Hm... stává se to i v lepších rodinách: https://winteriscoming.net/2018/04/25/george-rr-martin-the-winds-winter-not-coming-2018-this-year/ (Což neznamená, že by si z toho člověk měl brát příklad samozřejmě :D )

Škrtat řešení vedlejších linií je imho cesta do pekel, jestli něco nejvíc nesnáším, tak je to neukončený pocit z románu (takové to "ale jak dopadlo tohle"? "a proč nevíme, co se stalo s tímhle?" a tak).

DELLAMORTE: ja se na Lunu taky tesila :(

BRAMBOREENA: rozumim ti, psala jsem ted nejaky clanek, limit byl 15-25 normostran, tema me chytlo, tak jsem se rozepsala, napsala krasny 25 normostran a pred odeslanim zjistila, ze jsem nezapocetla poznamkovy aparat.. tze krasnych 30 normostran.. seskrtat tech pet stran mi trvalo asi dva tydny :D a strasne jsem u toho trpela :D

GAARQ: jake nudne pasaze?! geez.. mycelium je zatim nejlepsi audiokniha, kterou jsem kdy poslouchala .. jakoze ja s tim mam problem, pac vypinam u mluveneho slova (informace prijimam ctenim, ne poslouchanim).. ale tohle bylo fakt super :)

KAVEN: já se přidám. popravdě, pokud něčím mycelium "trpí", je to jistá zbytná míra detailů, které jsou barvité, ale pro příběh sám o sobě nejsou podstatné. začal jsem mycelium poslouchat a při tom je *cough* těžší přeskakovat *cough* nezáživné pasáže, takže si jich člověk víc všímá. nech si to pro fanweb nebo na následně publikované novelky, důležité je jen dospět k nějakému vyvrcholení, mohu-li si dovolit tento příměr. i takoví grafomani jako erikson či cigan/sidon to celkem zvládli, a to jsou oba také mistry předkládání složitých spletí a přehlédnutelných, leč podstatných informací. držím palce. asi je třeba velmi nepinkrtýnovsky udělat rázný řez a netrápit se nad pár centimetry záložky, které se musí ustřihnout, aby šev byl jinak dokonalý.

V restauraci:
Dal bych si houbovou polívku.
Číšník: Bude to 50kč prosím.
Chcete mě zkasírovat ješte predtím, než dostanu jídlo?
Číšník: No víte, u těch houbových jídel člověk nikdy neví.

Ještě takový můj postřeh, který tě možná v nelehkém škrtání podpoří - když se příběh odkazuje na události, které sice proběhly, ale jsou mimo rámec této knihy, tak to působí dobře. Vyvolává dojem hloubky; jako když to celé stojí na mohutných základech. Jako třeba když víme že Aš~šád byl na D-Alfě a někoho tam zabil, ale detaily nikdo nepopisuje - příběh se potýká až s následky a Aš~šád o tom nemluví, protože nemá důvod. Nebo když se v Pánovi Prstenů zmiňuje Earendil nebo Lúthien jakoby to byla samozřejmost, aniž by to někdo do detailů vysvětloval.

Takže když něco vypustíš a postavy se chovají jako by to byla samozřejmost kterou není potřeba vysvětlovat, tak to (někdy) působí spíš dobře.

BRAMBOREENA: prosím, prosím, knihu klidně seškrtat, ale materiál uschovat a hodit to aspoň jako bonus pro fandy na web, moc prosím... :-)

BRAMBOREENA: Dočítám poprvé, zatím, poslední díl a s tou školou na Luně by mě to moc zajímalo. :(

BRAMBOREENA: Doufám že "vyškrtnutí" neznamená "smazání do nenávratna", ale "přesunutí do jiného dokumentu". Protože někdy bychom se vypuštěných scén třeba rádi dočkali ...

No v Argu se jim myšlenka na rozdělení nelíbí, už by to chtěli mít vyřízený (a kdo by se divil), tak teď kolem toho chodím a přemýšlím, co kde vypárat. Nebude tam linie ze školy na Luně a vynechám nějaké scény s Fionou (o té už stejně všichni vědí všechno). Včera jsem náhodou vyškrtala deset stránek a už je to zase 679... ale teda krátit knihu je horší než snažit se zhubnout! :D

O víkendu jsme založili násadu žampiónů a hlívy. Před odnesením do sklepa obé dle návodu lehce zalito odpočívá v předsíni na středním osvitu a v teplotě nad dvacet, cituji, ABY SE MYCELIUM PROBUDILO.
Nudge nudge, hint hint, BRAMBOREENO. :-)

Mimochodem, teď jsem se po delší době podíval na na Warhorse studio weekly torch ( https://forum.kingdomcomerpg.com/t/warhorse-studios-weekly-torch/29593/165 ), a tam Vilmin manžel krom jiného odpovídá na otázku jaké knihy má rád. Čistě pro zajímavost - jmenuje tam Mycelium, a říká o něm toto:

Mycelium by Vilma Kadlečková. Vilma is my long-suffering wife of 25 years. She is also perhaps the most accomplished science-fiction writer in Czech Republic. Her latest novel – or series of novels – Mycelium explores a relationship between religion and society, power and responsibility, drugs and mushrooms. Picking up the thread about sacrifice I mentioned earlier, Vilma’s books capture this concept perfectly: in her typical story everyone tries to do the best thing they can, they succeed, and everybody dies as a result.

HARALD: agro doufám ne... .-)

IDLE: Já bych v tom problém neviděla. Po vzoru hub, co se množí jako po dešti, by se dala rozrůstající se rodinka i kvalitně omluvit :).
Prostě se to rozrostlo.
Roste to furt.
Nejde to zastavit :).
Se to furt tak jako... šíří...
Jejda :).