Poslouchala jsem povídku v angličtině, šla jsem po ulici, a najednou jsem viděla na fasádě logo firmy a pod ním Czech Republic. A udělalo mi to obrovskou radost, usmívala jsem se a pomyslela si: „Jé, hele, odtamtud jsem!“
Pak jsem si teda uvědomila, že sice slyším angličtinu, ale jsem na Pankráci a to „odtamtud“ je všude kolem.

1KA: prisla jsi o rok dřív nebo později? :)

Můj fuckup spíš než error. O rok jsem si spletla platnost technický. Ehh.

na uklidnění si potřebuji uvařit heřmánkový čaj, radši dva, roztrhnu papír, sáčky dám do hrnečku, papír do koše. ne naopak, sáčky vyhodím do koše, přímo na zkaženou omáčku. to byly poslední sáčky s čajem. uf, tak nic, to dám. projdu se do obchodu, je to jen 15 min. v obchodě zjistím, že peněženku jsem nechala doma, to nic to dám. dojdu domu, tam zjistím, že peněženku mám celou dobu v kapse. tak druhý pokus, zabouchnu dveře. na schodech zjišťuji, že nemám klíče od bytu. sednu na schody a 10 min. vstřebávám situaci a hledám řešení. zvednu se a..nahmatám klíče od bytu. odcházím domu, rovnou do postele. to snad už dám.

Poslouchám podcast o vědě v angličtině, moderátor má lehký, ale přece jen citelný přízvuk.
"So today, we will talk about German past, current focus, and hopes for the future." Cože? To už Němci zase něco velkého chystají?

"Journal's". "Journal's", ne "German".

Furt na mě vyskakuje tahle psychicky vydírající reklama a ještě navic tam pořád čtu "nacisto online"

ILIEN: Au. Takhle jsem v roce 2000 přistoupil zezadu ke gauči stojícímu uprostřed společenské místnosti a nechal si upadnout hlavu na tu horní opěrku. Žel tam místo všudypřítomného měkkého polstrování byla pod látkou schovaná jen tvrdá konstrukce z dřevotřísky.

GENEVIEVE: Tebe znám, Tesco tě má na plakátech.

Aspoň jednou týdně se mi stane že jdu do obchodu s jasným cílem koupit třeba knedlík nebo tak. A mám nákup za litr a knedlík ne.

PAKOBYLKA_: AUDIAC: Držím partu!
Muž otevřel sklenici bambusových výhonků, zjistil, že jsou samotné úplně bez chutě, dal je víceméně netknuté do lednice. Tak že udělám k večeři echt českou čínu. Hledání receptu mě dovedlo až k dokumentu "Story of Spice" na Netflixu (50 minut), na které volně navazovalo několik dalších "doporučeno pro vás". Nakonec jsem si ale opravdu stoupla k vaření a výsledkem byla fakt epesní kuřecí se zeleninou, okořeněné tak akorát, zelenina křupavá.
Kromě těch bambusových výhonků, ty jsou furt v ledničce.

AUDIAC: Po mnoha selháních doporučuji praktikovat tzv. vědomé nakupování droždí. Jdeš do krámu a cestou opakuješ mantru "Vezmu droždí z regálu a vložím jej do košíku". Když se ti to podaří, změníš mantru na "Až dojdu k pokladně, vyndám droždí z košíku" a posléze přejdeš na "Až budu uklízet nákup do tašky, uklidím tam i droždí". A pokud nepečeš z droždí hned ten den, hodí se uzavřít vědomé nakupování mantrou "Až budu vyndavat nákup z tašky, vyndám a do ledničky uklidím i to droždí," jinak hrozí nalezení seschlýho drožďovýho škvarečku za pár dní.

PAKOBYLKA_: Já šel včera do krámu pro droždí. Nic doma nechybělo, jen to droždí na pečení. Vrátil jsem se z krámu s narvanou taškou… bez droždí.
(Nicméně tip pro pečivály, foccacia z kvásku je taky dobrá)

Robiť 2 veci naraz, aby sa ušetril čas, môže byť fajn. Chce to ale zvoliť správnu kombináciu. Ináč sa vám napr. stane, že si skoro vyklopíte čerstvé vajíčko do vrelého čierneho čaju. Ale zas, keby som sa nezastavila v poslednej sekunde, možno by šlo chvíľu počkať a tak ho "uvarené" vcelku vytiahnuť. :D

MORGYSZ: Ses mohl/a zeptat, to mám vyzkoušený :-)

LEON_KOWALSKI: To delam ja, dekuju Bohu ze v dobach, kdy jsme jezdili na cundr a na chmel, nebyly telefony, ktery by to zaznamenaly na veky.

A at nejsem off topic. Sla jsem se smetim. 2x. Smeti je doma. Mam nakoupeno, mam vyvenceno.

VIDA: LOL, my měli na vojně kluka který hlasitě mluvil ze spaní, nebo jak to nazvat. Například - byl večer, hráli jsme karty, on spal na bidle, najednou se posadil zamával rukama a úplně zřetelně nahlas přikázal: "Podejte mi tu lopatu sem na traktor!" a pak si lehl a pokračoval v normálním spánku. Druhý den si nic nepamatoval.

Ve snu sem zažívala děsivej thriller. Schovávala sem se před agresorem. Blížící se kroky, srdce až v krku. Napětí eskalovalo, až sem se odhodlala k činu, vystoupila z úkrytu a udělala sem "baf".

Jako... překvapila sem se.

A druhý menší. Koukám na náhodné běžící lidí a říkám si, že už jsem vlastně dlouho nikam neběžela.
No to je překvapivý, když už mám měsíc zlomenou nohu