MADJAZZ: Muj mozek mi okamzite predhodil vzpominku, ktera roky koluje nasi rodinou. Kdysi teta nasedla do auta, unavena z prace a zacala plasit, ze ji nekdo ukradl volant. Sedela vzadu.

Vypadnu z práce, sednu do auta a po nastartování kouknu do pravého horního rohu infotainmentu vedle hodin, jestli mám dost nabitou baterku.
WTF je to nafťák!

Som dost velky arachnofobik, ale snazim sa s tym postupne nejak pracovat. Co zatial teda vobec nedavam, je nahle objavenia osemnohov v mojej tesnej blizkosti, alebo dokonca na mne. Sice som to stiahla aspon na to, ze uz nejacim na cely blok, ale vzdy vyskocim jak na pruzinke, akonahle mam pocit, ze po mne nieco lezie. Vcera som takto kutikom oka zahliadla pohyb na ruke, vyletela, zjajkla a ked som sa to snazila rychlo striast, zistila som, ze to nie je ziaden pavuk, ci obycajny hmyzak, ale len poloodlepena naplast. Ale vypadala fakt hrozivo :)

Jedu si tak autem bez klimosky, vedro, ze se koupu ve vlastni stave a najednou vidim znacku Náledí (takovou tu snehovou vlocku v trojuhelniku) a napadne me:"uf, aspon chvilku se ochladim"... ehm

Mám datovou zprávu ve schránce.
Vytisknout zprávu, vytisknout obálku, označit a sešít... snadné a dělám to pořád.
Pokus 1. To je obálka od předchozí zprávy. Rozešít a znovu.
Pokus 2. To jsou obálka staré a obálka nové zprávy sešité k sobě. Rozešít a znova.
Napotřetí jsem si nadávala v duchu celou dobu, soustředila se na každý krok a nakonec to zvládla...
A já se divím, proč se na mě šéf někdy dívá jak kdyby mi chyběl mozek...

Mám toho teď nějak moc, v práci zastupuju 5 lidí a ještě dělám svojí práci, a některý myšlenky jsou prostě autopilot.. při odjezdu do práce jsem vylezl před barák a nastoupil do auta s myšlenkou, že jsem dneska línej a vůbec se mi nechce otevírat bránu. Tak mě muj mozek opravdu přesvědčil, že otevření brány je volitelná možnost, nemusim to dělat a prostě můžu odjet, takže sem se rozjel do zavřený brány

TRISSIE: Já mám problém se spaním a myslím, že cumlání by pomohlo. Z psychologického hlediska mi to přijde jako dobrý pokus, co by mohl dobře fungovat.
Horší je, když tě u toho někdo vidí a musíš to vysvětlovat...

TRISSIE: dokud si k tomu nevemeš i plínky, tak je to normoš

TRISSIE: aspoň si to můžeš vypít vleže :D

Dnes ráno jsem vstala tak v půl šesté. Chodím po pokoji, přemýšlím, co je špatně, že vidím nějak blbě. Jo, už vím, posvítím si mobilem...! Aha, tak to nepomohlo :) Ono je přece už dávno světlo, jen jsem si nevzala brýle.

pozdní noční (či brzká ranní) hodina fakt nepomáhájí...

kvůli rozděané práci jsem doteď jela na kofeinu/teinu, ale je potřeba navodit útlum, abych mohla jít spát, tak jsem si šla udělat horký mlíko s medem. No a protože mlíko na spaní tu pije jen naše nejmenší, tak teď zírám na kojeneckou láhev s dudlíkem a dávkou medovýho mlíka a přemýšlím, jestli jsem klesla až tak hluboko :-)

nikoli můj, ale mojí bankéřky:

sice si nastavila automatickou odpověď, ale zapomněla k ní cokoli připsat (jako třeba že není v kanceláři nebo kdy bude), takže všechno, co jsem se dozvěděla, byla hlavička "XY - automatická odpověď".

tak... asi děkuju? :-)

Z táborské zoo utekli zubaři... ... ...!?

Z táborské zoo utekli zubři, dva se ještě nepodařilo zahnat zpět. Lidé nemají chodit do lesa | Domov | Lidovky.cz
https://www.lidovky.cz/domov/ze-zoo-v-tabore-utekli-zubri-schovali-se-v-blizkem-lese-dva-se-jeste-nepodaril.A210711_112656_ln_domov_lihem

MAR_TINA: hm, to mě ani nenapadlo. Musim uznat, že během rekonstrukce mě ty momenty, kdy je dobrý si přešlápnout, potkávají častěji.

PAKOBYLKA_: díky, že v tom nejsem sama... nedávno jsem přišla z práce, vybaluju nákup, hrabu se v kabelce, volá mi máma, chvíli s ní mluvim, dál hrabu v kabelce, hrkne ve mně, že sakra kde je telefon, já ho asi někde musela nechat, snad ne v krámě... Oznámim jí do telefonu, že sorry, zavolám ti potom, já jsem asi ztratila mobil, položim to, mobil dám na stůl, čím dál hysteričtěji přehrabuju a vysypávám celou kabelku, přemejšlim, že rychle musim změnit hesla do mailu a jak to mám s bankovnictvím... No dobře deset minut to trvalo, a máma zatím trpělivě čekala, než mi to dojde a zavolám jí zpátky, aby se mi mohla vysmát:))

HRAFNAIN: ona ten byt nechce vyhodit do vzduchu, řekl bych :)

KATIE22: Lať a tužka? Co by asi tak udělal MacGyver? ;P

KATIE22: udělej ji na zemi pod tím místěm na stropě

Stojím v prázdným bytě. Před nastěhováním tam má přijít elektrikář a já jsem si při tý příležitosti vymínila vývod nad jídelním stolem na lustr. Manžel je proti. Chvíli diskutujeme, výsledek zní "ok, jak chceš, ale změř si to sama, já zatim vezmu dítě na hřiště, už se tady nudí a dělá brajgl". V bytě není nic kromě nějakejch latí, pásma a tužky. Měřím. Zkouším, kolik místa protřebuju ode zdi ke stolu, aby se tam člověk vešel. Z latí skládám na zemi půdorys stolu, kterej přijde až za tři měsíce. Dumám, přemisťuju. Chci ten lustr přímo nad středem stolu. Asi za 40 minut mám hotovo, vítězoslavně kráčím pro tužku, abych pro elektrikáře udělala značku na stropě. Jenomže tam nedosáhnu. Nemáme tam nic, na co bych si mohla stoupnout. Kašlu na to. Manžel vyhrál.

Jsem nedávno jela brzo ráno autobusem a pár sedadel přede mnou seděl kluk, co koukal do mobilu a měl děsně zajímavý bílý sluchátka - vedly mu jako za ušima. Koukala jsem na to rozespalá několik minut a přemýšlela, jak je to asi pak zepředu vedený na ucho, že to musí být šikovný. Já nemám ráda ty pecky, to by se mi hodilo....pak se můj mozek probral z komatu a řekl mi: to nejsou sluchátka, ty blbko, to jsou šňůrky od respirátoru