E2E4: To je tak trochu ideologická záležitost, a nakazil jsem se tím z přednášek Viktora Bocana z Warhorse. Myšlenka je taková, že designér by měl udělat hru takovou jak si představuje že by měla být (nebo jak si myslí že se bude dobře prodávat) , a tu předat hráči. Pokud udělá některé mechanismy hry volitelné, tak to znamená, že nemůže vlastnosti hry dokonale vyladit; když hru vyladím pro variantu s mechanismem X, tak se bude chovat divně ve variantě bez mechanismu X a naopak. Takže designér by měl předat jen jednu hru, a v podobě jakou on považuje za nejlepší. Hráči si to pak můžou hrát po svém, a třeba se zjistí že jejich nový způsob hraní je větší sranda než ten originál, takže designér pravidla do dalších verzí upraví nebo změní ... vždycky by ale měl odevzdávat právě jen jeden konkrétní produkt, protože ten bude lepší, než když se spoustou voleb bude snažit vyhovět všem.