Děti jsou taky jednou v posteli včas. Uspíme je a manžel se loučí, že je unavený a půjde si lehnout. Taky půjdu, jen umyju nádobí a vyčistím si zuby. Blíží se celá, tak radši už jít do postele... Zalézám se zvláštním pocitem: dítě, bojující s nachlazením, mě ráno vzbudilo hodinu před budíkem, ale já přesto nejsem zas tak strašně unavená a klidně bych si ještě četla!
...deset. Ono je deset, ne jedenáct. 🤦🏼♀️