Koukám na tenhle příspěvek [ TSOH @ přírodní skvosty a jiné zajímavosti nepodrobené komerci > fota, lokality, tipy na vejlety... ] a říkám si, že není možné, aby to bylo focené v Srbsku. Vždyť se tam ta Berounka přeci takhle nekroutí...

Prosim, pripomente mi nekdo az se budu zase pokouset odmerit chemku z prazdnyho odmernyho valce a divit se ze do toho druhyho nic netece ze mam zavrit lab a jit domu.

JANDOS: odčervuješ se?

Prave jsem sezral prasek pro kocku.

MAR_TINA: z hlavy ne, ale provozní kuchařku mám plnou papírků, na kterých je seznam ingrediencí, ze kterého se snažím odhadnout, co by z toho tak mohlo vylézt...
a vždycky, když si u počítače opisuju na další papírek nový recept, tak si řeknu, že tam potom poznačím, o co jde, ale... no ještě se to nestalo :-)

TERA79: Mně zase v práci z tiskárny nevypadlo kafe...

Stalo se vám, že jste perfektně znali recept, ale nebyli si jistá, na co konkrétně vlastně je?

Já mám právě na hlavě barvu, namíchanou pěkně na lžíce a kapky správně, ale pořád si nejsem jistá, jestli výsledek má být zrzavá nebo červená.

Spolupracovník mi píše sms: Mám nějakou horečku a zánět až sem pojedeš kup prosimcitron perlivou vodu 1 cigarety jestli mas cas. -- tak jsem šel a po cestě v obchodě koupil vodu i cigarety. Potom jsem šel do lékárny a když vstupuji tak si pro sebe říkám: Co že to chtěl za ty prášky? Prosimcitrin nebo Prosimcitron? Jo aha ...

MAR_TINA: Tak já budu stát opodál a rovnou si upukám pukance, ne?

A jinak... Proč neteče teplá? No, otočím ještě trochu k tomu červenému kohout... Aha, ani když vytočím modrej kohoutek úplně nadoraz směrem k červenýmu, tak teplá téct nebude, protože se pouští červeným, na který jsem ani nesáhla.

ETERNITY: s mojí a tvojí nehodovostí si dáme rande u požární stanice

MAR_TINA: pozvu te na jecnou buchtu a zapalim prskavky:)

ETERNITY: tebe bych chtěla někdy potkat :)

Poměrně často u bezkontaktního bankomatu čekám až mi vrátí kartu

Dva dny, dvakrat jsem se znemoznila:
Den prvni: zapojuju televizi (nikdy jsem televizi nemela, ale co bych pro muze na narozeniny neudelala). Programy nelze naladit, amatersky usuzuji, ze chybi antena. Chytnu neco, co uz mame asi dva roky ve skrini, a vubec mi neprijde divny, ze to pasuje zrovna do USB. Nic. Dojdu do datartu a rikam chlapikovi, potrebuju neco lepsiho, nez je tohle, nic na to nechytam. Jemu zacne cukat koutek... "A zapojila jste to kam?" ... zacina mi dochazet muj omyl... "Do USB. Do USB televize." ... "To je PCTV tuner. Muzu to odpoledne vykladat jako historku odpoledne na kafi?"
Den druhy: Vyklizime nahonem sklep, ktery tchyne po prodeji bytu nejak nestihla vyklidit. Veci nasbirane za 60 let. Spousta prachu, zterelych veci, autodilu, elektra, kvetinacu, veci a nabytku z domacnosti... kdyz jsme to konecne vyklidili, vypadali jsme, jak kdybychom farali. "To musime radne oslavit!" pronesu a zapaluju prskavku, ktera ne a ne po tech letech ve sklepe chytit. Chlapi na me marne snazeni chvili cumi a pak jeden zakasle... "Ehm... zapalujes... ehm... svareci drat..."

"Murder confirmation"? Ti se s tím teda nemažou...

Aha, ne: "Order confirmation."

Freude?

odchazim z prace, prijdu k vytahu, mavam cipovou kartou pred tlacitkem na privolani vytahu.. jednou, dvakrat, trikrat a porad nic. Vytah blbej, proc nejede? Jo aha, uklizim kartu do kapsy, mackam tlacitko a voila, vytah "opraven" :-) V prizemi vystoupim z vytahu, dojdu k turniketu, vytahnu klice od bytu, prilozim klic ke ctecce a k velkemu překvapení se nic nedeje a turniket zustava zavreny. Koukam nechapave na klic, na ctecku, zachytavam pobaveny pohled recepcni, zahanbene uklizim klice zpet do kapsy, vytahuju kartu, prikladam ke ctecce a konecne uspesne opoustim kancelar. Asi to chce dovolenou.. :-)

"Vážení cestující, o víkendu se uskuteční vědecký závod a půlmaratón." Hmm...to první zní zajímavě...jo běžecký, aha :(

Hmm, tak baterii nedobiju, ale zato si můžu hezky dofoukat kola. Nabíječka i kompresorek jsou červeno-černé, krabice je podobně velká, a ta správná teď i na druhém konci Prahy...

Sednu za volant, jedu a koukám, že přední okno je zamlžený. Stříkám na to, stírám jako blázen a nic. Furt zamlžený. Říkám si, sakra, vždyť se teď měnily ty násady na stěrače. Až po chvíli mi došlo, že jsem si zapomněla dát na oči kvůli řízení brejle.

Vejcem korunovaný? Jo věncem!