KAERI: zde jsem nadčlověkem, zde okupuji ;-)

Jela jsem včera pozdě večer z nádraží tramvají a venku zahlédla ceduli s nápisem "Náckovo divadlo." Že šlo o Janáčkovo divadlo, mi došlo až o tři zastávky později.

ETERNITY: Jestli se takové testy budou používat i za 20 let, polovina lidí bude moct rovnou odejít (protože už se psací písmo neučí). :)

ETERNITY: jsem ráda, že mě jako dospělýho samostatnýho odborníka nikdo nezkouší z psacího písma. Ta část, co po testu odešla, na mě působí tak nějak mileji.

(Krom typografů, písmomalířů a tak...)

MAR_TINA: Zrovna ty píšu tak, jak mě to učili v první třídě. Teda ne tak hezky, ale ten tvar používám.

NELLAS: i G a Y?

Sice je to OT, ale stejne vsem doporucim se psaci pismo naucit. Na jednom vyberovem rizeni na prestizni pozici byl soucasti psychotest, kde bylo zapotrebi odpovidat do urciteho limitu celou vetou. Coz by nebyl takovy problem, kdyby nebyla podminka psat psacim bez chyby. Solidni stresor:) Dobra tretina lidi po tomto testu odesla (nekteri odhazujice propisky v dal:))

CAMELLA: Tak to pozor, o krasopise nikdo nemluvil. Normálně píšu dost prasácky, plno písmenek si zjednodušuju, ale kdybych musela, jsem schopná po jisté námaze to písmenko zvládnout prakticky správně, protože si ještě pamatuju, jak má vypadat :)

Tak to je asi pořádný error, že ještě vím, jak se správně píšou všechna psací písmena.

(je to OT, ale jakkoli spojité psací písmo považuju za rychlé a šikovné, 100 % velkých písmen jsem v něm nahradila jejich tiskacími ekvivalenty a vyhovuje mi to nejvíc ze všech způsobů psaní)

NEI: Před nějakou dobou jsem googlil "Z". Pak jsem to zkoušel napsat. Shledav, že to vypadá jako levák píšící pravou, potmě a po mrtvici, jsem rezignoval a vrátil se k tiskacímu. To taky nevypadá kdovíjak. Holt člověk je uživatel nástrojů - nejen těch, které si v mládí nacvičil, i klávesnice se hodí.

MAR_TINA: taky jsem to nedala, paradoxně jsem ale azbukou napsala šišli mišli :D :D

NEI: dohadovali jsme se doma, jestli ještě umíme psací písmo. (Ve smyslu, že psací písmo našeho dětství bylo neskutečná nepraktická blbost.) Tak jsem zkusila napsat adresu na dopis psacím. Skončila jsem hned u p jako paní ....

Hledám cestu podle Street view a snažím orientovat tak, že zahnu u bílý dodávky.

NEI: Taky netuším.

"Ochutnejte naše pravé italské mloky!" ... Noky.

Dneska rano jsem si nabirala kafe dezertni vidlickou. Ze je neco spatne mi doslo asi po peti "lzickach". To zas dneska bude den...

Předpokládám, že špatné vyložení toho, co mozku předkládají ke zvážení jeho smysly je error, takže...

... takže se můžu pochlubit myšlenkovým pochodem a následným šokem, který jsem dnes utrpěl poté co jsem na střeše garáží v práci letmo zahlédl "kočku"

"Hmmm... to ale nebyla ta naše, ta je černá"

"Taky měla nějaký divný tvar a ... ROHY?!!... - POČKAT!"

V tu chvíli jsem se zadíval na střechu garáže, kde stála kráva!

"MY ... MÁME ... NA STŘEŠE ........ KRÁVU!

" Ale nějakou malou, né?"

... asi tak někdy v té chvíli se tři slova, osamoceně putující mou hlavou, konečně našla a složila do strohého:

"Kopec za garáží"


... takže tak.

POZITRON: tak to se mi stalo něco podobného. Zasednu v kanclu, vypnu MPtrojku co poslouchám v autobuce. Do bedniček prsknu sluchátka, v PC pustím přehrávač a po asi třetí písničce se začínám divit, proč že to je tak málo slyšet. ANO vzala jsem kabel ze sluchátek k mobilu a navíc pořádně nedotlačila do konektoru v bedničce - bedničky řvaly po kanceláři a já u uších vypnutou MPtrojku.