Čtu titulek "Prezidentské volby jsou novou šancí pro slabomyslné Čechy" a dává mi to smysl.
(svobodomyslné)

Vysokoškolská zkouška, sedíme 4 naproti vyučující a odpovídáme.
Já jsem ten den už na druhé zkoušcce, nic moc jsem nenaspala a mozek to už pomalu vzdává.
V: "Tak poslední otázka, řekněte mi třeba něco v Braillově písmu"
Já: (Něco odvykládám)
V: Dobře a na čem se třeba píše
Já: (V hlavě - jasně, to je Pichtův stroj. Jenže pak mi to nějak nejde vyslovit, slovo se v hlavě začíná kroutit až nakonec prohlásím) "Pičův stroj"

Záchvat smích spolužaček i zkoušející
Ale zkoušející to vzala velmi v pohodě... prohlásila že "Freude, Freude, ale já vás chápu slečno, co jinýho bysta taky mohla říct, když vás zkoušim já, co se jmenuju Šukalová"

AZA_: ano, obvykle si to i se zájmem přečtu, než mi to dojde

AZA_: no jo, taky už se mi párkrát stalo

"Kolik máte těch rohlíčků?"
"Je jich... Alenko, nech to tam! Polož to! Rohlíků je... myslím to vážně! ... deset."

S tím mým zapomínáním bych měla něco dělat. To, že víc jak týden chodím bez peněz, protože se vždycky zapomenu stavit do bankomatu, a i desetikorunové položky v obchodě platím kartou, je dost blbý. Ale zapomenout i to, že jsem si už vybrala, je už na pováženou. Ano, koukla jsem do peněženky a chvíli se divila, co tam dělají ty peníze.

Objednala jsem 1 baleni bazalky rezane.... Co na tom, ze 1 baleni = 1 kg?

Sileny, tolik pesta jsme doma v zivote nemeli :D

Pokud se v 5 ráno rozhodnete, že potřebujete pudink a jste já, běžte radši spát... Protože pak se rozhodnete, že ho potřebuje litr, to jsou 2 pudinky. 2 pudinky máte, ale jeden je vanikovej a druhej čokoláda+máta. Zbytky rozumu usoudíte, že by to nebyla fajn kombinace. Ale pudink je přece jen ochucenej škrob! Takže škrob + vanilkovec cukr, to musí být stejný jako pudink. Není... hlavně proto, že pudink v 5 ráno prostě spálíte. Takže sice je to řidký, nedobrý, spálený, ale za to je toho hodně :)

...taky běžně posíláte maily sami sobě? (Prostě v té konverzaci pošlu odpověď na nesprávnou adresu.)

TAPINA: Zpravidla objednávám stylem: "Patnáct deka nevoblizuj to sklo výběrové šunky."

Nakupování u pultu s dítětem, které nevydrží chvíli na vás nemluvit, má svá úskalí. Onehdá jsem si objednávala zavináče po kaplicku (bylo to pro víc lidí, někdo chtěl zavináče, jiný cmundu) a dneska jsem se na poslední chvíli vzpamatovala, než jsem vyřkla, že chci "nejvyšší šunku vepřové jakosti".

Vařím si vajíčka natvrdo a vodu na čaj. Takže na jednu plotýnku konev s vodou, na druhou hrnec s vodou. Nechat vařit, nachystat si hrneček. Vložit do hrnce s vodou vejce. Počkat. Vložit sáček čaje... ... do hrnce s vodou a vejci. Tak třeba příště.

ATUARFIK: Aspon nectes “Nejuchylnejsi jsou lekari...”

Periferně vnímám reklamu: Sony DEPRESIA... jo, Xperia, vítej Happy New Year...

Koukám na to a přemýšlím, proč? Protože jsou to často kuřáci a můžou odhodit neuhašený nedopalek? Nebo že lékaři dělají dlouhé směny a můžou celou tu dobu doma nechat třeba zapnutou žehličku?

Když jsem se před měsícem zeptala svýho muže, jestli mu nevadí, když budeme mít kromě našich dvou dětí i ségřiný dvě děti na Silvestra, tak s tím byl úplně v pohodě. Docela mě to příjemně překvapilo, jelikož společnost většího množství dětí nevyhledává.
No tak dneska ráno se ukázalo, že si představoval, že to bude 1 večer na Silvestra...zatímco já jsem to chápala "silvestrovský víkend". Děti k nám nastoupí zítra ráno a můj muž má chudák momentálně výraz štvané zvěře.

Volám si s mámou a batole se mi sápe po mobilu. Strčím mu do ruky mobil-hračku. Dítě se nedá ošálit a žádá babičku. Půjčím dítěti svůj mobil. Dítě povídá s babičkou. Po nějaké době žádám vrácení telefonu a chci pokračovat v rozhovoru. Dítě mi suverénně strčí mobil-hračku. Přiložím mobil-hračku k uchu a dím: "Nechce mi vrátit mobil, cpe mi ten plastovej..."