ISCH: to mi připomnělo našeho autobusáka v době těsně po sametu, po ránu za volantem s ukrutně červenejma očima.
"No mladá si přivezla z Německa nějaký pičifuky, tak jsem si chtěl přivonět..."

Včera jsem měla dlouhý pracovní den, plus jsem omezila kafe a přešla na přerušovanej půst... Takže mozek po ránu nepředváděl zrovna výkony.
Nicméně to, že jsem si dávala nějaký věci do batohu a probleskla mi myšlenka: "Dala bych si žvýkačku," vedlo k automatickému pohybu ruky, nasměrování pepřového spreje do otevřených úst a položení prstu na spoušť, zarazilo i mě. Naštěstí ten zlomek vteřiny před tím, než jsem to stiskla.

Často jezdím s autem po dálnici. Posledních pár měsíců několikrát do týdne.
Dálniční známku na další rok řeším vždy v prosinci.
Včera jsem jela po dálnici odpoledne do Prahy, dramatické zapadající slunce prosvítající kolem temného obrovského mraku nad městem mi osvětluje všechen skrytý bordel na předním skle. Osvěcuje i pravý dolní roh, kde odkrývá zbytky lepidla od loňské dálniční známky.
Ve mně okamžitě hrkne - čeká na mě tučná pokuta, vždyť já letos jezdím bez známky!
Oh wait, vždyť od letoška jsou elektronicky... a zakoupená už byla v prosinci...

RAHUF: Přesně tohle nám dělá nová trouba, jednou OK zapnout, podruhý OK nastavit teplotu. Akorát, že potřebuje potřetí OK aby začala předehřívat. Několikrát jsme se s ženou oba nachytali.
ALE
Jednou takhle přesně jdu zkontrolovat lososa s batátama v pekáči, jak se pěkně peče. A pak mi dojde, že se bude péct daleko líp, když ho malounko přemístím, konkrétně z linky do trouby.

KAYLA: Ano :D Nice, strako, pokaždý, když míříme na D5.

KAYLA: Barandovský most, směr Strakovnická. Vždycky čumím na to, že jedu do francouzkého Nice, než mi to dojde - a to tam jezdím denně.

Hodinky do kapsy a klíče na ruku.... ehm...

Cestou do Hornbachu jsem přemýšlela, co asi ten sprejer myslel, když na silnici napsal "Nice, strako!"

Pak mi došlo, že na silnici se píše obráceně a že to jsou Strakonice.

Mam rada solene rohliky s kminem. Navic s maslem. Tak si jeden takovy prave ted udelam na veceri, hodim na nejblizsi talirek, a jak se tak venuju nyxu, jeste ho po talirku poradne povalim, protoze ani zrnko hrubozrnne soli nazmar, ze...
Byl to talirek od donutu s cukrem. To vam je taaak hnuuusnyyy....

Drahá: "Tak jsem na to koukala, a ty sovětský kartáčky nejsou vhodný do tří let."
Já: "Proč bys jim vůbec kupovala sovětský?!"
Drahá: "SO-NIC-KÝ!"

Vcera jsem vyzvedla novy iPhone. Prehrala tam vsechny veci ze Samsungu a vecer se rozhodla ho dat nabijet. Ze stolecku capnu telefon a nabijeci kabel a s hruzou zjistim, ze ho telefonu jde strcit jen tou stranou, ktera se strka i do nabijecky. Panika, jak ho nabiju a coze mi to pribalili za kabel. Zaroven s tim i obrovske prekvapeni, ze zespoda telefonu je dira ja 3,5 jack a jak jsem si toho mohla predtim nevsimnout a koupit kvuli tomu na jack redukci. Snazila jsem se nabit stary telefon. :)

Merim si teplotu a rikam si, proc se tak dlouho nehybe cas a je porad 37? Myslim, ze jsem ten teplomer drzela aspon deset minut nez mi doslo, ze sleduju stav baterky.

MAR_TINA: Po tom, co jsem si nechal odstranit dioptrie lasikem, tak jsem ještě roky ráno hledal brýle. Dokonce jsem si je pokoušel srovnat na nose.

MAR_TINA: tak dobry je, ze se zastavis a cumis, ja bych si to asi uvedomila az po narazu do zdi... :D

Když to tady tak čtu... Já si ted po dvou dnech na pronajatém bytě v Německu říkal, že jsem debil, když se při každém zvednutí od pc na wc vydám do ložnice.
Byt byl postavený tak, že proti vchodovým dveřím byla ložnice, pak chodba na kterou byl napojený obyvák a z toho vlevo kuchyň a vpravo koupelna/wc. Tak nějak by mi přišlo logické mít wc/sprchu z chodby naproti vchodovým dvěřím a né v obýváku za sebou „vedle kuchyně“, alespoň mozek byl toho názoru neustále. Při každém vykročení do chodby jsem se už jen pousmál.
btw. nikdy jsem nežil v uspořádaném bytě tím či oním způsobem.

AUDIAC: táta kdysi posunul vypínač. A já roky plácala do zdi v původním místě. A táta říkal : "Kdybych zazdil dveře, chodila bys zdí."

No, jedny dveře jsme zazdili a udělali je jinde. Občas vyjdu na chodbu, čumím na zeď a dveře nikde.

MAR_TINA: to je důvod, proč jsem po přestěhování se do bytu, kde jsem kdysi vyrůstal, zůstal ve svém původním pokoji, i když by dávalo mnohem větší smysl se přesunout do bývalý ložnice rodičů. dodneška se mi totiž občas stane, že otevřu vchodové dveře a pověsím si klíče na háček. ten háček, který tam byl před pětadvaceti lety, takže teď jen spadne na dlažbu...

TAPINA: tak to už mi začíná dlouho.

Po probuzení si občas taky nejsem jistá, kdy přesně jsem, ale obvykle mi to naskočí za pár vteřin. Jakoby ta pamět odněkud načítala a někdy probuzení systému nastane o chvíli dříve než načtení celé paměti. No a když jsem hodně unavená, tak je to třeba i pár minut. Tak se chvíli zmateně cítím na 16.

MAR_TINA: Takhle začíná Alzheimer.

dvě osvětlení : bydlíme v bytě, kde jsem vyrostla s rodiči a moc jsme ho nepřestavěli. Jsem poměrně unavená a občas mi něco "vypadne".

Přijdu v podvečer domů, vyndám z batohu nákup a odcházím si dát batoh a ntb z něj do svého pokoje. Do svého pokoje, který byl můj dětský pokoj před 20+ lety.

Mládnu, vypadlo mi dvacet let jak nic :)