To přímo volá po ukázce!
Larvy byly agresivní. I když je strhla, znovu a znovu se vracely. Najednou si všimla, že to nejsou jen beztvaré útržky šifónu, jak jí připadalo na začátku. Doopravdy mají formu červa. Postřehla tělo a v přední části tápající ústa. V její mysli se vynořil obrázek trudníka, mikroskopického tvora, který se živí kožním mazem. Roztoč zvaný Trudník tukový má jen kruhový sací otvor, žádné další orgány. Nemá jiný smysl existence než vylézat za tmy z pórů v kůži a pohybovat se po lidském obličeji. Viděla ho jasně. Prý je úplně neškodný; ale komu tohle chtěli namluvit?! Otřásala se odporem.
– U Ho´krina, Chloe, nesmíš si takové věci představovat! zaúpěl Xantien v její hlavě. – Zkus něco hezčího. Ta látka, to byl dobrý trik! Šátky, víly, mlha, závoje; něco na ten způsob! Mysli pozitivně!
Jenže na tohle už bylo pozdě. Jakmile analogii s trudníkem jednou našla, larvy se náhle zdály mnohem reálnější a jasněji vykreslené. Kdysi viděla snímky trudníka z mikroskopu a to už nedokázala dostat z hlavy. Už se nedařilo změnit okolní obludy v cáry tkaniny. Její fantazie úporně tlačila amorfní bytosti do čím dál odpornější podoby. Tasemnice. Roup. Ploštěnci. Hlísti. To všechno zároveň! Stali se z nich skuteční žraví červi s členitým kroužkovitým tělem a mohutným sacím ústrojím. Paraziti!
Vrhali se proti ní.