Pár střípků z dnešního Světa knihy, které souvisejí s Myceliem:
- Jedním z knihkupců jsem byla seznámena s existencí nově vzniklého slovesa "zavilmit": znamená "odkládat dokončení něčeho, co už dávno mělo být hotové". Stát se může každému, že občas něco zavilmí, ale já to dělám nejvíc.
- Bylo mi dáno krátce mluvit se znalcem sánskrtu (konkrétně nějaké tajné ezoterické formy, známé jen několika zasvěcencům) - a ten mě ujistil, že znaky na začátku kapitol v Myceliu v této mystické řeči skutečně něco znamenají, ale vůbec to nekoresponduje s obsahem kapitol. (To mě nepřekvapuje.) Přesný překlad slíbil zaslat.
- Po besedě za mnou přišla paní, že prý mě viděla před pár lety chodit po Světě knihy v össenské masce a že ji to natolik inspirovalo, že sama začala psát - ovšem v trochu jiném oboru: má díky tomu už dvě hotové knihy... o psychiatrii.
- V menším stanu před hlavní budovou bylo tradičně vykázáno skromné místečko na rohožce menším nakladatelům, kteří nejsou dost velkými kapitalisty, aby si mohli dovolit opravdický stánek. U pultíku DharmaGaia jsem zahlédla knihu Tajný učitel, kde prý jsou rozhovory s průkopníkem psychedelických nauk, a vrhla jsem se po ní, abych měla ty své mystické bláboly konečně pořádně ozdrojované a podložené; ale poslední výtisk mi těsně vyfoukl zarostlý šaman ve frontě přede mnou. Takže nic; sorry, i nadále si to do Myclélka budu muset celé sakumprásk vymyslet.
- Moje oblíbené LowCarb proniklo i mezi knihomoly - jedna z mnoha part vyznavačů tohoto stylu tam taky měla stánek a já je upřímně chtěla podpořit koupí knihy, ale holt v tom jedu už skoro dva roky a nějak jsem nenalezla nic, co už bych neznala odjinud. Na tomto příkladu jsem si uvědomila, jak inherentně tragický je osud věrozvěstů (z libovolného oboru): věčně se musí handrkovat s novými a novými otravnými bezvěrci, protože od lidí, kteří už jsou přesvědčení a "jejich", další tržby nepoplynou.
- Potkala jsem Geňu z Arga. Nezastřelil mě, vyfotil si mě; ale možná prostě sbírá materiál na vúdú.
- Ohledně besedy - Daniela to měla pěkně připravené a proběhlo to přiměřeně a pohodově... jak už to tak bývá, když na pódiu diskutují čtyři lidi, kteří spolu v zásadě ve všem souhlasí. Ale bylo plno a lidi v publiku se snad celkem bavili, pár dobrých věcí tam zaznělo.
- Chodit na knižní veletrh až v neděli je fajn: lidí bylo přiměřeně a pocit ze záplavy knih kupodivu nebyl tak depresivní jako jiné roky: buď jich bylo míň, nebo jsem si zvykla, ale letos jsem neměla pocit, že mě zasypou. Úlovek: čtyři plné tašky.
- Ještě k "záplavě" v jiném kontextu: včera přívalový déšť šplíchl až do budovy a nakladatelé ve stáncích v blízkosti bočního vchodu rychle stěhovali knihy ze spodních polic do horních, ale louže se zastavila metr od nich, takže prej jako dobrý.