trochu jsem zapomněl že má táta dneska narozeninovou oslavu a že nemám dárek, tak jsem ráno vstal a rychle utíkal směr Bontonland (mozkovej fail numero Kim-Čong-un) a tam jsem hledal jeho oblíbený filmy. ty co jsem chtěl koupit nemůžu najít tak zastavim pána a dlouhosáhle mu vyprávím jaké filmy hledám a nemůžu najít a jestli by mi ještě třeba něco doporučil. tak skoro až omluvným tónem odvětil, že neví kde mají Diktátora a že tam nepracuje.. tak jsem rychle popadnul nedaleko ležící Indiana Jones edici, utíkal ke kase a neohlížel se

Horská kola, skládací kola, koloběžky, tříkolky, dráždidla... aha, odrážedla.

Na degustaci plenek stáli zájemci...jo aha pálenek. No jo, už mám oči vyhleděné.

pritel neni dnes vecer doma, tak jsem se rozhodla, ze udelam dobrej skutek a vyperu pradlo. kdyz se mi po delsi dobe podarilo prijit na to, jak se ovlada pracka a zapnout ji, tak jsem si uvedomila, ze jsem do ni nenalila prasek ani avivaz. ok, pracku jsem vypnula, pripravky dolila a zase zapnula. :) no a asi po deseti minutach, kdy jsem zacala mit pocit z dobre vykonane prace, mi doslo, ze jsem tam nahazela obleceni bez jakyhokoli ohledu na material a barvy. hm, jsem zvedava, co z toho vzejde. :)

Právě jsem si nalakovala vlasy deodorantem... Aspoň se mi neopotí kořínky.

tak dneska jsem po příchodu z práce asi čtvrt hodiny hledala svůj telefon po všech kapsách a kabelkách, vzpomínala, kde jsem ho viděla naposledy (v mhd cestou domů) a už pomalu začínala brečet, že mi ho někdo v tramvaji ukrad... pak jdu do ložnice a co myslíte, že leží na stole? telefon a absolutně nemám ponětí, kdo a kdy ho tam dal. (samozřejmě, že já a asi hned po příchodu, ale nevím o tom – taaaaaaaaaaaaaaaaaaakovej šutr ze srdce mi spad'.)

vždycky VŽDYCKY si po sobě přečtěte, co píšete...právě jsem okomentovala známýho běh (34km za 3 hod) na FB: "to ti tedy závidím. Ale, kdybych měla ty 3 hodiny volnýho času, tak ti určitě dám taky!"...

včera jsem při výstupu z metra očekávala, nevimproč, schod...takže když se otevřely dveře, udělala jsem takový delší krok jakoby dolů a tím pádem jsem z vagonu vypadla jak pytel brambor

v práci mám dva monitory, doma jen jeden... tak si doma upravuju fotku ve photoshopu a říkám si, že by bylo fajn pustit si nějaké video a po očku na něj koukat na druhém monitoru. no tak automaticky chytám okno prohlížeče (že si pustím něco na youtube), posouvám mimo okraj obrazovky a divím se, že se za okrajem monitoru nic neobjevuje (jakože neleze ven a nevisí ve vzduchu).

antistatických dětí?
jo autistických...

ALAGAESIE: dneska píšu někomu: "Ty jo, zamrzly Niagarské vodopády" a odpověď: "Cože? V Africe mrzne?" Stačila malá nepozornost při čtení :)

Četl jsem: "Zemřely Niagarské vodopády ..." Aha ... ne. Jen zamrzly.

Právě jsem kočce umyla mističky, do jedné jsem nalila čistou vodu a ... do té samé nasypala granule ...

Kupuju si mraženou zeleninu. Koukám na složení a dost se leknu, když narazím na složku "mrtvá kočka". Oklepu se. Podívám se znovu - aha - je to slovensky, "mrkvová kocka"...

Anketa TOP 2013 (říjen-prosinec)

Takže jak jsem slíbila. Tady je seznam top errorů (více jak 20 lajků, další byly hluboko pod):
CASTROL: 25
TEREZZ_: 24
TEREZZ_: 23
ANTICLOVEK: 21

Všem vítězům = zmatkářům gratuluji.
Trošku trapně vyhrál můj syn.
ale není důležité vyhrát, anóbrž přispívat. Takže se těším na vaše další příspěvky v roce 2014

Jsem si odstavila hrnec s rýží mimo plotnu, dala vařit další část oběda a v záchvatu umývání nádobí si do rýže napustila vodu i s jarem, ať se ta rýže odmočí... No.

Vážení, podle ankety ohledně volby Mozkového erroru roku to 6 lidí chce a dalším 7 je to jedno. vyloženě odpůrce to nemá :)

Díky zvednutým palcům probíhá hlasování v podstatě permanentně (při vzniku původního fóra se ještě palce nezvedaly)...takže nechám čas do neděle 5.1. (včetně) pro ty, co jinak palce nezvedají, aby si lajkli, co se jim líbí. Pak vyvěsím hitparádu za konec roku 2013.

Koukám, že bez zastrčení ipodu do druhého konce kabelu se mi ten novotou se lesknoucí bazmek prostě nenabije ...

Trochu z jiného soudku, ale pořád mozkový error. Před pár dny jsem omdlela a když jsem přicházela zpět k sobě, ještě než se mi vrátil zrak, prošla jsem si takovým tím zmateným "kde to jsem? počkat... kdo to vlastně jsem? ... kolik mi je?" a uklidnila se, když jsem si uvědomila, že je mi 8, je velká přestávka a slyším spolužáky pobíhat okolo. No, byla jsem zmatená podruhé, když jsem se okolo sebe začala rozhlížet. Je to zajímavý, že si můj mozek vymyslel něco tak konkrétního.