BRAMBOREENA: To je právě to kouzlo aglutinačních jazyků, kde stačí ke slovu přidat další dílek jazykové skládačky.
Kdysi dávno jsem o tom psal do Hostu:
...Polysyntetické jazyky jsou svým způsobem fascinující: pomocí omezené množiny kořenů, jedné předpony a zhruba čtyř set přípon můžete vytvořit neomezené množství slov. Tak třeba z grónského kořena oqaq („jazyk“) lze vytvořit oqaaseq („slovo“), oqaasipiluuppaa („sekýruje ho“), oqaluppoq („mluví“), oqaatiginerluppaa („mluví o něm ošklivě“) a Oqaasileriffik („grónský jazykový sekretariát“). Na těchto stavebních kamenech lze dále stavět pomocí dalších koncovek, takže věta jako „Nijak jsem tě nechtěl navádět, abys ho sekýrovala“ by se vyjádřila jedním slovem. Pokud tyto věty vyjádřené jedním slovem počítáme jako jednotlivá slova, pak mají Eskymáci nejen tisíce slov pro sníh, ale vlastně pro všechno. Třeba Yupikové říkají malým vločkám tlatim, velkým mokrým vločkám tlamo. Kořen tla- je základem pro: prašan (tlapa), krusty sněhu (tlacringit), sníh s bahnem (tlayinq). Ano, dozajista tedy existuje i jednoslovné označení pro „ten prašan vzadu za iglú, které nám včera počůral tuleň“.