BOB_GALLOWS: Třebas jen myslí ten klasický kontrast vrozené versus získané. Třebas jen myslí, že smysl pro humor má získaný :-)

BRAMBOREENA: smysl pro humor vůbec nemám vrozený

Tak to je hodne chaba a pruhledna vymluva :) U ctyrky a petky jsem se misty hodne smal, ale vubec to nerusilo vaznost situace, hodne cerny a pritom elegantni a decentni humor. Hrozne se mi libila pasaz kdy Xanthien Haar zacal "opatrne" komunikovat s temi nestastniky, co cekali na nedobrovolnou houbovou kremaci a jedne te holcine se chtelo kricet, brecet a zvracet, idealne vse zaroven... To bylo fakt moc, tekly mi slzy - castecne smichem a castecne z takovyho morbidniho pocitu absurdniho zoufalstvi... :))

Jinak teda sestka az v listopadu? Premyslim, ze si trochu nastuduju voči a led pod kůží, jak je vydávání dílů roztahly, obcas mi unikne starsi souvislost (a u mycelia se fakt nerad pripravuju o souvislosti). Inu, nejdulezitejsi veci...

JANADVORACKOVA: Já jsem srab; když jsem byla požádána, abych si přečetla další díly a poskytla zpětnou vazbu, zbaběle jsem se vymluvila, že zombíky neumím, žánr zombie apokalypsy nemám načtený a smysl pro humor vůbec nemám vrozený; jinak bych totiž musela říct totéž co ty a KAVEN.

čistě pro pobavení - hrála jsem coby Vypravěč se třemi děvčaty RPG, kdy se tři středoškolačky vyhrabaly v lese z mělkého hrobu a zjistily, že jsou zombie - a že je zřejmě někdo brutálně zavraždil; mohly komunikovat telepaticky mezi sebou, ale mluvit nemohly, už neměly pořádně hlasivky a bez jemné motoriky nemohly ani psát - takže přesvědčit někoho živého, aby jim pomohl, byl docela problém;
začínalo to jako sranda (když se něčeho lekly, naskákaly do jezera a došly po dně na druhou stranu stylem pirátů z Karibiku), ale nakonec to bylo místy děsivý a strašně smutný (jak je pořád hledaly jejich rodiny a policajtka, která to pátrání nechtěla vzdát atd.)

JANADVORACKOVA: Zombie srnky me desily uz u kulhanka :)

SHEALA: Teď to chce už jenom tu povídku :). Něco jako spojení bývalých profesí budoucích zombíků s jejich starými i novými choutkami. Tedy... vidím ti spíš jako černou komedii.
Něco jako "Kejda" Dana Černého (jedna z knih edice Pevnost). Ta mě bavila. Měl tam zombie srnky, které byly fakt děsivé - jako vážně. Těm mrchám svítily oči a uměly vyvinout rychlost... - potkat je v lese za soumraku, znamenalo problém :).

BRAMBOREENA: koukám do seznamu Akademie a nějaký Diuk tam má povídky ve sbírce "Sto hororů ve sto slovech".

Když už to tu vyvolalo takový ohlas, tak jsem se na ten jeho web podívala. Jak se ukazuje, kus už toho napsaný přece jen má a hned v první kapitole je undeadština použita v praxi :)
http://diuk-knihy.com/?page_id=32

KAVEN: Třeba takový hlucho-němý zombie ajťák.
Bude mluvit jazykem, jemuž spousta lidí nerozumí, takže k dorozumění zvolí znakovou řeč.
Jenomže v zombie stavu to furt bude působit jako útok. Co pak?
Probírala jsem to dneska se skutečně nahluchlou kolegyní :) a docela ji to pobavilo. Tedy ono ji pobavilo, čím se zabývám takhle v pátek ráno. Jenomže pátky bývají vyčerpávající, nebylo se proto čemu divit :).

GAARQ: Děkuji za objasnění, praktický nekroman-te/tiku! Chápu to tak, že kdybych oživil zombii ve středověku, mluvila by se mnou mým jazykem, protože by byla mnou přímo ovládaná. Akorát bychom si moc nepopovídali, protože by říkala přesně to, co bych po ní chtěl.

Na druhou stranu když oživím zombii teď v moderní době, tak by mohla mluvit lecjak, protože by měla svou vlastní kulturu, vlastní pohnutky, emoce, a tak dále. Takže bychom si taky nepopovídali, protože bych jejímu jazyku nerozumněl.

Závěr je jasný - když toužíte po sociálním kontaktu, tak zombie nepomůžou, a chtě nechtě musíte za živými lidmi.

KAVEN: Zajímalo by mě, jestli je na světě nějaký exot, kterého baví vymýšlet jména.
Protože NIC není horšího, než vymýšlet jména. Možná i ten jazyk je snadnější! :-D

BRAMBOREENA: No, teda nevím na jakém principu se vyvolávají nemrtví, nekromant nejsem, ale jako laik bych čekal, že zombík bude mluvit stejnou řečí jakou mluvil zaživa ...

Že se před psaním má nejdřív vymýšlet jazyk - jestli to není spíš tak, že autor si vymýšlí to, co ho vzhledem ke svému naturelu nejvíc baví? Vymýšlí to právě jako takovou svoji intelektuální hru, a kniha z toho vyjde spíš tak jako mimochodem. Tolkien třeba jazykem opravdu začal, Herbert ale promýšlel spíš ekologii a kulturu, no a Kadlečková se zase zaměřila spíš na filosofii.

Já jsem na argenite.com četl něco o tom jak jsi v mládí horlivě vytvářela svět, místo abys psala román, a že to jako nebylo dobře. Jenže právě z toho teď Mycelium těží. Řekl bych například, že nebýt důkladného promyšlení důsledků velké moci (dané argenitem, ale i přirozenými schopnostmi) by kontrast mezi Lucasem a Aš~šádem nebyl zdaleka tak zajímavý.

JANADVORACKOVA: Tak už jsem zpátky a přinesla jsem si odtamtud upíří zuby. Plastové. I s krví v pytlíčku. Zbyly z Horrorconu. :)
A zákusky tam náhodou měli; lidi kolem mě pojídali větrníky tak obří, že jsem jen z pohledu na jejich talíře málem dostala cukrovku; vskutku monstrózní cukrovinka, vymykající se všemu popisu, měřítkům a kapacitě žaludku. :D (Aby to nevyznělo špatně: tím chci říct, že krásnější větrník jsem v životě neviděla; jen bych si asi netroufla ho zdolat.)
Psavecký začátek byl fajn. Předčítaly se povídky (za mě jasně vede ta Kristinina). Co by potěšilo zdejší lingvisty - jeden z organizátorů (s přezdívkou Diuk) - proslovil přednášku o gramatice undeadštiny (což je jazyk zombíků, obsahující slovní zásobu zvíci padesáti slov), kterou si vytvořil do své humoristické knihy o bezrukém zombíku Evženovi. Ten na to jde holt správně, ne tak diletantsky jako já; knihu ještě nemá, ale jazyk jo! Pak jsem ovšem zdrhla... ne před povídkami, ne před upíry, ne před absinthem, ne před Kristinou, ne PŘED VĚTRNÍKY... nýbrž, ehm... před diskuzí o islámu. Jak všichni víme od dob Cthulhu - jsou témata tak temná a hrůzy tak hrůzné, že pro duševní zdraví řadového smrtelníka je lepší je nevidět a nebudit; a po několika sklenkách absinthu obzvlášť.

BRAMBOREENA: Zakousnout Kristinu :)! Je to můra upíří, nechá se.