Přeposílám info a odkaz na petici, která vznikla po tragické události v Bangladéši....a i když jsme daleko, nemněli bychom zapomenout na vyjádření solidarity.
Petice je spoučástí kampaně za zlepšení pracovních podmínek v
bangladéšských textilkách. Věnujte věci prosím pozornost, protože každý
z nás má pravděpodbně v šatníku něco z Bangladéše a tak se nás věc
přímo týká.
[1]http://www.avaaz.org/en/crushed_to_make_our_clothes_loc/
Tato petice vznikla po té, co došlo k obrovské tragédii v hlavním městě
Bangladéše, v Dháce. Mnohapatrová budova s továrnou zásobující textilem
americké a evropské obchodní řetězce se zřítila a pohřbila ve svých
troskách nejméně 600 mrtvých (toto číslo roste každým dnem). Nejedná se
však o přírodní katastrofu. Nejen, že tato budova byla postavena z
levných a nekvalitních stavebních materiálů, bez ohledu na bezpečnost,
a na nestabilním podloží na místě zasypaného močálu. Navíc byla na
pětipatrovou budovu nastavěna další tři patra, a ještě další bylo v
době kolapsu rozestavěné. To zcela ignorovalo statiku budovy, důležité
pro majitele bylo totiž pouze rozmnožení zisků. Nejhorší na celé věci
ovšem je, že už v úterý se ve stěně budovy objevily trhliny a budova
byla evakuována. Posléze však bylo pracujícím (pod hrozbou propouštění)
přikázáno, aby obnovili práci, ačkoli neproběhli žádné opravy!
Oděvní průmysl - neoddělitelná součást globálního kapitalismu - má
strašnou ekologickou cenu. Stále rychlejší změny módních trendů,
propagované lifestyleovými magazíny a lidé, kteří se snaží být "in", v
iluzi, že jim to přinese štěstí ve stále více stresujícím světě. Tyto
procesy (nejen v oděvním průmyslu) vedou k rychlému vyčerpávání
omezených přírodních zdrojů, a - pokud je nezastavíme - povedou ke
kolapsu moderní civilizace. Nedávná tragédie nám však také připomíná
strašnou lidskou cenu (nejen) tohoto průmyslu. Zřícení je jen jednou z
mnoha katastrof (například v prosinci 2012 uhořelo v jiné bangladéšské
textilce přes sto lidí). Tyto události jsou logickým důsledkem systému
ekonomického vykořisťování dovedeného k dokonalosti. Bangladéšský
oděvní průmysl platí svým dělníkům pouhých 38 dolarů (750 Kč) měsíčně.
A dokonce i tato suma je téměř dvojnásobek platu, který dostávali
dělníci před rokem, než si během násilných protestů vymohli
zdvojnásobení minimální mzdy. Toto vše se děje proto, aby maloochodní
řetězce jako H&M mohly prodávat oblečení v Praze v ceně stokrát větší,
než kolik za jejich výrobu dostanou dělníci v Dháce.
Petice, na kterou odkazuji výše, nemůže dosáhnout zásadní změny tohoto
ekonomického systému. K tomu bude třeba mnohem delšího boje. Nicméně
může vést ke zlepšení strašlivých bezpečnostních podmínek v
bangladéšských textilkách, a to není zanedbatelná věc. Nemůžeme
očeávat, že se po této tragédii korporace a jejich vlastníci chytí za
nos a začnou se starat o bezpečnost bangladéšských dělníků. Neudělali
tak ani v předchozích případech, kdy zemřely stovky lidí, jde to totiž
bohužel proti logice systému postaveného na akumulaci kapitálu.
Společnosti ale vždy dbali na svou reputaci, neboť ta se zisky souvisí.
Pokud společnými silami vytvoříme dostatečně silnou kampaň, která
rozšíří povědomí o situaci bangladéšských dělníků a souvislosti této
situace s obrovskými zisky korporací, mohou tyto společnosti zjistit,
že absence naprosto základních bezpečnostních standardů v továrnách,
které jim dodávají zboží, již není zisková.
Proto prosím zvažte podpis této petice a hlavně přepošlete tento text
přátelům a známým, nebo jinak šiřte informace o problému.
Více informací:
[2]http://www.guardian.co.uk/world/2013/may/05/bangladesh-factory-colla
pse-death-toll
[3]http://libcom.org/news/house-cards-savar-building-collapse-26042013
References
1.
http://www.avaaz.org/en/crushed_to_make_our_clothes_loc/
2.
http://www.guardian.co.uk/world/2013/may/05/bangladesh-factory-collapse-death-toll
3.
http://libcom.org/news/house-cards-savar-building-collapse-26042013