Pravidelně několik týdnů chodím dvakrát týdně na Vinyasa jógu od sedmi hodin. Včera si tak s předstihem vyrazím pěšky, mám půl hodinky čas. Dorazím ke vchodovým dvěřím a tam se potkám s nějakou babičkou. Stará, ale vcelku vitální žena. V domnění, že tam bydlí, se jí zeptám, jestli mě pustí dovnitř, že jdu na jógu. Ona tedy odemyká, pouští mě a říká, že jde taky do studia. Tak nad tím chvilku uvažuju, že to bude asi uklízečka nebo něco takového, když v tom potkávám moji lektorku. Ahoj Andrej, jdeš pozdě, hodina byla od pěti deseti. Tak na ní koukám a pak mi to secvakne. Jdu blbě, ta bába je lektorka jógy pro důchodce. Jsem v pasti. Nakonec jsem teda šla cvičit s uzavřenou skupinou žen ve věku kolem 55-65 let, nějakou jakoby jogu, kdy jsme měli držet nohu nahoře a dýchat nebo se protahovat v kočče, což bylo i na některé dámy moc. No, hodina naštěstí rychle plynula a mohla jsem pak rychle zdrhnout :D