DA_NIELA: je suis faktura!

Informace od nájemců v domě, které přijde v lámané češtino-ukrajinštině, že praskla voda ve třetím patře, nemusí znamenat úplně opravdu třetí patro. Trvalo mi půl dne, než mi to došlo. A nepřišlo mi divný, že opraváře shání byt v patře druhém...

DA_NIELA: Kdysi jsem v hromadnem emailu asi 15 studentum anglictiny napsala: “Have a nice wee.” Uspech to melo, ne ze ne. :)

Místo Daniela jsem se v emailu podepsala Faktura.

Snad to objednatele dojme natolik, že mi ji konečně proplatí.

ADELHAIDA: moje hodinky obrácenou funkci mají, můžu prozvánět na obě strany... Jen u obou to dělá jen vibrace... Ok u telefonu je to ještě nevýrazný pípací tón.
Sice to pomáhá, ale najít vrnící hodinky, na kterých spokojeně leží kočka, protože jsem je nechala třeba v mikině a ona to vyhodnotila jako ideální pelíšek na večer a odmítá se hnout...

ADELHAIDA: pro android tohle dělá find device přes libovolné zařízení připojené na google.

ADELHAIDA: mám to taky, je to boží, mohu mít telefon pořád potichu. Akorát mi často vibrují hoidnky, že někdo volá a telefon je ... někde. Vypnu hovor, prozvoním telefon, najdu, volám zpátky.

Já mám chytré hodinky a ty mají funkci hledání telefonu. Telefon začne volat "I am heeere!" i když je ztlumenej. Geniální. Až na to, že děti se naučily volat "I am heeere!" stejným hlasem. Jak papušci, fakt. A bohužel jsem ještě nenašla opačnou funkci, tedy aby telefon dokázal prozvonit hodinky.

já jsem extrémně systematickej člověk, věci dávám na místo a pamatuji si, kde jsou. Dlouhodobá paměť perfektní.
problém je, když pro tu věc, která je na svém místě, jdu, vezmu ji do ruky a někam ji nesu. pokud se po cestě stane cokoli, co mě vyruší (což jaksi v rodině se čtyřma dětma 6-12 je spíš given než občas), a já danou věc pustím z ruky, tak je to v prdeli, protože můj mozek si úkol "vyzvednout X a odnést" už odškrtnul a odmítá na to alokovat jakoukoli další kapacitu.
Takže pak končí klíče v košíku se sušenkama, brýle v chlebníku a ztlumený mobil v černém pouzdře na černé sedačce rotopedu.

LEON_KOWALSKI: S timhle me nezaskocis. Manzelka je prototyp roztrziteho vedce. Ja jen pevne doufam, ze rozumi, tomu co dela. Ale v praktickem zivote naprosto nepouzitelna. Zasadne potrebuje pomoc s hledanim veci, ktere si prave ted nekam odlozila. Za tech temer 20 let uz jsem se to skoro naucil. Penezenka po nakupu je temer jiste peclive ulozena v lednicce ci mrazaku. Mobil ma zasadne ztlumeny, aby ji nerusil, takze kdyz je venku blato, bude v pracce nebo spinavem pradle. Kdyz hezky, tak v truhliku na balkone. Zabrat mi dala kdysi s pasem, ktery si pry posledne schovala, aby se mu nic nestalo a neztratil se. Dlouhych deset minut jsem sedel a dumal, nez jsem dosel do supliku, kde ma schovane koralky, dratky, nite, maslicky a podobne serepeticky, abych ho na prvni dobrou vytahl. Pruser je, ze je to dedicne, u nich doma se vzdy vyhlasi patrani po necem a vsichni behaji po baraku jak splaseni. Jsou schopni hledat kuchynskeho robota pod televiznim programem na konferencnim stolku v obyvaku. Me je vycitano, ze se toho chaosu neucastnim. Na druhou stranu si manzelka po tech letech mysli, ze jsem genialni mag, ktery z klobouku vytahne cokoliv, co potrebuje. Ted jen naucit deti myslet jako ja...

ZETOR_13: :-D
kamarád takhle jednou přišel z tahu a nemohl najít boty ráno, ale zato měl v botníku tašku se čtyřma pivama, tak ho napadlo kouknout do ledničky a boty byly položené na ní :-D
Ono to pak ještě pokračovalo - ten den byla sobota a my pokračovali v tahu, takže večer, když jsme byli u něj, tak on a jeho přítelkyně vařili špenát, ale jak jsme měli všichni vypito, tak místo česneku tam dali cibuli a to navíc nebyla cibule normální, ale cibulky tulipánů, co měla jeho máti, ten týden na dovolené, ve špajzu. :-))

LEON_KOWALSKI: Ha, to mi pripomnelo a filtr mlci: kdysi davno, kdyz moje manelka byla jeste pritelkyni, jsem se s ni strasne pohadal, ze musela mit doma milence, protoze ty boty v predsini nejsou moje. Zapirala, zatloukala, ale boty byly jasny dukaz. Vecer predtim jsem byl u kamarada, cas na to mela. No az nekdy pozde odpoledne se kamos zacal shanet po svych botach a resil, proc ma doma misto nich nejake cizi. To vite: alkohol, tma v predsini, abych nikoho nevzbudil. Cerne nazouvaci boty, jako cerne nazouvaci boty. Velikost sedela. Dlouho jsem se omlouval...

ELLIE: Jo, to mi připomnělo den před lety, když jsem jel na služebku, montovat servery, tak teprve na místě, když jsme vystoupili z auta, si kolega všiml, že na pravé noze mám světle modrou adidasku a na levé černou NewBalance. A prej - jestli to je teď nová móda.
Prdlajs, akorát sem si nad ránem nerozsvítil v předsíni a obul si každou botu z jiného páru. Pohodlný to bylo, nic mě netlačilo, ve tmě jsem nezaregistroval chybu :-)

ILIEN: Můj třináctiletej syn teď nedávno odešel z bytu s lžící na boty V BOTĚ... 😂

ALEA: vlasy posouvat, točit či padat... Tím myslím celý účes nebo jednotlivé prameny z účesu.

Teď jsem si představila titulek "jídelní hůlky způsobují padání vlasů"... I když to je možná jen error mého mozku.

NELLAS: velikostně ano, ale štípou se a ty třísky bývají ostré...
S mými vlasy buď utáhnu uzel pořádně a hůlky občas prasknou a nebo se mi začnou vlasy posouvat, točit či padat.

Nejlepší jsou dřevěné hůlky do vlasů, co mi koupila sestra (jsou kratší než jídelní, lehce tvarované a drží skvěle a jsou pevné) nebo kovové jehly (nejlepší mám z Gracielly, šperkařství, protože používají rozumný kov. Dost často se jinak dělají ze slitiny, která se láme nebo ze železa, co je moc těžké na "ozdobě" a divně se pak převažuje a vypadává).

Ale když máš v batohu pár hůlek nebo pastelek navíc pro případ zlomení, tak jsou jídelní hůlky a t reklamní tužky asi nejlevnější :-)

ALEA: Nejlepší jsou na to jídelní hůlky. Už nějakou dobu uvažuju, že máti odcizím ty hezké barevné, co si nakoupila a stejně je nikdy nepoužije.

ALEA: pastelový drdol mi dřív držel, ale kartáček mám moc tlustý.