Šestý díl je od minulého týdne u sazeče, ten už se podíval na rozsah a omdlel, načež jsem mu sdělila sladkou zprávu, že budou ještě dva další a oba delší, takže omdlel ještě podruhé a potřetí, no ale už se vzpamatoval a otřepal a teď je to zkrátka v rukou jeho a pánaboha (tím myslím Argo). Slovník ničemu nevadí, bude na konci nového vydání jedničky nebo dvojky, na kterou dojde po vysázení šestky, takže na něm nic nevázne a je ještě chvíli čas si s ním hrát.

Disclaimer: tohle jsou neoficiální plány tady s Ricarderonem, ještě nemám od Arga oficiálně, že to tak bude a kdy přesně či co konkrétně z toho, čili "veřejně" (tj na facebooku či svém vlastním webu) jsem dokonce ještě ani neoznámila, že je Mycelium definitivně dopsané, to víte jenom vy tady v závětří pohostinného Nyxu a pár lidí mimo Nyx, kteří to ode mě slyšeli ústně off record.


KAVEN: Dobrou chuť :D Jsem myslela, že se živíš výhradně kozími klobásami...?

XCHAOS: Během psaní slovníku dlabu karwilové lupínky s üewerögikalüxovou příchutí. Mé psychotronické schopnosti jsou na nule a stříbřitému chladu nebudu chutnat ...

Stříbřitý chlad na vás encyklopedisty... hlavně už to pošlete to tisku a do knihkupectví!

Včera jsem to editovala celý den, dneska naopak vůbec (celý den někde lítám), ale už se na to dívám a pokusím se odpovědět, napíšu to přímo do toho souboru nějakou ještě nepoužitou barvou. Ale, obecně: ten slovník stejně nesplňuje parametry správné encyklopedie v žádném ohledu (za prvé nejsou tam ani všechny mimozemské reálie, jejichž existenci by člověk předpokládal - třebas úplný seznam Akkutlixových knih tam není a nebude, protože zkrátka neexistuje a vymýšlet to všechno jen kvůli slovníčku mi připadá pošetilé - a za druhé ta hesla nejsou vyčerpávající ani sama o sobě, třebas u takového Miërahpoë, což je gerdánské hlavní město, je zmíněná jediná stavba a jinak nic, žádná historie apod., jak by člověk u takového hesla očekával; prostě do románu jsem potřebovala právě jen tu jednu budovu, nic víc, čili tím končím, víc se o ubohém Miërahpoë neví.) Čili pracujeme stejně s hromadou pahýlů, jak říkají wikipedisti, a nedokonalost tam bude. Proto bych upozadila "správnost" a nadřadila "zajímavost": to znamená maximálně zjednodušit všechno, co je nudné (nepsat výslovnost u terronských slov, nelpět na stejné struktuře u každého hesla), a naopak se klidně nechat unést inspirací, pokud přijde.

S čímž souvisí takový nápad: zanáším se myšlenkou použít Kavenův össenský generátor a doplnit össenské ekvivalenty i k össenským reáliím, které jsou v celé knize jenom v pozemské verzi (třebas termíny pro "pětkové kódy" nebo "Sdílené vědomí" nebo "Duše Lodi" - no zkrátka skoro všechno). Díky tomu by totiž slovík skutečně získal určitou přidanou hodnotu pro geeky. Kdo geek není, ten tím nebyl a nadále nebude obtěžován přímo v textu knihy, ale kdo geek je a v hloubi duše mu vadí, že tam ty össenské ekvivalenty zmíněné nejsou, najde je právě tady. Ovšem tahle nová vygenerovaná slova by neměla svá vlastní hesla (protože logicky když to v knize nikde použito nebylo, nikoho nenapadne hledat primárně to slovo), akorát by se to zmínilo u hesla v terronštině. Do struktury hesla by se přidala volitelná řádka "össenský/gerdánský/kdovíjaký originál:", a tam by bylo to vygenerované slovo. Jen ať pěkně vzniká lore! Ten nápad se mi čím dál víc líbí. Čtyři tisíce stran jsem se zuby nehty držela, abych Mycelium nezasekala vymyšlenými slovy, a teď tady zkouším číst 0TU a vidím, že jiní autoři takové zábrany absolutně nemají a hrnou to tam po tunách; tak si taky zasloužím odměnu a trochu přehláskových drog. A taky ať se ten generátor pořádně využije, když už ho díky Kavenovi máme! Čili jestli někdo máte nějaký oblíbený shluk písmen, který chcete uplatnit a vydávat za össein (třeba oblíbené finské či maďarské město :D), sem s ním. Zábrany stranou, originální össenský termín pro "pětkové kódy" musí mít aspoň patnáct slabik, když už je to jednou ten nejsložitější jazyk ve známém vesmíru! :D

A ještě k těm spoilerům: v některých případech se to dá ošetřit tím, že se hesla rozdělí na "normální" a "pokročilejší" - ve středu jsem tam například přidávala "drüeinové aiö" o využití aiö pro psychotroniku, tam to třeba funguje dobře (základní informace jsou u základního hesla "aiö", spoilery u toho speciálního poddruhu). Spoléhala bych na zdravý rozum a příčetnost uživatelů - rë Akkütlix, když se dívám do slovníku, tak snad přece tuším, že mě může postihnout získání nějaké informace, že; tak buď ji chci, nebo prostě slovník neotvírám a nechám si ho na konec. Skutečný problém je jenom datum úmrtí postav, protože to může doopravdy zkazit zážitek zásadně. Mám sepsanou časovou osu, kde ty údaje jsou, a hodlám ještě do slovníku k hlavním postavám dopsat data narození, ale smrt bude jenom u těch, kteří jsou mrtví hned od začátku (Giles, Ainei). Ten Kavenem zmiňovaný pidiproblémek se Sändüwhöekem je obdoba téhož (a horší je to třeba s Paüsüe, která je do čtvrtého dílu bezvýznamná služka Maëwënë, a v pětce najednou velekněžka regentka). Tam prostě nezbývá než formulovat to nějak opatrně. Čili na metaforu "Mycelium skončilo a historik s odstupem sepisuje slovník" bych radši nepřistoupila, osudy postav zásadně tajila a vyřádila se radši na těch věcech "bokem" - zmiňované překlady do össeinu, obecné mechanismy fungování nějakých reálií atd.

KAVEN: Většina normálních lidí dává přednost rozumnému před jednotným; dokonce i na Nyxu jsi výjimka.

Tak něco ke slovníku (kde to utěšeně přibývá) - jsou tam teď nově na začátku připomínky, a návrhy co by bylo dobré sjednotit. S tím plně souhlasím, jenže sjednotit se to dá jen tak, že že někdu vydá závazné pokyny. Nebo o tom tady můžeme podiskutovat, ale pak to musí být pevně dané. Jeden každý editor si to sám za sebe sjednotit nemůže.

Já jsem se ze začátku držel konvence z původního slovníku (kde u každého hesla byla výslovnost, jazyk a překlad). Problém je, že jakmile tam jsou hesla jako "Alice", tak je to plýtvání místem ... a takových hesel tam postupně narostlo hodně. Někdo pak ty tři standardní řádky začal v takových případech vypouštět nebo to nejak zjednodušovat, což jsem přejal taky a připadá mi to rozumné ... jenže tím zase zápis přestává být jednotný. Teoreticky u normálních slov (např. "protonační skvrna") nemusíme uvádět výslovnost, překlad ani jazyk. U terronských jmen by se možná mohla uvádět výslovnost, ale nelíbí se mi to (Andy, výslovnost en-dy ... to je hrozné číst). Informace vlasní jméno, místní jméno ... je otázka nakolik tam u těch terronských jmen musí být. Většinou je to podle mě zřejmé.

Co se obsahu týče, trochu jsem tápal k jakému okamžiku se slovník vlastně vztahuje. Tak třeba Sändüwhöek původně podléhal Parlüxöelovi, potom Maëwënë. Mělo by tam být "podléhá Parlüxöelovi", nebo "podléhá Maëwënë"? A nebo je lepší se k celému Myceliu odkazovat jako do minulosti, a napsat "podléhal nejpreve Parlüxöelovi, a potom Maëwënë"? Jenže poslední varianta zase vede ke spoilerům.

GAARQ: Tak to je boží! Ale já jim rozumím: o össeinu se toho pořád ví tak málo, že je tu velký prostor pro invenci.

tak jsem dnes jako semestrální práci do předmětu "fenomén tvorby jazyků" dostal dílko o össseinu :-)

Vída, ono už je to tam vepsaný… takže Harry Hïldebrandt.

:D
Tak asi se narodila velká spousta lidí... a taky jedna osoba v budoucnosti :D


Dovrávoral do obýváku a kolenem otevřel francouzské dveře na zahradu. Překročil práh. Zvedl hlavu k tříšti hvězd.
Byla teplá noc na konci května, málem už předzvěst léta. Hvězdy se oslepivě leskly a ostře prorážely řídký noční vzduch. Najednou si překvapeně uvědomil, že zítra má narozeniny; že se dalšího roku dožil, i když to vůbec nečekal. Ne zítra; je to už dnes; vždyť půlnoc dávno přešla. Osud! Nezasloužené dary! Pomíjivý okamžik. Sám pro sebe se usmál a pevně za sebou přirazil dveře.
Měl by mít víc rozumu, když je o rok starší?
Pochyboval.
Právě naopak.
Stál na své miniaturní zahradě, zařízené se strohou úsporností. Hladká bílá plocha obvodových zdí svítila do noci, v rozích rozťatá siluetou keřů a uprostřed potřísněná černou křivkou össenské kaligrafie. Nechť přijde tma. Nechť ke mně přijde tma! Tam to bylo, jak to kdysi vlastní rukou napsal: Vzývání nicoty. Ale stejně to znal nazpaměť. Stačilo připomenout si první znak a jeho mysl se podvolila a vnořila se do proudu temných, neproniknutelných veršů. Lucas přivíral oči. Jeho rty bezhlese šeptaly. Slova lodního össeinu ho rozechvívala; skrz ně k němu zblízka promlouvala jeho druhá, cizí podstata... jeho ne-lidská minulost.
To je Össe.
Uvědomil si, že je tu sám... že v téhle chvíli se nikomu nezodpovídá a žádnou racionalitu a příčetnost nemusí předstírat, před jinými a hlavně sám před sebou; a s úlevou se tomu poddal. Odtáhl obvaz, nasáklý vlhkostí, a upustil ho do tmy.
Paže mu trnula. Krev mu stékala do dlaně a skapávala na terasu, ale bolest mu připadala vzdálená; hlodala hluboko uvnitř, v horkých záchvěvech se nořila do jeho kostí a s každým úderem srdce rozbíjela další a další bloky reality na střepy. Pořád se usmíval. Nehty přejížděl po okrajích rány. Strach z něj stékal, jako by se vyléval z jeho žil spolu s krví a vsakoval se do země a pryč. Světlo bylo oslepující. Jak mu zářilo na konečcích prstů, pomalu, obřadně se jím dotkl čela a rtů.
Najednou to bylo na dosah. Křišťálové nebe mu dolehlo na ramena. Tíha se mu vlila do nohou. Dosedl na dřevěnou terasu, vypálenou sluncem a vymytou deštěm do stříbřité šedi. Ale to nestačilo. Chtěl vidět hvězdy a nevyvracet si krk. Tiše se zasmál a natáhl se na záda. I na takové drobnosti záleželo, jestli nechá ruce zaťaté v pěst, anebo jestli je obrátí dlaněmi k nebi. Instinkty mu radily to druhé. Udělal to vědomě, obezřetně, pomalu... s pocitem závrati a paralyzující touhy, která mu razila cestu křehkými chomáčky odumírajícího strachu jako ocelová lodní příď.
Pořád to světlo. Tryská tam vzhůru.
Do vesmíru.
K Nim.

VICKE: A hokejista Antonín Houba :-)

BRAMBOREENA: …Max Brod, Louis-Ferdinand Céline, Christopher Lee, Henry Kissinger, Harlan Ellison…