Sedim na pohovce u monitoru s otevrenym tiff [slozeny zviratko z fotek z mikroskopu]. Delam sync expozice konkretni vrstvy v bode kde to SW slozil blbe takze to musim rucne nahrazovat. Premyslim jak to udelat co nejlip. Kouknu stranou, v zornym poli polstar zrovna v podobnych tonech a rikam si 'hele tenhle bude potreba syncnout taky...oh wait'.

Abych osvětlila situaci:
dělám vedoucí pro pár lidí, mám tu pestrou směs - Ukrajince, Filipínce, Bosňáka...
A HR skrze mě řeší úplně vše.
A zároveň mi chodí takové ty maily tupu @all ve firmě.

Inu před nějakou dobou mně a spoustě dalších lidí přišel mail o ročním zúčtování PHM. Prolítlo mi hlavou, že nikdo nemáme služebáka, tak jsem to zase vesele smazala a odstranila z kalendáře.

Jaké bylo překvapení, když se mě dnes ptala kolegyně, jestli jsem Filipíncům řekla, že se podepisují daně... Inu PHM A PHL je prostě trochu blízko.

ETERNITY: a jseš si opravdu jistá že jsi obeznámena s nejvyšším levelem strategického plánování? :-D

ETERNITY: no, pokud ti lidé byli zapojení do plánovacího procesu, tak věřím, že to situaci výrazně zjednodušilo! :-)

Neni muj, ale kolega se prave krasne prerekl na hromadnem meetingu
"We have executed ten of twelve people which makes our situation much more easier..."
Rekla bych, ze chtel rict "plans":)

Asi tak třicet vteřin mezi "týjo, jak takhle tvarovaná bota pasuje na nohu?" a "jo aha".

Rozeslala jsem vsem pf 2121
Abych se uplne neznemoznila, vydavam to za zamer.

MAR_TINA: dneska jsem pokusů napsat rok 2021 taky udělala plno. To je určitě chyba v roce, ne v majiteli klávesnice... :-D

Ledaže by luven byl ten nekonečně se táhnoucí měsíc mezi Třemi králi a koncem karantény kdesi na přelomu jara a léta.
Vzbuďte mě, až přijde květenec.

V mozku se mi odpojila část na zápis data.
Už jsem dneska napsala rok 202020, opravila na 202021, rok 2034 (nevím proč), 44. listopadu 2020, a 7. luvna 2021.

po dvou hodinách pečení při 180C jsem z hrnce v troubě sundala poklici a položila ji na kraj dřezu, aby vychladla.
o dvě minuty později jsem ji vzala do ruky, abych ji odsunula a nepocákala horké sklo.
mé zařvání přilákalo do kuchyně manžela, který, když už tam byl, si natočil vodu (a pocákal přitom sklo).
byv upozorněn, ať dává pozor, že sklo je horké a při kontaktu se studenou vodou by mohlo prasknout, vzal poklici, aby z ní tu vodu utřel.

poklice 2 - naše domácnost 0

TAPINA: Nesmysl, že starého chlapa možná tak škvarky.

"Ze starého chlapa uděláte super topinky..."
Chleba! Ze starého chleba!

MARI: vyfoť a doma ukaž :)

Syn má 2 roky a telefon samozřejmě ještě nemá, ale má rád bagry, náklaďáky atd. a jak teď jedu sama přes město a stojím vedle velkého bagru s náklaďákem, přemýšlím, jestli mu je nemám vyfotit, když tu se mnou není a poslat mu aspoň fotku... eh, no jo, ale nemá ještě telefon, že.

Mame novy sonicky kartacky na zuby. Prvni zkouseni. Vycistim podle navodu a uplne si rikam, tyjo husty, ze z tech zubu jde hned takova hnedoseda brecka napoprve. Mazec. Pak mi doslo, ze k tomu mame i novy ajurvedsky bezovy zubni pasty, zejo....

Ten moment, kdy velkou skleničku s vyčpělou šťávou zkušeným pohybem vyleješ do koše pod dřezem místo do dřezu nad tím...

Trochu se nám prolnuly povodně s Kráskou a zvířetem:
"Lachtan, Gaston, být za něj vdána,
lachtan Gaston, vařit mu čaj...!"

ATUARFIK: Než jsem si přečetla tvůj komentář, tak jsem taky přemýšlela, proč Reuters sdílejí začátek nějaké povídky...