NANTHEI: Stačilo říct dřív, adoptovala bych jídlo s koriandrem ;-)

pracovní neděle, není mi dobře, koupim si jídlo v krabičce a ne housku. otevřu jídlo v šeru... jéé, libeček! zamíchám jídlo. není to libeček, je to koriandr. nesnáším koriandr (kdo taky sype koriandr do teriyaki? otázku, kdo by tam proboha sypal libeček, radši spolknu).
udělám si kafe, abych si z toho (vyhozenýho) jídla spravila chuť. tak jsem začala tím, že jsem kafe nasypala do sklenice studený vody. druhej pokus - kafe v hrnku, horká voda v hrnku... mlíko všude okolo hrnku, protože jsem ho chtěla nalít zase do té SKLENICE, ale na poslední chvíli ucukla.

nechcete mě dneska někdo adoptovat? :(

V nějaké darovací nebo swapovací skupině na FB jsme viděla, že někdo nabízí vinyly, tak jsem po tom hned skočila a dotazuji se: v jakém jsou stavu.
Paní mi rychle odepsala, že v dobrém. Při konkrétnější komunikaci se ukázalo, že to jsou podtácky.

VERONIKAEMA: taky jsem minuly tyden rekl bankomatu "na shledanou", nastesti mi to hned doslo a necekal jsem na odpoved

Jo, a taky jsem dneska strávil několik dlouhých chvil přemýšlením nad tím, jestli má Irsko přístup k moři. Ano, ostrovy ho zpravidla mívají.

Chci si v podolské porodnici dojít na záchod. Vidím dveře s panáčkem - ženou, tak automaticky zamířím ke druhým dveřím. Sahám po klice a na poslední chvíli koukám, že dámské jsou tyhle, takže pánské musí být ty první. Znovu se je chystám otevřít, když vidím, že panáček v sukni je i na nich.

Trvalo mi asi tři minuty, během kterých jsem se vrhal od jedněch dveří k druhým, než mi došlo, že dámské jsou oba záchody. Ale ono to v prenatální ambulanci docela dává smysl.

Dnešek bude nejspíš dlouhej. V obchodě jsem pozdravila samoobslužnou pokladnu a v Mc Drive jsem chtěla platit řidičákem.

Brouzdam v MHD na netu a zaujme mě odkaz na katolické tabulky. Přemýšlím, co to může být a kouknu ještě jednou a tam stoji: kalorické tabulky.
Ráno...

větráček na chladič na procesor se dá zaklapnout i "v protisměru"...

a pak jako proč to topí exponenciálně? omb! :P

vystoupim z autobusu. sakra, nechala jsem telefon na sedacce. hekticky prehrabuju ve vaku. jednou rukou, v druhe mam telefon, prekazi. hazu ho dovnitr. nakonec musi vsechno z vaku ven, vytahuji knizku, flasku s vodou, roztrzeny pytlik s orechy, vyborne, jsou vsude. no nic, beru do ruky telefon a volam domu: ztratila jsem telefon!! na druhe strane hrobove ticho, po chvilce: pojd domu, je horko. nastvane dupu domu. v ruce se mi poti telefon, hazu ho zpatky do vaku. zastavim se. dlouze premyslim, hrabnu do vaku vytahnu telefon, aha. krecovite ho sviram nez dojdu domu.

Namazaný nohy v sandálech s úplně hladkou stélkou. Jsem žhavá kandidátka na ministryni švihlé chůze!

A ja si k tezkym navratum domu pridam vecer, kdy se vracim na kole, objedu barak, zastavim se uprostred parkovaciho mista..... a stojim, cekam, faram nad tim, co je vlastne spatne.
Teprve az mi dojde, ze nejsem v aute, seberu se, jedu zpatky do predu a schovam kolo do sklepa.

Ráno jsem vyšla ze sprchy, přerovnala na umyvadle antiperspirant, zubní pastu a kartáček a pak vzala kartáček, dala na něj přiměřené množství pasty... a zvedla automaticky paží, že si do podpaží aplikuji... zubní pastu! Asi jsem měla radši ještě hodinu spát...

Chystám si k snídani míchaná vajíčka, a chystám se je opepřit z elektrického mlýnku na pepř. Jenže nefunguje. Tak si řeknu, že to určitě bude tím, že není dotažená pojistka pro rozebírání mlýnku - tak jí otočím na druhou stranu a bez bližšího zkoumání vrátím mlýnek nad misku s vajíčky, jestli tentokrát bude fungovat.

Pojistka dotažená byla, dokud jsem ji neodjistil, a půlka těla mlýnku se vymrštila směr směs rozmíchaných vajíček. Ale kupodivu, když jsem mlýnek vyčistil od zbytků tekutých žloutků a bílků, tak se jal fungovat. A pak že násilí nikdy nic nevyřešilo.

kdo se umí napit piva z plchu v protifázi tak, ze si vostříká monitor, okno a i brejle zevnitř?

sockets in sandals - dobře já engliš mluvit :)

"Řada studií provedených mimozemskými vědci..." Eh. Cože? Aha, nizozemskými.

ETERNITY: No, nad zadkem :)
Je to něco podobného jako tohle

Knížka s názvem Šukání. Super, to zní dobře. Tu bych si ráda přečetla. Aha, tak nic. Jmenuje se Čekání.

ILIEN: ted musim videt, jak vypadaji kalhoty, co se musi zavazovat na zadku:)