NELLAS: No, www.panKRACHouse.cz taky žádnej výbuch ;-)
(Pankrác House)

Matrace, pičo.
Hmm, ne, ale matracetropico je stejně dost blbá adresa.

KENJIRO: Já: hehehe, to musím poslat kolegyni, to jí TEĎ určitě pobaví (dneska odpojili tchána od přístrojů).

Příbuzný jednoho z pacientů: "Prosím vás - pan F*****r?"
já moc nemám čas, tak jen mávnu rukou: "Támhle vzadu v tom černém pytli."

Teprve podle té hrůzy v očích mi došlo, že se ptá opravdu na toho pána, kterého převezli do jiné nemocnice, a ne na jeho věci, které jsme mu do toho pytle sbalili.

Můj mozek vytváří v poslední době takový divný “vizuální zkratky” při koukání z okna. Nedávno jsem se fakt vyděsila, protože šel po silnici tygr - né, to šla jen sousedovic pruhatá kočka po naší střeše se silnicí na pozadí. Dneska jsem viděla chlapa, co klusá na velkým černým psovi - podruhé né, to jen běžec běžel vedle svýho velkýho černýho psa. Je to trochu nepříjemný.

GENEVIEVE: eheh. Mám mozkový error na druhou. Zprvu jsem první větu tvého příspěvku četla jako „Aspoň jednou týdně se mi stane že jdu k doktorovi s jasným cílem koupit třeba knedlík“, takže jsem si hned byla jistá, v čem spočívá ten tebou popisovaný mozkový error! Pak jsem to dočetla celé... Absolutně nevím, kde jsem vzala to „k doktorovi“, asi v mé hlavě zbyl fragment příspěvku někoho jiného v nějakém jiném auditku.

V noci jsem se vzbudila. Koukám po posteli, dítě tady není. To slezla asi dolů a šla za přítelem. Vstanu a hledám ji, volám. To vzbudí přítele a oba v našem 2+1 v panice hledáme dítě. Nikde není. Přítel se jde podívat do ložnice a ona spí v posteli v rohu, není nijak schovaná, jde krásně vidět (spala cca metr ode mě, když jsem ji začala v posteli hledat). Aneb jak si vytvořit solidní schízu tvl ;)

Chodím s brkem po bytě a čmuchám, co to tady kua hoří!

AXTHEB: ono to nebude jen ránem...
Jak se tak koukám na velmi pomalu se hojící spáleninu na ukazováčku (to jsem tak jednou zas pekla v normální troubě... Snad vždycky se spálim o to samé místo), která stejně nakonec zmizí mezi ostatními drobnými jizvami... To bude spíš mou poruchou pozornosti...
A podle toho, že mamka mi dneska psala, že její poslední říznutí budou muset řešit v nemocnici, protože oproti předchozím případům , kdy to jen krvácelo, tak tentokrát si přerušila šlachu (velmi ostrý nůž, měkká hruška a únava)... Asi nebudu jediná v rodině...

ALEA: Ranní debuff. Pokud nepomůže víc spát, nepomůže nic. Zvykneš si:)

Opět jsem dostala chuť na mikrovlnkovou snídani viz ALEA:
Poprvé jsem zkusila místo vody dát mléko (návod říká vody nebo mléka), samozřejmě od oka, protože to přece odhadnu...

Hrneček a mikrovlnka vypadaly jako malá sopka... Uvnitř buchta vypadá celkem normálně, jen má vedle sebe tak lžičku dvě horké "kaše", ale celý hrnek zvenku je neuvěřitelně zapatlaný a okolo bylo jezírko sladké "lávy" tak velké, že jej talíř mikrovlnky tak tak zvládl zachytit...

MORGYSZ: A bacha! Dneska jsem zjistila, že ani topinky se v topinkovači nedělají, když se nezapne!
A to tam ten chleba může ležet, jak dlouho chce. ;-)

Poslouchala jsem povídku v angličtině, šla jsem po ulici, a najednou jsem viděla na fasádě logo firmy a pod ním Czech Republic. A udělalo mi to obrovskou radost, usmívala jsem se a pomyslela si: „Jé, hele, odtamtud jsem!“
Pak jsem si teda uvědomila, že sice slyším angličtinu, ale jsem na Pankráci a to „odtamtud“ je všude kolem.

1KA: prisla jsi o rok dřív nebo později? :)

Můj fuckup spíš než error. O rok jsem si spletla platnost technický. Ehh.

na uklidnění si potřebuji uvařit heřmánkový čaj, radši dva, roztrhnu papír, sáčky dám do hrnečku, papír do koše. ne naopak, sáčky vyhodím do koše, přímo na zkaženou omáčku. to byly poslední sáčky s čajem. uf, tak nic, to dám. projdu se do obchodu, je to jen 15 min. v obchodě zjistím, že peněženku jsem nechala doma, to nic to dám. dojdu domu, tam zjistím, že peněženku mám celou dobu v kapse. tak druhý pokus, zabouchnu dveře. na schodech zjišťuji, že nemám klíče od bytu. sednu na schody a 10 min. vstřebávám situaci a hledám řešení. zvednu se a..nahmatám klíče od bytu. odcházím domu, rovnou do postele. to snad už dám.

Poslouchám podcast o vědě v angličtině, moderátor má lehký, ale přece jen citelný přízvuk.
"So today, we will talk about German past, current focus, and hopes for the future." Cože? To už Němci zase něco velkého chystají?

"Journal's". "Journal's", ne "German".

Furt na mě vyskakuje tahle psychicky vydírající reklama a ještě navic tam pořád čtu "nacisto online"

ILIEN: Au. Takhle jsem v roce 2000 přistoupil zezadu ke gauči stojícímu uprostřed společenské místnosti a nechal si upadnout hlavu na tu horní opěrku. Žel tam místo všudypřítomného měkkého polstrování byla pod látkou schovaná jen tvrdá konstrukce z dřevotřísky.