JULIANNE: Byl to spíš bonmot než ucelená teorie ;) - ale holt každopádně je to spíš spojitá škála, na které člověk někde je, než dvě izolované krajnosti, ze kterých by si musel vybrat stylem buď/anebo. Určitě všichni občas využíváme oba typy přístupu dle situace. No a u knih totéž: různé pasáže jedné knihy se budou lišit tím, jestli v nich převažuje jedno nebo druhé.

A ještě jeden postřeh přidám: harlekýnky jsou vlastně "inženýrský" typ knih pro ženské: vyžívají se v popisech, jak se hrdinka obléká na schůzku či na ples (což je jistě ekvivalent toho, jak akční hrdina nabíjí kvér), a vlastně i ty "vztahy" jsou tam nahlíženy konkrétně a prakticky: řeší se, jaký typ citu hrdina k hrdince chová a jak technicky zvládnout tu kterou situaci, ne nějaké její obecné významy.

EDERA: U Bible to skončí vždycky, pokud to zrovna neskončí u Freuda :D

BRAMBOREENA: A jsme zase tam, kde jsme byli:
Poems - The Sons of Martha
http://www.kiplingsociety.co.uk/poems_martha.htm

Dneska jsem narazila na březnový post od Vládi Šlechty o Myceliu. Ani to nijak nestrhává, ale asi to fakt není knížka pro něj – zajímaly by ho (a hledá tam) přesně ty věci, které tam nejsou a nebudou, protože nezajímají mě a jsem líná je tam napsat, ba i vymýšlet. Zažila jsem ale díky tomu krásný moment miniosvícení, kdy mi docvaklo, co mám nadále do omrzení omílat na všech nekonečných a příštích besedách o "ženském psaní". Ta dělicí čára (daná způsobem myšlení) přece vůbec nevede mezi ženskými a chlapy, ale mezi lidmi s myšlením (a zájmem o okolí) "inženýrským" a "vizionářským. Člověk "inženýrského" založení vám přesně řekne, jaké jsou charakteristiky a přednosti toho kterého typu mobilu, kabelky, kvéru, obchodu s oblečením, biopotravin, diety, operního představení, finančního produktu, erotické pomůcky, mateřské školy, výstavy obrazů, prezidentského kandidáta, last-minute letenek, sportu, vína, hudebního stylu či domácího mazlíčka. Konkrétní okruhy zájmů napříč pohlavími mohou a nemusí být stejné (proto jsem taky napsala tak dlouhý výčet – u některých položek opravdu nelze rozhodnout, jestli je to vysloveně doména mužů či žen), ale důležitý je přístup: zájem o typologii konkrétních jevů a zkoumání jejich funkčnosti. Naopak lidi poddruhu "vizionář" baví abstraktní koncepty, souvislosti a vztahy (jak mezi jevy, tak mezi lidmi): třeba proč hranatá kabelka ladí zrovna k určitému typu bot a jakou má design souvislost s aktuální fází vývoje civilizace*. Inženýr muž s inženýrkou ženou mají (co se způsobu myšlení týče) mnohem víc společného než (stejnopohlavní) inženýr s vizionářem.

Celý tenhle postřeh je zoufale triviální, já vím... ale na těch besedách o ženském psaní to fakt ještě nikdo neřekl!!! :D

* Tohle není vtip, ba ani blbost; to mi utkvělo z jedné přednášky na MZLU: když se společnost momentálně rozvíjí a cítí se sebevědomě, tak ve vizuální sféře (architektuře, umění, designu...) inklinuje k hranatým a geometrickým tvarům a liniím, zato když přijde fáze stagnace a nejistoty, tvary jsou spíše oblé :D

Nevím, jak vyrobit permalink (nejsem inženýr), ale ten post je asi třetí na FB profilu SF autora Vladimíra Šlechty, vše zcela veřejně k vidění (my spolu ani nejsme sfriendovaní): https://www.facebook.com/profile.php?id=100010135626730&fref=ts

KAVEN: Je toho takhle plny Skvorecky, napriklad.

KAVEN: tomu se říká lexikalizace :p

EDERA: Bylo to krátké, pozorování jedné konkrétní hvězdy prostým okem je akce na pět minut: vylezeš, koukneš, usoudíš, že jsi zdárně našla (ač možná fskutečnosti nenašla), řekneš hm, zabiješ komára na čele, zalezeš.

BRAMBOREENA: To bylo někde na Outer Banks? A před námi jsi to utajila nebo jsem to "šťastně" zapomněla?:-O No, stejně bych nevylezla, protože komáři tou dobou jistě byli při chuti.

GAARQ: Ke konci srpna přesně o půlnoci - ano, něco takového si pamatuju! Já měla příruček taky celý štůsek, nevím už jaké přesně, ale psalo se tam něco jako "jeden den v roce se Fomalhaut vynoří těsně nad obzor, takže byste ho mohli pozorovat v případě, že by obzor tvořilo moře, což si v Čechách těžko zařídíte, ale čistě teoreticky zkrátka a dobře JE TO TAM!" :D Holt je to souhvězdí jižní polokoule, deklinaci má mínus dvacet nebo tak nějak.

BRAMBOREENA: vím já, co jsem to viděl? :) podle nějakých map jsem si tehdy (co to mohlo být za rok? 1983?) našel, že by měl být někdy v létě o půlnoci blízko obzoru. na něco jsem se díval, jenže jist si samozřejmě nejsem. jižní ryby nejsou výrazné. btw, klepešta a rükl v "souhvězdích" (1971), takové pěkné příručce pro mládež popisují, že fomalhaut by měl být u nás vidět ke konci srpna o půlnoci a v říjnu večer.

GAARQ: Tys viděl Fomalhaut na Moravě?! Tak to jsem léta žila v bludu, že od nás vidět není (respektive škrtá horním paprskem zdola o obzor a nemá smysl se tudíž v jeho případě o cokoliv snažit); čili až před šesti lety při cestě po USA jsem po dosažení třiatřicáté rovnoběžky zbystřila, nařídila sobě (potažmo celé rodině) budíka na čtyři ráno (protože aplikace na mobilu se tvářila, že tehdy by měl být vidět) a v tu dobu skutečně zburcovala spící, vstala a vylezla kvůli němu ze stanu... :D I manžel vylezl; to je láska; opravdová! No a slavně jsem ho spatřila a zvítězila... pokud jsem tedy Jižní rybu identifikovala správně. Össe samozřejmě pozoruju každé léto, Vegu těžko přehlédnout; a Gerdu zas každou zimu (Procyon dtto).