Je to tam delší:
https://www.goodreads.com/book/show/18186647-p-d-do-temnot?from_search=true
Už je to hodně roztahané. Na to, že zápletka je docela jednoduchá, se postavy pouštějí do podivností, které by se daly věřit ufounům, ale ne pozemšťanům. Hlavní hrdina se neustále s někým vykecává a něco řeší, zejména svůj vztah k mrtvému otci. Otravuje s tím kdekoho, ve třetím díle už hlavně čtenáře. Jen tak mimochodem se ukáže, že otce zabili osseánci, jenže je to tam zmíněno mezi vším tím žvaněním, takže to, že se obětoval pro syna, poněkud zapadá. Aby Lucas Hildebratnt udělal něco logického, tedy přečetl si fotříkův dopis, k tomu se dostane v závěru třetího dílu a čtenář už je tak zblblej, že vůbec není jasné, zda Lucas četl skutečnou verzi nebo padělek. A není to asi jasné ani jemu.
Ránu z milosti dostane čtenář na závěr, kdy si Lucas najednou po nějaké době prakticky vzpomene, že umírá a že mu zbývá pár dní života. Takže shání sponzorské dary pro nějakou radu, na jejíž účel se v díle dávno zapomnělo a u níž asi čtenář nepochopí, proč to umírající řeší ve svých posledních dnech.
Kladným bodem je, že nesmírně otravná a naivní Pinkertýnka dostala minimum prostoru, nahradily ji šukéznější figury a dialogy. A další dialogy. A když ne dialogy, tak vize a sny, které jsou o dialogách.
Ostatně, nevím, jestli jsem to zmínil, ale v tomhle díle je fakt hodně dialogů!
Prosím, seškrtat na polovinu, na třetinu...