XCHAOS: Teda tys mě fakt upřímně rozesmál... argenitový kadibudky, no to jsem teda nedomyslela :D :D :D
S tím emocionálním životem postav: jo, to si maně vybavuju, jak tam Diana osahává Arighana v oranžérii, a je mi úplně blivno z toho, co jsem to tam tehdy ve dvaceti nadrápala za trapárny :D uaaaá... V Myceliu už se i souloží s ironickým nadhledem.
Ale jinak, kupodivu... od Stavitelů mě dělí nějakých pětadvacet let životní zkušenosti, a občas mě se zamrazením napadá, že naše malá "západní" výseč světa se té fomalhiwské realitě v něčem trochu blíží: místo argenitu máme platební kartu a místo Dlouhé hry, jejímž účelem má být jenom malebnost (protože reálné cíle už dávno nikdo nemá), dlouhé malebné virtuální handrkování v internetových diskuzích pro potěchu bohů, které nikdo nepokládá za skutečné (sdílej koťátko!) :D A do toho lidi jako Pavel Renčín, podle všech měřítek naší civilizace super úspěšní, lkají nad tím, jak je jejich život neautentický, protože dělat ředitele marketingové firmy a k tomu psát úspěšné fantasy knihy je jenom iluze a hra, která se může kdykoliv zhroutit (třeba kdyby přišly zombie, v mém případě tedy Igeřané.). Jo, když holt nejsou války a hladomory, lidi vymejšlej blbosti; taková témata jako Remarque já mít nebudu. (Ale Pavel vlastně možná jo, když teď najel na detektivky a horory. :D)
A ještě k tomu fomalhiwskému "hernímu" mechanismu těch tří věží: tam jde o to, že je to jakoby "sázka s Osudem" s globálními důsledky. (Ale stejný mechanismus může fungovat v libovolném měřítku). Jeden člověk udělá NĚCO. Druhý udělá přesný OPAK TOHO. Tím vzniknou dvě strany "protivníků", které jsou v zásadě v rovnováze. A potom třetí člověk udělá věc STEJNÉHO DRUHU, ale názorově nevyhraněnou - a pak záleží na podvědomí a náhodě a nějaké drobnosti, na kterou stranu se tahle věc přikloní. Prostě nechají rozhodnutí na slabých a v tu chvíli skoro ještě nepozorovatelných tendencích, místo aby se tábor jedna a tábor dvě spolu porvali. Když se věc číslo tři na jednu stranu "překlopí", už jsou to dva na jednoho a je vymalováno a rozhodnuto. Igeřani postavili první věž jako marketingovou záležitost (udělat dojem na primitivní domorodce). Fomalhiwani (totálně odtržení od reálných způsobů řešení problémů) to ale vzali jako začátek "hry" a postavili věž druhou. Arighan, který byl rozhodně na straně Fomalhiwy, chtěl postavit třetí věž tak, aby se přiklonila k té druhé (a kdyby se to stalo, tak by prostě mechanismus zafungoval a nastala by nějaká zdánlivě nesouvisející událost, která by odtamtud Igeřany vypudila - co já vím, třeba by všichni chytli průjem a radši by sami dobrovolně rychle odletěli :D; to už netřeba řešit, vesmír by to sám nějak zařídil). Jenže celé Arighanovo okolí už bylo mezitím tak promořené přívrženci Přímé cesty (čili lidí přesvědčených, že problém je potřeba logicky zanalyzovat a vyřešit, ne kolem toho dělat tenhle fomalhiwský cirkus s Osudem), že tam zkrátka někdo nějaký náhodný předmět zapomněl a celé se to překlopilo směrem k racionálnímu přístupu a Igeru - čili se úplně fundamentálně změnilo fungování světa, igerský světonázor převálcoval ten fomalhiwský, změnilo se paradigma či jak to slušně říct... a v tu chvíli už fomalhiwský způsob nadále nefungoval, celé zéwangam se zhroutilo a Igeřani to tam vyčistili stylem u invazní armády obvyklým.
No... kdybych to psala dneska, zkusila bych to podat srozumitelněji :D