Od rána mám venku pověšený prádlo. Říkám si, fajn, musím hlídat než začne pršet, abych ho sebrala a nechala dosušit doma. Po několika hodinách fakt prší. Hm, něco jsem měla udělat, ale co...? Asi to nebylo nic důležitýho, jinak bych si to přece pamatovala. :-) Po půl hodině, co vcelku vydatně prší, najednou blik a mozek si vzpomněl na to prádlo. No jo, ale teď ho sbírat už fakt nemá cenu. Navíc v tom dešti, žejo.