Děti si s tatínkem večer tvořily ze stavebnice včelu. Mezitím tady běhaly, unavený, o strach, že se jim něco stane. Dělám večeři, z kuchyně napůl automaticky vydám povel "nelítej!" Pár vteřin poté rekapituluju, co jsem to vlastně řekla, a zapřemýšlím, jestli to není moc, chtít po včelce, ať nelítá... :D