KAVEN: V Tolkienovi to byl tengwar, vymyšlené písmo, jestli se nepletu.
Fuþark je té řečtině podobný náhodou, jde o dochovaný materiál, kdy jsou ta písmenka do něčeho vyrytá. To pak prostě nevyrobíš plynulé oblé tvary. Řečtina z doby, kdy už se psalo na papyrus nebo pergamen, je kurzívní, i když na nějaké nápisy nebo kdyby to teda někdo rýpal do omítky (Římani, jděte domů), tak by to zas mělo ten tvar známý ze střepů apod. Fuþark se, pokud vím, v kurzívní formě nedochoval, protože prostě máme runové kameny a podobné věci, možná je něco na nějaké té březové kůře v nějakých Novgorodech, ale z hodin staronorštiny si to nepamatuju a hledat se mi nechce, no a pak je Codex Runicus (googlowacz sami), který je považovvaný ne za relikt, ale za doklad jakéhosi revivalu ze 13. století, tam se nikdo nesnažil normálně fuþarkem psát, to bylo prostě machrovací dílo.
Když už mám dělat ten doktorát z paleografie, musím machrovat.