BRAMBOREENA: Tak momentálně máme 690/909, ale tentokrát to nevypovídá o ničem, všem ubohým statistikům jsem do toho hodila vidle, protože jsem se vrátila zpátky před blok šedesáti hotových stran (na které už nehodlám sahat) a ještě tam cosi dopisuju; nebýt toho, bylo by to 757/909. Na konci souboru jsou ale už jen hromady sena, ze kterých jsem vyzobala všechno důležité, to se všechno smaže (jsou tam některé staré scény, které se s tím souborem táhnou deset let, ale bohužel už do toho nezapadají, tak z těch třeba bude nějaká "alternativní historie" sem do auditka, ale z rukopisu musí zmizet); a pak už se snad konečně ozve to zázračné "plop", na které tak zoufale čekám, a obě čísla splynou... Zítra zase zmizím mimo internet, jsem zavřená na chatě a píšu jako fretka, tráva je tam přerostlá, skalka zaplevelená, ale nevycházím z baráku, protože touha mít to konečně hotové je momentálně silnější než jakákoliv jiná potřeba. Živím se tam proteinovými tyčinkami a syrovým zelím, protože nechci ztrácet čas ani vařením. Prostě jsem jak ta příslovečná kobyla, co už cítí vůni stáje... tak snad tam tu káru dovezu... snad se to nerozsype... :D