BRAMBOREENA: Ty jeho výhrady jsou ale už opravdu hodně subjektivní, a občas je považuju spíš za klad, který knize přidává na kvalitě.
1) Postavy coby karikatury - mně teda jako karikatury nepřipadají, dokonce ani ta Pinkertina ne. Mají svoje významné charakterové vlastnosti, ale kromě nich i řadu dalších, mají nějakou historii, vývoj ... Jedině snad Fiona je hodně předvídatelná a chová se pořád stejně (a pořád stejně pitomě). Jenže u ní to chápu, od mala má zvláštní schopnosti, neví co s nima, a není nikdo, kdo by jí mohl poradit.
2) Glazura z laciné ironie - tuhle výtku jsem moc nepochopil. Ironií hýří hlavně Lucas (a trochu Aš~šád), a ti už jsou prostě takoví. Je to uvnitř příběhu, takže je to v pořádku.
3) Z každého prvku se vytěží všechny možnosti výkladu - tohle je na tom právě to pěkné. Díky tomu si kniha i po čtyřech dílech pořád zachovává tajemství. Hrdinové na tom jsou úplně stejně - události tak úplně nechápou, ale vymýšlí různé možné výklady, aby pak postupně po kouskách objevovali co za tím bylo ve skutečnosti. A že si na nevysvětlenou událost každá postava udělá jiný názor ... to je snad normální, to vidíme každý den kolem sebe, ne?