• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    BRAMBOREENAMycelium -- Nejdůležitější věci se odehrají vskrytu...
    SHEALA
    SHEALA --- ---
    RICARDERON:
    Tyjo, to je skvělý. Kdybych si mohla vymejšlet, uvítala bych, kdybych tam mohla pěstovat pravý hřiby. Nepotřebuju ke štestí reishi ani lysohlávky, ale hříbky celoročně, a ještě by mohly návštevy říkat "jé, híbek".
    KAVEN
    KAVEN --- ---
    BRAMBOREENA: Oni čekají, že se konečně vyjasní všechny záhady a hrdinové se od nich odpíchnou. Ale ne, milí recenzenti, za každou objasněnou záhadu dostanete pět nových, a začne se to měnit až někdy v šestce. Děj se "rozjíždí" průběžně, a zcela nezávisle na objasněných záhadách. Ty nejdůležitější postavy totiž podstatu většiny záhad znají, takže můžou jednat rovnou, a nemusí čekat až to pochopí i čtenář.
    BRAMBOREENA
    BRAMBOREENA --- ---
    Už zas něco o tom, jestli se "děj pořádně rozjede". Tohle když v recenzích čtu (různých, nejen na Mycélko), tak si vždycky s ironií říkám - ne, kdepak, nezavděčíme se knihou; chtějí od nás motorové vozidlo! ;)

    https://fantasya.cz/clanek/mycelium-2-saga-vilmy-kadleckove-se-zacina-poradne-rozjizdet-a-lucas-hildebrandt-pociti-led-pod-kuzi?
    BRAMBOREENA
    BRAMBOREENA --- ---
    VANEK: Imho byl neškodnej (a myslím, že bychom ho s Andreou hladce přepraly), jde jen o tu nepříjemnou slizko-kluzkost; ale co už, my se nebojíme ani astrálních larev! :D
    Růže nejsem zvyklá dostávat, na sf akcích to zas tak běžné není.
    VANEK
    VANEK --- ---
    BRAMBOREENA: Já myslel, že ona je neurazitelná, nebo rozhodně ne takto subtilně ;)

    Nene, růže byla hned po potlesku, to by nebylo ani zdvořilé, ani proveditelné utíkat, musel jsem dokončit předchozí report (a vyčkat pozvánek na občerstvení); ale květina je na takových akcích pravidlem, takže pod mou rozlišovací schopností, respektive prahem zaznamenávatelného a -níhodného.

    S tím oplzlým vousáčem je to samozřejmě smutné/hnusné/k vzteku, já si pobaveně říkal, že na každé akci musí být v publiku magor, ale v mé šťastné privilegovanosti mě pranic nenapadlo, jaký může být další stupeň. No, zkusím si to zapamatovat.
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    VANEK: ha nechám se přejmenovat na Ourabourková!
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    VANEK: copak, podávala se qrila?
    BRAMBOREENA
    BRAMBOREENA --- ---
    KAVEN: Právě si čtu analýzu dvě stě šedesátého dne na Ukrajinu a furt mě od toho ruší posty tady v auditku :D
    KAVEN
    KAVEN --- ---
    BRAMBOREENA: Já jsem během reportáže souběžně sledoval na mapě jak Ukrajinci osvobozují chersonskou oblast, ale těžko říct co bylo větší drama ;-)
    BRAMBOREENA
    BRAMBOREENA --- ---
    KAVEN: To jsou holt ty konvulzivní pohyby tonoucího kolem stébel. :D Jak jsem psala níže, ještě hodinu před akcí jsem neměla ponětí, co by se tam probůh dalo z mých výplodů číst, aby to aspoň trochu ladilo s tím, co píše Mária.
    BRAMBOREENA
    BRAMBOREENA --- ---
    Tady jsou ty Máriiny knížky, dostala jsem je od ní (a sama jí věnovala jedničku Mycelia).
    Nechci být škarohlíd, ale asi si to ani jedna nepřečtem.

    BRAMBOREENA
    BRAMBOREENA --- ---
    VANEK: Boží! :D Jak to tak čtu, říkám si, že to mohla být zajímavá akce.

    S tím Travisem - VANEK - to jsem původně neměla v plánu číst, ale ta Máriina báseň byla o tom, jak ubohý důchodce zemře a příbuzní cynicky z okna vyházejí jeho peřiny i fotky a zapláčou až při čtení závěti; no a já se neudržela. ("Duše nestojí za schovávání, ale nedá se vyhodit. Nedá se na ni dívat, ale kdo najde odvahu ji přemazat?") Naštěstí se Mária neurazila.

    Jinak pokec v sakristii byl fajn, seznámila jsem se naživo s Andreou Buchlovou, holkou, kterou znám z FB a která nahrává podcasty, kde je mimo jiné slash fanfic k Myceliu (velekněz/Giles apod.). Akorát teda pán s maďarskou Vilmou nám tam celou dobu recitoval své oplzlé básničky, načež se na nás nalepil cestou ven. Šla jsem s Andreou na zastávku autobusu (ono to není tak snadné najít pro přespolního a ve tmě, kaple je na kopečku daleko ode všeho), autobus přijel, pán nastoupil, a Andrea těsně před zavřením dveří vycouvala (měly jsme obě přesně stejné instinkty, já si říkala, jestli tam nastoupí, a škubala mi ruka, jestli ji mám chytit za flígr - no tak ne, netřeba :D), tak jsme tam pak ještě krafaly do příjezdu dalšího exempláře autobusu.

    VANEK: S Bernie se všichni známe, no jo, to bylo legrační.

    KAVEN: Zachránila to Sofie (scéna kolem rámečku s podobou Wannekei plus vzpomínání na Ainei, a k tomu další kousek z tuším sedmičky, kde maluje Ainein portrét). Pak jsem ještě četla scénu z trojky, kdy Lucas přijede domů ze Zelené lastury a zmítá se tam v obýváku (aby jakože byla ta temnota), ale nechala jsem toho v půlce, protože to nesedlo, cítila jsem z nálady v publiku, že je to na ně moc úchylný :D

    V reportáži chybí, že jsme s Márií obě dostaly růži, ale to už byl možná VANEK tou dobou pryč.
    VANEK
    VANEK --- ---
    KAVEN: Sloužím internetovému lidu!
    KAVEN
    KAVEN --- ---
    Tak děkujeme za zpravodajství, bylo to napínavé a poučné :-)
    VANEK
    VANEK --- ---
    VANEK: "A protože tento dům nedává jen potravu duši, zvu vás do sakristie, jak se na Slovensku říká" (pí far.: "může se to tak říct") na občerstvení, Vlma se smíchem: "sušenky a chlebíčky*.
    Tam už bych se asi neudržel nějakého faux pas a navíc by mi to jen přece jen přišlo pokrytecky vyžírkovské, , zvláště když padlo "POSEDĚT s námi", vyrazil jsem do mikropivovaru na velmi potřebné 1--4, následován voláním "Vy taky ne! Vy taky neodcházejte!"
    KAVEN
    KAVEN --- ---
    VANEK: To bude Ourabourus Morušový.
    VANEK
    VANEK --- ---
    VANEK: "Nechápu, jak dervišové ustojí tak divoký tinnitus". Děkování"Evě, že nás příchylila, Zuzce, že vždycky vytvoří tak krásný prostor, a hlavně Vilmě, že přišla( ... ) a že jsme tímto způsobem zpečetily své přátelství."
    Paní far. představuje historii kaple
    VANEK
    VANEK --- ---
    MU uzavírá, složité téma, přišla jsem odněkud, ze Slovenska, část rodiny ve Francii, letos jsem tam byla, napsala báseň. "I letos Atlantik zasáhl tvé srdce Obě jeho komory jsou naplněné po okraj. I přestože tvá chodidla pláčou... Ulita tvého srdce popraská," rýmuje se moře polaská. "To je moje Bretaň a můj Atlantik. Ráda bych zakončila dnešní literární sešlost básní, která se jmenuje Ourabourus" (sic, opakovaně).
    VANEK
    VANEK --- ---
    VANEK: Vilma "takový kontrapunkt" s Travisovým záznamem.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam