ALLEERA: Zas věřím, že přežít kvetoucí lípy může být pro alergika docela quest.

ptám se pacientky, jak se jí daří - odpovídá, že dobře, akorát že teď budou Quest Lípy
-cože?-
"Ještě jednou, prosím."
"No, mám se celkem dobře, akorát teď bude Quest Lípy."
"Ah tak." - dělám, jakože nic, ale v hlavě pořádnej bordel, Quest Lípy? To je nějaký festival na oslavu národního stromu?
KVÉST LÍPY TY DEBILE!! Je to astmatička a je na ně alergická. Možná by sis od těch her měla dát na chvilku pauzu...

....kdyz se nemuzete vymacknout, jestli budete v kontaktu liche nebo sude tydny, takze nakonec reknete klientovi, ze ho budete navstevovat "kazdy suchy tyden".

MOODYCAT: me se zas stava, ze z osobaku zdravim hasice,policajty nebo sanitaky :D

SILVEIG: zato služebákem přiloženým ke čtečce v autobuse si zajistíte převoz zdarma. "Jó, běžte..."

MAAJAA: Já včera musel několikrát vytáhnout kolegy od rozdělané práce a zadat jim řešení urgentního úkolu.
Večer jsem se pak omlouval běžící myčce, že ji musím otevřít, abych do ni přidal zapomenutý příbor.

MAAJAA: V pohode, mne se stava, jak chodim k pacientum na pokoje a klepu, tak ze obcas klepu, i kdyz z pokoje vychazim :D.

Pochvalila jsem 80ti lete cestujici posed v tureckem sedu a az pak jsem si vsimla paru odepnutych umelych nohou u sedacky a zalozenych nohavic pod sebou. Ta už se mnou nikdy nepromluvi.

Když jsem v práci xkrát denně šla ke klientům na pokoje, na něž jsem před vstupem klepala, tak se mi párkrát stalo, že jsem klepala a čekala na vyzvání i při odchodu z toalety. =D

S otevíráním dveří v práci už jsem měl spoustu errorů. Například v jedné kanceláři máme dveře na kartu pro vstup i výstup. Respektive jsem si to myslel a jednou jsem někoho požádal ať mě pustí ven, jelikož jsem neměl kartu sebou. Ve skutečnosti z vnitřní strany to bylo jen čidlo pohybu a stačilo máchnout rukou.

Nemluvě o tom, když v jedné kanceláři je výtah na kartu a jezdím do pátého patra, zatímco v druhé kanceláří je jen na tlačítka a jezdím do třetího patra. Pravidelně nad tlačitkovým výtahem máchám kartou a jezdím do špatných pater.

MADIETTA: Papírová kartička se vstupama do tělocvičny přikládaná ke zvonkům tamtéž dveře neotevře. Dokonce ani nezazvoní.

MADIETTA: klíče... věčný problém... dveře do práce se neotevřou dálkáčem od auta, doma chybí zabezpečovačka, na kterou je přece strašně nutné vyťukat kód z kanclu, dokonce, ó hrůzo!, do dveří záchodové kabinky nepasuje klíč od vchodových dveří notně vzdáleného domu. Ďas aby to spral.

Jo, a že jsou dveře skleněné, tak to neznamená, že jsou na fotobuňku. Fakt ne.

Spravuju babičce počítač a přitom se probírám nějakými papíry z dob, kdy pracovala jako výzkumnice v ústavu jaderné fyziky, když tu najdu výkres podepsaný mými bratranci, podle rukopisu tak z první třídy, a říkám si: "Jé, oni jí nakreslili model atomu, to je hezký..."
Byla to kytička.

Jsem dneska zamykala naše bezpečnostní dveře od bytu tak, že jsem na ně blikala dálkovým ovládáním od auta. A ony ne a ne se zamknout.

právě jsem hledala na FB skupinu "prodám,loupím"..

prave jsem si malem strcil jack do ucha, misto toho abych si na hlavu dal sluchatka

Je asi normální odložit si telefon v hotelové koupelně, když jeden nemá kapsy, někam stranou před mytím rukou. Ale položit jej pod automatický dávkovač mýdla spouštěný fotobuňkou patrně nepatří k těm nejlepším nápadům.

Nevím, jestli přímo error, ale každopádně jsem dneska ráno sama sebe pěkně vystrašila. Po ranní hygieně jsem se chtěla natřít krémem a najednou jsem se vyděsila, že mám na celém pravém boku břicha ošklivé červené strie. No, nebyly to strie, jen otisk zhrnuté noční košile...