Jak se bavite o tom, ze tyden na jednom miste nikdy, tak my teda letos prave poprve uz konecne a snad to opravdu vyjde, chceme zkusit byt tyden na jednom miste. Plus naky vylety po okoli, ale to se nepocota. Uz 3 roky nebo jak dlouho tohle planujeme, dokonce jsme chteli jet s cestovkou, ale opet jako vzdycky probehl impulzivni nakup letenek. A jeste tedy do Chorvatska.
Mam uplne chut udelat na cestu rizky mezi chleby a zabalit je do alobalu, at je to pekne kompletni. :) Ale ne, to si delam prdel, v letadle by to smrdelo a odbaveny zavazadlo nebudeme mit zadny. :)

MEDVED007: dobry vedet, ze to u vas preslo celkem brzy, snad to prejde i u nas.
starsi syn verim, ze by auto snasel dobre, ale mame auto teprve rok a neco. soudim i podle vztahu ke kocarku, kde je dite taky prikurtovany, nechaval se rad vozit jeste ve 2 letech, vlastne kocar jsme uplne odbourali az ve 2 a ctvrt, ehm. :)
kdezto ted nas maly pan je holt jinej. auto i kocar. uz kdyz se z kocarku zacne ozyvat "dolu! sam! dolu! sam!" a jsme zrovna v MHD, tak vim, ze musim urychlene vystoupit a vypustit ho, jinak prijde hysterak jak z vymitace dabla a budu se hanbou propadat do zeme. :) tak treba v roce a pul, coz bude za 2 mesice, se to taky zlepsi a zacne jizdu autem lepe snaset.

MEDVED007: máme to taky podobně, dávají to i děti, vlastně mají podobný povahy.

VERCA_ZABA: tak to máme úplně stejně, taky i na dovolené chceme jezdit na výlety a zkoušet různá místa...představa týdne na jednom místě nic moc....vloni jsme teda týden na jednom místě byli, ale to jen proto, že jsme předtím byli týden v horách a pak týden v Barceloně, takže ten týden klidu mezitím u moře byl fajn a navíc to bylo krásné místo, takže jsme si ten klid užili....asi taky věk :-)

VERCA_ZABA: ja si teda jezdím odpočinout a vcelku i děti přiměřeně sytit zážitkama, včetně toho, že si můžou užít, že na místo, kde se jim zalíbilo jdeme víckrát, můžou ho nějak víc poznat. Neber to nějak osobně, ale tyhle dovolené, kdy za každou cenu musím někde lítat, sotva jsem někde dosedla, už se balím pryč, to prostě nemám ráda a nějak to nechápu, spousty zajímavých věcí si člověk všimne až když jde někam opakovaně. Snažíme se třeba tak ty tři čtyři dny na jednom místě mít a pak v klidu popojet, v tom je auto velká svoboda.

VERCA_ZABA: to fakt záleží, my jsme s dětma, co máme teď malý, nikdy nejeli na noc - teď už jim je teda 5 a 9, takže už za sebou pár let cestování máme a neměnili bychom. My si i tu cestu děláme hezkou.

POZITRON: přesně, takže fakt ne. My jsme před časem jeli z toho Balkánu, jedno odpoledne jsme byli v Banja Luce a shodou okolností tam dva dny předtím dojeli naši známí ze třema dětma na jeden zátah za 14 hodin. To fakt neděláme.

MEDVED007: no, to dělal můj muž se svojí ex, která po cestě nic vidět nechtěla a chtěla být u moře brzo ;-)

KATIA: díky. Uvidíme, kdy vyjedeme, ale cestu zpět bych ráda přes Salcburk a tam dát couračku a přespat - ovšem záleží, jak to kvůli koroně bude. My právě to auto chceme - ono když jsem si představovala, jak se sbalím do vlaku nebo do letadla - všechny věci, pleny, krabice s mlíkem, lahvičky, hrabičky, nafukovačky.. takhle s autem se nemusíme omezovat a sbalit vše, jezdit tam na výlety, vyzkoušet víc pláží apod. Protože my s mužem neumíme být víc na jednom místě, představa týdnu straveném na jedné plaži je pro nás hrozná:))

VERCA_ZABA: my jsme jeli cca kolem půlnoci, takže část noci se člověk v klidu vyspí a dopoledne jsme dojeli téměř na Plitvická jezera, tam jsme měli dvě noci bydlení a pak pokračovali na jih. Zpátky jsme zas měli pauzu ve Slovinsku a dojeli jsme to přes den. Je to úmorný, ale zas auto na místě+věci považuju s dětma za výhodu, momentálně i fakt, že nevím, jak by mladší dal celou cestu s rouškou, zatím jsme ji nezvládli ani nasadit.

POZITRON: to byla mladší dcera...první rok života v autě nonstop řvala, protože prostě nechtěla být přikurtovaná a to jako vůbec, ani minutu. nepomohla ani větší sedačka ani to že vidí z okna...ona viděla jen ty pásy. Pak se to trochu zlepšilo, ale stejně se (i v noci) každou cca hodinu max dvě v sedačce vzepjala, začala se zmítat, řvát (a to i ze spánku) a jediná cesta byla zastavit a na chvíli jí vyndat. Poprvé jsme jeli k moři, když jí byl rok a půl, představa, že jedeme přes den, kdy to dělala ještě mnohem častěji než v noci, tak to mě vomejou :-)

POZITRON: tak já myslím, že jsou dvě možnosti, buď budeš toho druhého furt kontrolovat a nevyspí se nikdo a ta šance, že bude únava už příliš velká , bude dramaticky narůstat....nebo se přes to přeneseš a řekneš si, že tomu druhému věříš, že zná svoje limity a v případě únavy požádá o vystřídání a ty se mezitím vyspíš, čímž se šance na nějaké mikrospánky výrazně sníží. my volili cestu b, jeden řídil, druhá spal a řídící žádal o vystřídání podle pocitu. NIKDY jsme neřídili dýl jak 2 hodiny a když jsme byli fakt unavení, tak jsme se střídali klidně po hodině.
Popravdě nechápu takovou tu typickou situaci - rodinka jeden na dovolenou, děti vzadu spí a celé to odřídí chlap, který je přeci hrdina a své ženě by auto nikdy nesvěřil a žena z hrůzy, že se něco stane je celou dobu vzhůru a furt ho kontroluje....s takovým magorem bych se na noční cestu nikdy nevydala.

MEDVED007: jo, jet přes den je dost o držku. Když synovi byl rok, tak jsme jeli na Sardinii obytnákem. Cesta tam, trajekty, super. Po cestě zpět jsme někde v Itálii vlítli do kolony, protože bouračka. A skejsli jsme tam asi 3 hodiny.. Ještě že jsme byli obytnákem, protože 35 stupnů, rozpálená dálnice, hejbalo se to šnečí rychlostí, dítě už upocený, opruzelý, pes před infarktem... V kombinaci, že jsme byli na cestě od sedmi ráno a potřebovali jsme dojet co nejdál, nic moc.
Ted pojedeme pěkně na noc, bud to dáme na jeden zátah a nebo to v noci po cestě zapíchneme někde v lese, přespíme venku a ráno dojedeme.

ANABEL_LEE: pro me je taky utrpeni sedet delsi dobu nehnute, treba takovy prednasky na vejsce a to nebyl clovek prikurtovanej, mohl se houpat na zidli, menit polohy pri sezeni, takze chapu, ze pro deti to musi byt jeste daleko vic k nesneseni.

U nas je v aute problem, ze kluci nevydrzi prikurtovani v sedackach, ja se teda vubec nedivim. Jet pres noc by mozna bylo reseni a zvyknout je na delsi cesty asi taky, ale letadlo je proste pro nas pohodlnejsi. V 18 vyrazime z bytu, ve 20 to leti, po desate budem ubytovany, hotovo. Navic jak je cela cesta rozkouskovana (z bytu na letiste, pobyt na letisti, cesta letadlem, cesta do ubytovani), tak to krasne utece. Samozrejme delku letu jsem brala co nejkratsi. Kdyz byl starsimu rok a leteli jsme na Sicilii, tak to uz na nej bylo daleko, do Recka loni v lete to bylo lepso a ted hodina a pul do Chorvatska bude uplne v pohode.

PROMETHEA: samozřejmě, každý si to zařídí jak potřebuje....za nás si teda vůbec neumím představit, že bych s tak malýma dětma jela přes den. naopak v posledních letech už teda jezdíme obvykle přes den případně vyrážíme v nějakou nekřesťanskou hodinu ala ve čtyři ráno, abysme se vyhnuli kolonám. jenže naše holky už jsou prostě velké a v pohodě si dokážou celý den číst a číst a limitem je jen počet zajímavých knih natažených do kindla :-)