tak aby tu rec nestala, tak takhle mi vysel matematickej model prepadu pres pianovy preliv. je to jen pulka toho fyzikalne modelovanyho prelivu (vyuzito symetrie).
5l/s

20l/s

55l/s

takze zde jsou dve fotky z mereni na pianovym prelivu. prutok pri vyfoceni tehle fotek je 65 l/s. jak vidite, sikmy nabehy udelaj vcelku rozdil.

no ono jak prepada vic vody,tak ona nestiha odtekat a dochazi k zatopeni toho odtokovyho prostoru. vodni skok uz tam vznikal od 5l/s ale pri tech 70ti je vskutku vyrazny :) tady je to lip videt:

proto se vlastne u tech pianovych prelivu delaj ty zesikmeni, voda by pak mela lip odtekat a nemelo by se to tak zahlcovat. to budeme zkouset asi pristi tyden, tak muzu pak zase ukazat naky fotky. jinak to delame v ramci diplomky na čvut

ja s kolegou ted pracuju na necem podobnym a dneska jsme testovali variantu, ktera nema sikmy nabehy, ale je kolma. koruna ma sirku 0,8m.
25 l/s

70 l/s

ROOCZA: heh, cekal jsem jestli se nekdo chytne :P

Rika se tomu pianovy preliv (PK weir). Tady je o tom nakej clanek, co jsem v rychlosti nasel: http://infoscience.epfl.ch/record/167394/files/2011-776_Schleiss_from_labyrinth_and_piano_key_weirs. Jedna se o to, ze pri vypoctu prutoku pres preliv je jedna z nejdulezitejsich promennych ucinna delka prelivne hrany. Takovymhle zazubenim docilis na uzkym miste dlouhy hrany. Pri malejch prutokach a maly prepadovy vysce by to melo byt velmi efektivni,ale cim vic vody potece, tim vic by se to melo chovat jako prepad pres sirokou korunu a ztracet kapacitu.
Prakticky vyuziti to ma takovy, ze potrebujes treba na prehrade navysit kapacitu bezpecnostniho prelivu,ale nechces do toho stavebne moc hrabat a nemas moc mista, tak tam muzes dat takovouhle korunku.

nahodou sem narazil na zajimavej preliv
Kechut Reservoir, Jermuk, Armenia