Teda to bych nikdy nevěřila, jak je plánek Lucasova bytu štěpné téma :D :D :D Zrovna jsem dneska psala do šestého dílu scénu s jednou rozbředlou rozpadající se mrtvolou... a vidím, že jsem úplně, ale úplně mimo! :D Tak jo, místo trčícího hrudního koše už bude akorát košík na pečivo! :D

(Ale, říkám si... kde má vlastně Lucas koš na špinavé prádlo? Aha, nikde; fusekle hází rovnou do molekulárního drtiče.)

to já si teda řaďák, kde bydlí lucas představovala nějak takhle


a tu přidruženou zahrádku asi takhle (ovšem bez té houpačky :-)))

a byt asi takhle

babiččinu bytu se spíš podobala představa bydlení pinky

BRAMBOREENA: tak třeba tam pro ten komplex mají někoho na sekání trávy, nebo robotické sekačky a nebo už někdo vymyslel bezúdržbový trávník :-) když jsou ty automatické taxíky, tak proč ne :-))))

VANEK: Další krok bude mod do Minecraftu, přece :)
Nebo Lucas jako My Little Pony.
Uá.
Tohle jsem si vlastně radši nechtěla až tak živě představit.

KAVEN: No to je brutální :D
GALE: Trávu neseká! Zahrada zase zajímala mě (však jsem nedostudovaná rádoby zahradní architektka), tak jsem si rovnou řekla, že přes celou tu obří (šest krát šest metrů :D) zahradu bude cca 4x5 metrů velké dřevěné patio, čili zůstane jenom metrový pruh záhonů po obvodu, kde jsou okrasné keře. To je totálně bezúdržbový design. Palubky na patiu mohl občas natřít teakovým olejem, ale když tam páchal krvavé rituály, výslovně se psalo, že prkna byla vybělená sluncem, takže na údržbu evidentně úplně kašlal.

Tak jsem si zase poblbnul ... Tady: https://www.homestyler.com/floorplan/?lang=en_US&assetId=2a258df8-ce4f-4ed9-abad-c3b03ce5bb3d máte náčrtek Lucasova bytu, dá se tam i přepnout na 3d a chodit v něm :-) Umístil jsem tam i nějaký nábytek, hlavně aby bylo poznat co je to za místnost, nehodlám soutěžit s interiérovou architektkou Leou.

Akorát teda to umístění v řadě domků mi docela překazilo plány. Takže třeba kuchyň nemá okna, protože tam je ten vedlejší domek; ve skutečnosti by ta řadovka asi byla navržená dost jinak, což jsem si uvědomil když jsem to kreslil. Ale zase jsem si pěkně pohrál :-)

Sakra a já si vždycky představovala jeho byt minimalisticky vybavený s dřevěnou podlahou v celém bytě s bílými a černými nábytkem a doplňky. Barvy dodávají jen knihy. A do toho vtrhla Pinky se sloníky a dečkami, za což jsem ji nesnášela.
Ale nikdy ne řadový domek, i když to bylo explicitně řečeno. Nějak si nedokážu představit Lukase se sekačkou na trávu.

KAVEN: Tak to mě pobavilo. Já si též ten byt představovala jako byt mé babči. Akorát ona měla 2kk. U dalších místností jsem v představách babče prosekala zdi tam, kde už byla normálně společná chodba. Ale komu to vadí :).
Babča má extra zahrádku jinde a bydlela u kolejí, což mi v mé představě přišlo hrozně důležité (kvůli ruchům, nebo naopak zvukové cloně pro nějaké ty Lucasovy záchvaty bolesti, či tak. Zkrátka když někde v knize úpěl a trpěl jako zvíře, někde v dálce byl slyšet vlak.
No... ona vlastně u kolejí bydlela i druhá babča, takže se to se mnou asi nějak vleče.

KAVEN: :D No to je příspěvek do dodatků! Trapní autoři fantasy dávají do knih mapičky celých elfích kontinentů, ale mít tam plánek bytu, to ještě určitě nikoho nenapadlo!

On to vlastně není byt, ale řadový domek s malou zahrádkou (takového vlastně anglického typu, ale i v Brně jsem takové domky viděla) - čili na jedné straně musí být vstup a na protější straně balkónové dveře z obýváku na tu minizahrádku (která pak má na zadní zdi nápis Nechť přijde tma), zatímco vlevo a vpravo jsou další stejné domky se stejnou zahrádkou. Taky jsem tak nějak předpokládala, že to má asi patro nebo podkroví (když už je to teda nudlovitý a vlastně dost mrňavý dům), ale je fakt, že tam se nikdy nic neodehrávalo. Čili oproti babiččinu bytu by v tom obýváku musely balkónové dveře být v té stěně vpravo. Pak se ještě ví, že u vchodu je nějaké to "závětří" (čili stříška před vstupem), ale to tam asi v zásadě máš.
Jediný pořádný popis byl asi v prvním dílu, kdy tam slídí Kamele (ale jsou tam i rozměry zahrady, čímž je daná šířka celého domu - šest metrů):

"A přesto se právě vracela k jeho domu.
Vystoupila na náměstí, aby v databázi taxíku nenechala adresu, kterou třeba někdo bude filtrovat. Byly čtyři hodiny ráno. Pospíchala liduprázdnými ulicemi rezidenční čtvrti; trapný případ, holka, která jde sama z večírku. Ale málokterý maniak má chuť znásilnit Össeanku. A tohle byla navíc dobrá čtvrť: elegantní řadové domky s miniaturními atriovými zahradami – sice žádné velkolepé vily, ovšem zato jen kousek od centra. Nezdálo se pravděpodobné, že se ji tu někdo pokusí zabít.
Pomohla si levitací a vyhoupla se na dvoumetrovou zeď mezi zahradami, která tu úporně vytvářela iluzi soukromí. Mohla po ní přeběhnout a dostat se k domu zezadu, a tím se vyhnout fotobuňce, která spíná světlo před vchodem. S rozpřaženýma rukama utíkala po deset centimetrů širokém plastovém hřebenu a vlevo i vpravo měla zahrádkářské pokusy všech sousedů, čerstvě resuscitované po uplynulé zimě – ratanová křesílka a skleněné koule a závěsné koše plné cibulovin; plastové antické sochy mezi vavřínem a levandulí; plastové Buddhy mezi bambusem; plastová ptačí pítka mezi vším možným; sochy z Eridanu, zahradní grily, fontánky vypnuté na noc, betonové žáby, želvy a kosmické lodě, litinové sluneční hodiny, terakotové truhlíky, barevná pískoviště a ekologický kompost, to všechno směstnané v nepatrném prostoru šest krát šesti metrů, náležejícímu tomu kterému domu.
Lusova zahrada byla prázdná.
Kamëlë zlehka seskočila na opršelé dřevěné patio. Ne, nebyla to úplně pravda: nějaké keře tu rostly, vkusná kompozice v rozích, jak to navrhl architekt. Jen tu chybělo cokoliv jeho.
Přeběhla k domu. Opřela se zády o hladkou stěnu z kompozitu. Přitiskla na ni dlaně. Jednoduché linie, moderní apartmá, akorát podle Lusova vkusu. Jak tam ale stála a dívala se na zeď, ze které právě seskočila, všimla si na ní znaku, načrtnutého tmavou barvou. Tohle byl lodní össein; jediný kompaktní obrazec, sdělující totéž, na co by jakékoliv normální písmo – ať už běžný össein nebo terronská latinka – spotřebovalo celou řádku.
Nechť přijde tma. Nechť ke mně přijde tma!"


Teď v šestém dílu za Lucasem přijede Paul z Marsu a něco tam spolu (i s Pinky) řeší a chodí sem tam z kuchyně do obýváku, ale jak se tak na to dívám, klidně by to odpovídalo, zásadní určitě je to, že obývák a kuchyň jsou oddělené, protože ti lidi tam přecházejí z místnosti do místnosti, není to jeden spojený "living", jak se dnes dělává.

:D

Tak, potřebuju nutně probrat jednu velmi důležitou věc. Jak vypadá Lucasův byt? Zjistil jsem, že si ho vždycky představuju jako byt naší babičky. A irituje mně, že nevím jestli to tak je zamýšlené (byl to celkem typizovaný byt, podobných bylo určitě postaveno mraky), a nebo prostě náhoda a představuju si to tak jen já. Zatím kdykoli se v tom pokoji něco odehrávalo, tak to celkem do tohoto rozložení sedělo. Načrtnul jsem to tady; všechny rozměry jsou určitě špatně, dával jsem to od oka a podle vzpomínek z dětství, ale rozložení celkem sedí. Jak moc to odpovídá tomu Lucasovu?

V kuchyni by měl být špajz, kde měl Lucas v "přeměnovém" období zásobu hub, a taky malý stůl kde Pinky s Lucasem večeřela. Babička to tam taky měla (teda bez těch hub), v levém a pravém horním rohu kuchyně. V koupelně se Lucas schovával když šli medianti za Aš~šádem do obývák, takže to odpovídá tomu že byl stranou mimo hlavní dění. V rohu obýváku, za dveřmi do chodby, by byl obraz larhdökavöara. Ložnice a hostinský pokoj nejsou specifikované, ale musí tam být, protože nad nimi Pinky uvažovala když přemýšlela kde udělá dětský pokoj. Naopak o dalších místnostech se nikde nemluvilo. Jestli měl Lucas balkón nevím, ale mohla tam být místo toho prostě okna; ta, co na nich Pinky roztahovala závěsy.

Koupila jsem si prvni 4 knihy jako audiobook a dekuju!! A taky zjistuju, ze jsem spoustu veci cetla blbe:)))