BORGDOG: Já už se na ty vyškrtané kusy dívala (s tím, že bych je sem dala), ale je to fakt odpad... co nakonec vypadlo, vypadlo z dobrého důvodu (například scény s Pinky byly původně delší, ale to bych opravdu nikomu nepřála číst :D)
Citáty ještě nějaké jsou, ale jsou roztroušené asi ve dvaceti souborech s názvem "Zbytky(podtržítko-cosi)"; časem si třeba natáhnu gumové rukavice a prohrabu to... :D

BORGDOG: Nestraš, to bych je musela napřed napsat... :)

Já mám poměrně dobrou paměť na "příběhy," děje knih, filmů, apod. Naučit se všechny Knihy Akkütlixovy by tak pro mě asi nebyl zásadnější problém (už tak si občas některé citáty opakuji...), ale s jazykem jako takovým by to bylo o hodně horší.

DELLAMORTE: Pasivita je ZLO! Já to dopracovala tak nějak do řiti s finštinou, akorát čtu, takže bych spíš dala valenou klenbu než pome na pivo.

BRAMBOREENA: a btw. me ta knizka prisla akcni az dost :) sceny jak z matrixu :)

DELLAMORTE: no, asi před pětadvaceti lety jsem si v Basicu podle návodu z ábíčka vyrobila vlastní Tetris a tím jsem tak nějak skončila.

IDLE: Ono to snad souvisí s tím, že jsem žila v Praze zasrané turistama až po střechy, ve Florencii zasrané turistama snad až nad střechy a že pracuju v turistickém ruchu. Takže jsem si vypěstovala upřímnou a hlubokou nenávist vůči turistům: je to strašná pakáž, co leze do kostela málem polonahá, z titulu My tu utrácíme prachy kašlou na jakýkoli respekt k čemukoli místnímu... a já nechci být ztotožňována s touto sběří. Což mj. dokazuju i tím, že umím koupit dvě kila támhletoho (mrkve) portugalsky.

GENTIANA: A co programovací jazyky? :)

BRAMBOREENA: Ani ne, ja mam rad hlavne dobry veci :) me jde hlavne o pribeh a kdyz neni tak o humor aspon :)

btw. zkus omezit tu uchylku na nevyslovitelny jmena a budu jeste spokojenejsi :) a kdyz jsem cetl o argenitu v myceliu, tak jsem si vzpomnel i na tve predesle knihy, ale to je asi tak vsechno, co si z toho pamatuju :) ale privedlo mi to nejakou vzdalenou vzpominku, i postava as-sada mi to pripomnela, budu se na to muset podivat nekdy

BRAMBOREENA: Takovejch má matička spoustu, akorát je podává podstatně spektakulárněji, než tu skutečnost vidím já, takže... a taky jsem se za dva měsíce v Itálii naučila plynné florentštině a jestli jsem neumřela, mám strašlivý přízvuk dodnes. V květnu jsem měla možnost pohádat se s francouzskýma policajtama, což jsem učinila ke svému překvapení velice zdatně. O víkendu přijel jakýsi Estonec, já si myslela, že mluví finsky, tak jsem zkusila nějaké to Terve atd. a nějak to fungovalo, k mému ještě většímu překvapení. No a obecně funguje, že když někam přijedu, tak začnu místní jazyk okamžitě nasávat z okolí, zvláště když jest navíc psán mně srozumitelným písmem, přičemž řecké čmáraniny jsem se naučila z dvojjazyčných cedulí na Kypru....

Máti má doktorát z didaktiky a mě používá jako pozorovacího subjekta pro cokoli, co nezapadá do tabulek o normálním mentálním vývoji, tuhle schopnost absorbovat jazyky bez učení mají mít pouze děti do cirka tří let. No.

Fskutečnosti jsem se naučila za ty dva měsíce italsky dost obstojně, neměla jsem problém se základně domluvit, ale přednášky jsem si psala napůl foneticky a čtyři, pět hodin denně jsem se poctivě učila. Ke kvalitní italštině jsem se dobrala tak za rok.

GENTIANA: Koukám, že sociofobie jsou fakt různých typů. Já bych si třeba vůbec netroufla pokoušet se mluvit jazykem, který jsem se sotva začala učit. A klidně mi můžete stokrát říct, že domorodci ocení snahu, ta hrůza z toho, že to bude špatně, prostě převládne.

BORGDOG: Typy jako Lucasův otec určitě existují. Na hřišti za domem nám každý den trénuje chlap svoje děti na kolečkových bruslích. Staví jim kelímky na slalom a kritizuje když něco shodí. Děti (chlapeček a holčička) jezdí přibližně v pěti letech na bruslích líp než jsem kdy uměl nebo umět budu.