JANADVORACKOVA: Souhlasím, ano, chce to klid :) Ale ani v případě, že shoda fakt nastane, bych to neviděla tak černě... :) Jak jsem mnohokrát porůznu omílala, když mi někde půjčili do pařátu mikrofon - nové zápletky v knihách neexistují (tedy jakože už od antiky), a z toho plyne, že originality lze dosahovat jen neotřelými kombinacemi detailů. Když sáhneš po detailech dostatečně bizarních a navzájem nesourodých, šance, že se s někým shodneš, zas tak velká není. :) A pak je tu ještě to, čemu se říká "autorský hlas" - což tvůrčopsací příručky definují dosti vágně, ale já to chápu jako kombinaci autorova způsobu, jakým instinktivně klade slova za sebe (čili "stylu"), a způsobu, jakým obecně přistupuje ke světu a životu a vůbec (čili "světonázoru" či "náhledu" či "přístupu" či jak to nazvat) - přičemž tato druhá složka je zásadní. (Nedá se to zredukovat jenom třeba na politické názory na palestinskou otázku či ozonovou díru; mám na mysli opravdu spíš "obecný" styl uvažování o věcech). Kniha může být sebelíp napsaná a vymyšlená, ale když za ní cítím zapšklou, otravnou, úzkoprsou či jinak slizkou osobnost autora, která je mi nepříjemná, nic naplat, prostě si to neužiju (konkrétní příklad mě napadá, ale uvádět ho nebudu; jméno ze mě nedostanete!!! :D). No a tenhle "autorský hlas", to je aspekt, který se "okopírovat" skoro nedá (z člověka ten jeho nevytlučou ani bucharem... a dlouhodobě něco předstírat a napodobovat hlas cizí taky dost dobře nejde). Čili - dokud budu mít svůj hlas a možnost vybírat si bizarní detaily dle svého vkusu, je mi úplně jedno, jestli se s někým budu shodovat v "nápadu" a "tématu" a "zápletce"...
KAVEN: V Blesku sedí Alraune, tam všechny drby o scifistech dávno vědí :)