To takhle jednou o prázdninách nebyl čas vařit, tak že teda vylovím něco z mrazáku. Lovím, lovím a hle hle, jakási hmota, co vypadá jako omáčka. V paměti mám nějaký záznam, že jsem kdysi snad jakousi podivnou experimentální omáčku zamrazila, tak ji spokojeně vylovím, láva nazdar, máme oběd. Udělám rýži a míchám na rendlíku ledový blok, co je omáčka. Divně to smrdí, tak to ochutnám. Jako.... chutná to divně, ale jedlé to je, slané to je, co už. Chuť trochu nezvyk, ale půjde to. Nouzovka, no. Tak to hodím na talíře. Děti si pomlaskávají a manžel se mi směje. Poznal svou fazolovou pomazánku...