• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    BRAMBOREENAMycelium -- Nejdůležitější věci se odehrají vskrytu...
    GENTIANA
    GENTIANA --- ---
    DELLAMORTE: no, asi před pětadvaceti lety jsem si v Basicu podle návodu z ábíčka vyrobila vlastní Tetris a tím jsem tak nějak skončila.
    GENTIANA
    GENTIANA --- ---
    IDLE: Ono to snad souvisí s tím, že jsem žila v Praze zasrané turistama až po střechy, ve Florencii zasrané turistama snad až nad střechy a že pracuju v turistickém ruchu. Takže jsem si vypěstovala upřímnou a hlubokou nenávist vůči turistům: je to strašná pakáž, co leze do kostela málem polonahá, z titulu My tu utrácíme prachy kašlou na jakýkoli respekt k čemukoli místnímu... a já nechci být ztotožňována s touto sběří. Což mj. dokazuju i tím, že umím koupit dvě kila támhletoho (mrkve) portugalsky.
    ROMI
    ROMI --- ---
    GENTIANA: ahoj Lucasiano, tesi me, rad se s tebou seznamim :) Pinkas
    DELLAMORTE
    DELLAMORTE --- ---
    GENTIANA: A co programovací jazyky? :)
    ROMI
    ROMI --- ---
    BRAMBOREENA: Ani ne, ja mam rad hlavne dobry veci :) me jde hlavne o pribeh a kdyz neni tak o humor aspon :)

    btw. zkus omezit tu uchylku na nevyslovitelny jmena a budu jeste spokojenejsi :) a kdyz jsem cetl o argenitu v myceliu, tak jsem si vzpomnel i na tve predesle knihy, ale to je asi tak vsechno, co si z toho pamatuju :) ale privedlo mi to nejakou vzdalenou vzpominku, i postava as-sada mi to pripomnela, budu se na to muset podivat nekdy
    GENTIANA
    GENTIANA --- ---
    BRAMBOREENA: Takovejch má matička spoustu, akorát je podává podstatně spektakulárněji, než tu skutečnost vidím já, takže... a taky jsem se za dva měsíce v Itálii naučila plynné florentštině a jestli jsem neumřela, mám strašlivý přízvuk dodnes. V květnu jsem měla možnost pohádat se s francouzskýma policajtama, což jsem učinila ke svému překvapení velice zdatně. O víkendu přijel jakýsi Estonec, já si myslela, že mluví finsky, tak jsem zkusila nějaké to Terve atd. a nějak to fungovalo, k mému ještě většímu překvapení. No a obecně funguje, že když někam přijedu, tak začnu místní jazyk okamžitě nasávat z okolí, zvláště když jest navíc psán mně srozumitelným písmem, přičemž řecké čmáraniny jsem se naučila z dvojjazyčných cedulí na Kypru....

    Máti má doktorát z didaktiky a mě používá jako pozorovacího subjekta pro cokoli, co nezapadá do tabulek o normálním mentálním vývoji, tuhle schopnost absorbovat jazyky bez učení mají mít pouze děti do cirka tří let. No.

    Fskutečnosti jsem se naučila za ty dva měsíce italsky dost obstojně, neměla jsem problém se základně domluvit, ale přednášky jsem si psala napůl foneticky a čtyři, pět hodin denně jsem se poctivě učila. Ke kvalitní italštině jsem se dobrala tak za rok.
    IDLE
    IDLE --- ---
    GENTIANA: Koukám, že sociofobie jsou fakt různých typů. Já bych si třeba vůbec netroufla pokoušet se mluvit jazykem, který jsem se sotva začala učit. A klidně mi můžete stokrát říct, že domorodci ocení snahu, ta hrůza z toho, že to bude špatně, prostě převládne.
    BRAMBOREENA
    BRAMBOREENA --- ---
    GENTIANA: To je ovšem úžasná historka :) Až se zas budeš chtít něco učit, pětkové kódy dodáme!
    BRAMBOREENA
    BRAMBOREENA --- ---
    ROMI: Páni, to mě těší! Měla jsem pocit (co se tak mihlo za posledních pět let na nyxu), že ty jsi vysazený spíš na akčnější věci :)

    Nicméně Argo už mi povolilo šířiti informaci, že druhý díl na Vánoce bude, což reálně znamená, že musí být někdy v říjnu; tak to jsou tři měsíce... Kratší odstup si reálně asi těžko představit.
    GENTIANA
    GENTIANA --- ---
    BORGDOG: no, ten typ jsem já, k mý sociofobii patří, že nejezdím do zemí, kde se nedomluvím aspoň blbě... a ráda cestuju. A moje matička dává k dobru, jak si v pondělí vymyslela, že ve čtvrtek letíme na Madeiru a já mezi prací a sháněním desinfekce v místní knihovně zapůjčila konversační příručku a během oxidování na letišti a následného letu zvládla asi tři čtvrtiny, takže jsem tehdy ještě jako blondýna oslňovala domorodce a nasírala Čehůny, kteří tam byli s touž cestovkou, protože mi majitel restaurace nosil mlsotky zadarmo... matička by ještě zapřeháněla, jak toto dělám zcela běžně a bez jakéhokoli duševního úsilí, což ovšem není tak úplně pravda.
    BEREGOND
    BEREGOND --- ---
    BORGDOG: Typy jako Lucasův otec určitě existují. Na hřišti za domem nám každý den trénuje chlap svoje děti na kolečkových bruslích. Staví jim kelímky na slalom a kritizuje když něco shodí. Děti (chlapeček a holčička) jezdí přibližně v pěti letech na bruslích líp než jsem kdy uměl nebo umět budu.
    ROMI
    ROMI --- ---
    BORGDOG: tak verim, ze nekdo takovej muze byt a to superman melo byt v uvozovkach :) ale jak jsem psal, verim, ze casteji potkam pinky nez lucase
    ROMI
    ROMI --- ---
    BRAMBOREENA: ale knizka paradni, bavila me :) neco co me po dlouhy dobe chytlo.

    jen skoda, ze to nevychazi rychleji ty dalsi dily, cekat do vanoc me moc bavit nebude :)
    BORGDOG
    BORGDOG --- ---
    ROMI: Obávám se, že typy Lucasova otce včetně výchovy, kterou praktikují, skutečně existují. Akorát, když se na ně přijde, dočkají se útulného bydlení na státní útraty. Lucas mi nepřišel jako superman - jeho nadprůměrné schopnosti jsou víceméně duševní, a lze je dobře zdůvodnit právě Gilesovým "výcvikem," pobytem na Össe a jistým talentem. Existují lingvisté schopni plynně mluvit třeba třiceti jazyky, což už není TAK daleko od lodního össeinu - nevidím tedy Lucase jako supermana, spíš člověka zoceleného (a kapku pokřiveného) výchovou i životem.
    GENTIANA
    GENTIANA --- ---
    BRAMBOREENA: To znám, já taky sociofob. A včil jsem vedoucí, lezou mi sem lidi, kteří mi třesou prackou... takže tu mám na vnější desinfekci od těch otravných špinavců půllitr laciné kolínské; kdyby byla mé vlastní výroby, tak se dá i naředit a pít, používám lékařský líh, ne denaturák, ale až tak hluboko jsem zatím neklesla, i když bych někdy ráda.
    BRAMBOREENA
    BRAMBOREENA --- ---
    Všechny postavy jsou vymyšlené, jen ta Pinky je reálná: podle mě. K telefonátům neznámým osobám (na úřady, po doktorech...) se odhodlávám v průměru tak pět měsíců. Dopis jsem sice nešlohla, ale její pocity jsem psala podle situace, kdy jsem se někdy zhruba ve třiceti letech odhodlávala jít reklamovat vadné boty (rovné dva roky, než bylo pozdě; i ta lhůta, než pan profesor umřel, je přesně reálná). (Tohle dilema už jsem si ale teď, ve dvaačtyřiceti, už vyřešila: vím, že to nedokážu, takže cokoliv rozbitého rovnou zahazuju a vnitřní boje s tím spojené neřeším). Je to příšerná osoba, ta Pinky. Já ji taky nenávidím. Nejradši bych jí zakroutila krkem. :)

    Naopak Lucas mi pomáhá. Když jsem měla teď vlízt do tý televize, tak jsem celou noc předtím nezamhouřila oka (jako doslova; akorát jsem co hodinu vylezla z postele a šla si loknout whisky z lahve :D); ale pak jsem si řekla 'Lucas by tam šel, tak ty musíš taky!) :D
    GENTIANA
    GENTIANA --- ---
    ROMI: tož s hrdinou se každý ochotně identifikuje, takže neřeší, že je trochu moc superman.
    ROMI
    ROMI --- ---
    jak to tady ctu, tak me bavi, ze Pinky vam prijde nerealna a takovej superman Lucas (ci jeho otec) vam problemy nedela :) spis verim, ze potkam nekoho jako Pinky nez nekoho jako Lucase :)
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    Pinky je z těch, na které se hodí verbum zahlušit. Tedy zahlušit málo... A to s tím telefonováním má autorka taky.
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    ALDARION: mám jednu velmi Pinky kamarádku. Skvělá učitelka matematiky (zvládá i puberťáky na konci ZŠ, kdy ti chytřejší už jsou dávno pryč). Každou chvíli šikanovaná nějakou kolegyní.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam