SHEALA: No, nám v poslední době dost hrabe. Třeba dnes jsme se vrátili k týrání zvířat po össeansku, hlavně slepeckých psů. Jak jsem zmínila, známe jednu slečnu se psem, takže jsme si dosadili i konkrétní protagonisty. Ono se to zdá necitelné, ale na srazech SONSího spolku používáme kolikrát humor černější, než temnota ztráty zraku. Až si kolikrát říkám, jak je to zase přes čáru. A ono není :).
Nějak jsme se dostali k návrhu nového zvířete, které by mohlo provázet nevidomé a jemuž by takové útrapy třeba méně vadily. Došli jsme k závěru, že netopýr by byl ideální, protože ten sice vidí, ale k případnému úprku by se mohl řídit třeba jen sluchem. Jako že by össeana za zády netopýr prostě moc neřešil.
Ale zase by to asi řešil nevidomý. Holt neumíme létat, takže... by to musel být opravdu velký netopýr, případně tvor létavý, rozměrů trochu větších.
No a pak jsme se dostali ke Hře o trůny a pak nás přerušila pauza na oběd. Prostě to byla hrozně plodná debata.
Kolega si to mučení zaslouží -:))).