Dneska měl celkem vtipnej error můj muž. Vybaloval si po služební cestě a ukazoval mi, co za firemní kraviny zase dostal... Klíčenka s žetonem do košíku, propisky, blok - klasika. Pak vybalil kapesní desinfekci ve spreji a to se slovy “Podívej, co mi dali za kravinu, oni už fakt neví, co rozdávat”. To jsem v tý nekonečný covid sezóně úplně nepochopila, vždyť se to celkem hodí, ale neřešila jsem a pokračovala v úklidu. Uplynulo asi 10 vteřin a vidím, jak se jal tu dezinfekci stříkat naší malý dceři přímo do obličeje a v tom mi to došlo! Myslel si (fakt netuším proč), že to je taková ta letní osvěžující voda ve spreji!! No, jak to dopadlo, je všem asi jasný... Zrak roběte zůstal naštěstí zachován.

Vzbudila jsem se v 7:20.
Do háje! Nemám šanci se dostat do práce včas! To bude průšvih! Proč mi nezvonil budík?
...
Protože je sobota... klid...

A když jsem se myšlenkami dostala až sem, tak se na mě otočil přítel a řekl:
"Je sobota, nezaspalas"

MAR_TINA: To bude to samý, co Ginuary!

Pred chvili jsem sjela z dalnice na benzinku a obchazela auto jak debil, protoze na me nekdo z korby auta prede mnou zbesile maval. Co je spatne...? Nekde je nejaky pruser. Sviti to? Funguje to? Proc signalizoval, at sjedu?
Nic. Nevim. Najizdim znovu na dalnici, dojedu dodavku.... Na otevrene korbe upevnene na nakladu se trepota par reflexnich vest.
Fakt jsem si myslela, ze ve trech stupnich v noci na dalnici jede nekdo na korbe????
Tak znovu na benzinku, kafe, cokoladu, pisu a uklidnuju nervy. Asi uz mi jebe.

MAR_TINA:Nevim kdy je, ale začala bych ho slavit, ty možnosti se jeví mnohem zábavněji než Movember...

Tak už mám ten vychýlený kalendář i anglicky.
Víte, kdy je Fanuary?

Když nemůžete najít talíř od snídaně a prohledali jste už všechna obvyklá odkladiště, tak než začnete podezírat potomka, že ho strčil do pračky, mrkněte ještě do mikrovlnky.

Neměla jsem vyrážet bez kafe… Dopínal jsem si ráno kanady. Prostrčila jsem pásek přezkou, prostrčila podruhé, zatáhla a skončila s botou rozepnutou. Zkusila jsem to znovu, stejný výsledek. Začala jsem být trochu zmatená a začala se víc soustředit a všímat si, co dělám, ale všechno bylo správně. Prostrčit, přitáhnout, prostrčit zpět, utáhnout. Při dalším pokusu jsem se špatně trefila a napodruhé prostrčila pásek druhým otvorem v přezce. Vytáhla jsem ho… zarazila jsem se… strčila jsem ho zpátky a utáhla si botu.

Hledám jednu konkrétní věc, už asi 20 minut. Nikde není, přitom si pamatuju, že sem ji dávala na stůl v kuchyni. Už mám slovník jak pán, co marně opravoval traktor lakatoš. Když tu najednou - ta věc je na kuchyňském stole! Prosla sem kolem ní nejmíň padesatkrat a několikrát na ni koukala, ale nic...

Dělám si kuřecí ve verzi "honey + soy".
Jdu tam dát med.
Zarazím se.
Když tam dám med, nebude to přece veganský!


Vegan nejsem tři roky...

Při online vyučovací hodině nadávám před studentem, že mi nefunguje webka na laptopu. Po cca 10 minutách si uvědomím, v čem je problém a odlepuju z ní nálepku.

Se dvěma prsty ve vagině jsem spokojená, výsledek je odpovídající velikosti kloubů, říká Pekarová Adamová
...
Waaaat?!
...
Asi bych se měl buďto víc vyspat, nebo začít myslet na něco jiného. Ideálně obojí.

Se dvěma posty ve vládě jsem spokojená, výsledek je odpovídající velikosti klubů, říká Pekarová Adamová | iROZHLAS - spolehlivé zprávy
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vybor-top-09-dohoda-koalice-smlouva_2111051308_til

_BAZY_: Jsi hodnej, že jsi s ním mluvil a pak mu ty policajty zavolal. Schizofrenie se bohužel typicky poprvý projevuje takhle v těch pětadvaceti, třiceti... mám příbuznou, která, když nechtěla brát léky, taky takhle náhodně jezdila, vystupovala v náhodných městech a mluvila o imaginárních lidech. Tak snad se o kluka postarali.

Podvecer, zvonek zvoni, za dverma pohubly zarostly mladik 25-30 let. Co si prejete ? Muzete mi prosim zavolat policii? Jsem v ohrozeni zivota! (mluvi Slovensky) Kdo Vas ohrozuje ? No, ty hlasy v moji hlave a mluvi na me a taky....vsak vite, porad vsichni rikaji nejsou penize, nejsou penize, ale ja vidim, ze vsude jsou a nekdo by mi mel pomoct. Aha a vy nemate telefon ? Ne, nemam telefon, nemam penize, ani doklady. Jak jste se sem dostal ? Prijel jsem na masine. Myslite vlakem ? No, vzdyt povidam na masine. Ale to neni uplne blizko z nadrazi az sem. Sel jsem a sel a pak mluvili a mluvili. A kdyz se jich na neco zeptate, odpovidaji Vam? Porad! Dobra, takze jim zavolame at prijedou a pomuzou Vam. Nesmite ale nikam odejit, kdyz je zavolam. Museli by Vas hledat a ja jim to vysvetlovat. Ne, nebojte, zustanu tady a nikam nepujdu. A tak se taky stalo. Za 15 minut prijeli, hodinku si povidali a za dalsi hodinu ho odvezli sanitkou. Nevypadal nijak zvlastne, prisel mi, ze neni pod vlivem niceho navykoveho, holt error asi, ale co ja vim, houby dokazou byt vsemocne.

Nejakym zvlastnim zpusobem nas domov tyto lidi pritahuje. Par let zpet, uprostred hluboke noci, cca kolem 3ranni, slysim rany jako blazen. Jeste jsem nespal, zrovna jsem se vratil z prace. Koukam ven a u souseda vyvracena popelnice a v zahonu pred domem sedi nejaka postavicka a vrta se v hline, zvedne se, prijde pred vchod a zacne zvonit. Z okna na nej zacnu hulakat, jestli mu to prijde normalni a v poradku takhle uprostred noci? Zadna odezva, ale aspon uz nezvoni, sedne si zpet do zahonu a pokracuje v rucnim ryti hliny. Volam policajty, prijedou, daji mu dychnout, liznout - je cisty, popovidame si s cetniky, cetnici vzbudi souseda, kteremu rozkopal popelnici, poznamenaji si nase inicialy, pak klucinu nalozi a odjedou.

Zajimal by me zbytek obou pribehu.

1) naliju si do kafe kečup, piju ho a dumám, jestli se může kafe zkazit

2) na nádraží sháním novy respirátor, protože jsem ten svůj ztratila. Neztratila, mám ho na hubě.

dneska jsem byla s dětma u zubaře.
pokaždé, když někomu z nich doktorka řekla "otevři pusu", tak jsem se přidala. no, ještě že jsem měla ten respirátor, jinak bych byla za totální debila :-)

Zdálo se mi, že dávám staršímu synovi mrkvový salát... načež mě ze sna vvzbudil mladší syn, kojené miminko. A já v rozespalém stavu přemýšlela, že bych ho měla nejdřív nechat dožvýkat ten salát, než ho nakojím.

PAKOBYLKA_:
ALEA:
jsem si vcera sla v kavarne odskocit a pri navratu si sedam do kresla a odhrnuju lehce kabat na stranu a sedam si a najednou nadskocim v hlave "sakra kočka, sedám si na kočku"... ne, sedala jsem si na kabelku podcípem kabátu :)
/ona ta nase kocicka je totiz posledni dobou uz lehce dementni a obcas pres ni omylem hodime treba perinu nebo se v ty perine zavrta a clovek si na ni omylem lehne sedne..

PAKOBYLKA_: Když jsem byla na střední, mívali jsme psa, který spával na posteli. Zemřela v roce 2008 a dodnes občas když mám na peřině polštář nebo plyšáka, tak lehám opatrně abych to nevzbudila... než mi to dojde...
Dneska máme psy, co nesmí dovnitř a kočku, co nesmí do ložnice...
Což ale znamená, že občas se (doma i jinde) občas sehnu k poltáři nebo hromádce oblečení a chci to podrbat. Na svou obhajobu... to jsou přesně místa, kde ta kočka ráda sedává a nadšeně splývá s podkladem. Takže občas třikrát projdu kolem složených ručníků, pořád to jsou jen složené ručníky a počtvrté se ten vrchní zvedne a začne na mě mňouko-ječet, že jsem si jí nevšimla...

Nevim no, mozna uz je to priznak nejaky choroby. V domneni, ze mi u postele lezi schoulenej pes (do loznice nesmi, ale nenapadne se sem tam vetre), jsem asi minutu vyhanela z ty loznice polstar. Starej kojici polstar.