TAPINA: No a dneska jsem řešila, proč mám slané kafe, než mi došlo, že to je ještě následek tohohle incidentu, a že domněnka, že alespoň horní vrstvy cukru by měly být čisté, byla nesprávná. Soli stačí opravdu málo, aby solila.

Přinesla jsem si oběd, pak jsem si chtěla nalít pití, odsunu talíř, před sebe dám skleničku a to pití naliju do talíře s obědem.....
A jako bonus přikládám fotografii, jak jsem synovi loupala a nakrájela jablko a tohle mu nakonec naservírovala.

Sedím v univerzitní knihovně a koukám přede mě a tam je knížka s názvem Řečtina. Myslela jsem si, že by univerzita koupila učebnici Řečtiny. Příjdů blíž a ona to byla Řeč těla. (close enough)

Cukr do dózy se zbytkem soli nasypeme snadno. Ale jak se ho zbavíme? (Těžko, musím říct).

Včera dopoledne otevírám bar, vyjímečně dorazí i šéf, protože chce spravovat nějaké pocuchané dráty, takže přijde, požádá mě, jestli bych mu nemohl udělat espresso. Pustím všechno, nahrnu se k pressomatu, připravím hrnek a zapnu. Za chvíli se podívám, káva přetéká přes hrnek do filtru a dělá všude kolem bordel. Tak trochu zpanikařím, jak je to možné. když mám navolenou normální porci, přiběhnu blíž...a zjistím, že jsem tam ten hrnek položil dnem vzhůru, takže veškerá káva prostě jen stéká po stěnách.... :)

… nechala si vyholit 3??? hlavy
(!!!)
jo, týl hlavy…

Lezi vibrator a ovladac na televizi vedle sebe. Cim namirim na televizi a chci prepinat kanaly? ...

Aktuálně jsem asi tak v polovině knížky Hrrr na ně! od Pratchetta ... dnes jsem se koukla v metru přes rameno pánovi do jeho Metra a čtu titulek Klačtí lyžaři začínají ve Falunu ... cože? tvl!!! aha, klasičtí, tak to nic ...

Zkouším funkčnost pevné linky v práci, volám si na mobil, funguje, dobrý. Po hodině prokrastinace v práci, o samotě, podívám na mobil, zmeškaný hovor z worku, tyjo, zděsím se, co jsem propásla, že mě volali, volám zpátky a běžím zvednout pevnou linku. omg...

Objednala jsem pizzu a protože jsem si chtěla pro všechna příští šplhnout u toho pána, co je vozí, poslala jsem mrňousa dolů ke dveřím s poměrně obstojným spropitným; a ještě jsem ho nabádala, ať si nebere zpátky, že to má pán od cesty.
Pizzu vzorně přinesl, což o to, jen se tvářil lehce vyčítavě, že do příště dlužíme šest korun.
Aneb když člověk špatně kouká na řádky v jídelním lístku...
... ale zase je to dobrý důvod objednat si zas, ať to smáznu 8-)

Chtěl sem teď jít na záchod... ale viděl jsem, že se tam svítí, tak jsem se vrátil a že půjdu za chvíli. Teď jsem si vzpomněl, že tu nikdo jinej nebydlí, tak ani na tom záchodě pravděpodobně nikdo nebude.

Dnes ráno jedu tramvají kolem nějakého plakátu na kterém stojí "www.lepra.cz : Působíme v zemích, kde je EBOLA" a říkám si jaký jsou ty lidi fakt už sv**ě že nestačí, že tam ty chudáci teď umírají na ebolu, ale ještě jiím tam do toho nasaděj lepru.

Jdu si v práci koupit pomerančový džus. Sáhnu po povědomé krabici, spokojeně přečtu 100% Apfelsaft a kupuji. Na stole si krabici postavím přímo před sebe a několikrát spočinu zrakem na červeném jablku a těším se, až si ten pomerančový džus naliju. "Hmm, Apfelsaft," říkám si a slintám při tom jako Homer.

Teprve když si tu břečku leju do sklenice, tak mi to dojde.
No, aspoň vydrží dlouho. Jablečnej mošt, to je pro mě držťková polévka mezi džusy, jestli víte, co tím myslím.

Výměna reproduktoru u klienta - sundat ze zdi, odšroubovat zadní dekl, vadná elektronika ven, repro odpájeno. Elektronika dovnitř, zapájeno, sešroubováno, zapojeno, pověšeno na zeď a NIC. Aha! ja to vlastně jen rozložil do šroubku a zase složil... ranní kocovina.

Chtít si odbublinkovat čerstvě otevřenou, vychlazenou colu tím, že s ní důkladně zatřepu, je lamovina prvního stupně.
Učinit toto nad klávesnicí... vážně si takové věci dělá člověk sám?!

Následná zjištění pro podobnou situaci: je dobré mít přehled o četnosti používání písmen v češtině, protože kam se prsty přilepí, tam již zůstanou.
Když měníte klávesnici, opravdu si dvakrát ověřte, že ten kabel je opravdu TEN kabel.
Když měníte klávesnici, utřete napřed louži coly na místě, kde stála ta stará.
Když vyměníte klávesnici, opravdu není cool zkoušet její vodotěsnost hrnkem kafe.

Plán pro dnešek: pro jistotu už pít jenom vodu přímo z vodovodního kohoutku; uklidit se někam do kouta a nehýbat se, nemluvit, nevymýšlet.

RANDOM_NIGHT: a ja to ted ctu a rikam si, ze krmit fretku andulkama je docela drsny.. jasne ze by to Tabitha nejedla..

Muž se mě zeptal, jestli fretka může jíst tresčí játra. Odvětila jsem, že bych jí je rozhodně nedávala, ale pro jistotu jsem si otevřela oblíbený seznam všeho, čím a jak krmit a čemu se rozhodně vyhnout. Tresčí játra samozřejmě nebyla ani v jedné kategorii, zato se mi oči zastavily na položce "Krmivo pro andulky". Chvíli jsem na to koukala, pak jsem si řekla, že to by mi Tabitha přece nejedla. Pocit pobaveného, nevěřícného údivu ve mně narůstal, až jsem se začala smát a povídám: "Hele, tady se píše Krmivo pro andulky. Už vidím fretku, jak…" – Muž: "No, co?" – "Mmmm, nic, nic." Byl to rozpis krmení pro křečky, pro fretky žádný takový nemám.

Myslím, že je v pořádku strčit kabel do přístroje a očekávat, že si ho počítač načte. Pokud je ovšem druhý konec kabelu zastrčen do USB v počítači.

"jé, to jsou krásný šaty... a maj je v mojí velikosti, ty by mi mohly sedět" - ukládám do košíku - následně je z košíku mažu, neb přijde jiné poznání "a zatraceně, nejsou to právě ty šaty, který jsem včera vyndavala z pračky?" - ehm... jo