RANDOM_NIGHT: kozí nohy! To muselo bejt hrozný 8)

RANDOM_NIGHT: Boží. Upřímně jsem se rozesmála tvému neštěstí. Promiň a děkuju.

Než jsem vyrazila z domu, začala jsem mít hrozně divný pocit, jako by něco bylo špatně. Odjela jsem na pastvinu a vůbec jsem se nemohla soustředit na řízení, měla jsem pocit, že nabourám, a když jsem zaparkovala, naprosto jsem se rozsypala v záchvatu paniky. Seděla jsem v autě asi deset minut a snažila se přijít na to, co se děje. Prošla jsem si v duchu, co potřebuju udělat. Zamyslela jsem se, jestli nemám hlad, žízeň, není mi zima nebo horko, nepotřebuju na záchod, dost jsem spala, vzala jsem si léky atd. Všechno v pořádku. Akorát že všechno bylo úplně špatně. Ještě chvíli jsem to rozdýchávala a pak jsem vystoupila a udělala krok a podívala se dolů a zjistila, že mám obráceně boty.

Dám vařit vodu v pískací konvici, a abych neprobudila rodinu pískáním, odklopím slavíka. Stojím u sporáku, koukám na konvici, které se z hubičky valí pára a říkám si: "To je teda doba, než se to uvaří, proč ještě nepíská?"

ALEA: me to prijde krasne poeticke ... jsem take trosku autista? cert to vem... i tak se mi to libi! :O)
:O)

MARKYSHA: ;O) ja bych to tak strasne chtel videt pohedem cestujiciho stojicihio nekde v ulice... :))

ALEA: čtu jedním okem... "tvarůžky jako kostýmový doplněk..." aha, weird, ale proti gustu...

1MALALISTICKA: jezisi to je dobry, zlata starostka, takhle se starat o svy obyvatele :D

“Osiřelý pan Ludvík našel v Boskovicích pomoc u rodiny starostky. Našli mu nový domov, hejno přátel i partnerku.”
To je super, když budu někdy hledat nové kamarády, nebo chlapa, tak to zkusím v Boskovicích, tam jsou moc hodný.

… osamělý páv. Páv, Hano…

děkuji za informaci, žes byla nedávno domestikována. Wait...

NELLAS: No, jsem si říkal, že je to nějakej blbej transformátor...

Před časem jsem si koupila parůžky jako kostýmový doplněk (kostýmy na larpy a podobně jsou super a po letech vypomáhání jako cp pro známé mám doma kousky na improvizování spousty rolí).
Parůžky byly na domácí dodělání (nalep si sám a máš je levnější).
Mám doma vše potřebné, ale už je lepim asi počtvrté.
Nejdřív jsem nalepila každý jinak vysoko, pak každý jinak otočený... A pořád to není dobře...

NELLAS: Byla jsem nedávno diagnostikována, že mám nějaké znaky autismu a "světlo moc nahlas" přesně popisuje, jak občas slunce vnímám :-D
Kamarádi, přítel i moje doktorka už jsou zvyklí, že to používám.

Procházel sem vestibulem našeho ústavu, kde je velká obrazovka informující o nadcházejících akcích, který jsou pro zaměstnance k dispozici a čtu tam "Sebeukončování s AI" a řikal sem si, že to je teda dost odvážný téma. Ono to bylo "Sebekoučování s AI". Což je bohužel jen blbý téma.

1MALALISTICKA: Hehe, to ona by se neostýchala si mňouknout. Ale ano, sem tam mluvím i s lidmi (výjimečně) :D

NELLAS: Automaticky jsem si představila, ze to říkáš Démonkovi. A ze je to tím pádem přece fuk. Nedošlo mi, že někdo mluví i na lidi.

Pravidelně říkám nebo mám chuť říct "kdyby to světlo bylo moc hlasité, tak řekni" místo moc jasné/ostré.

Chodim pro deti do skolky pres nadrazi,ze ktereho i jezdivam vlakem do prace. Dnes jdu vyzvednout deti, na nadrazi si kupuju u stanku kafe, prijizdi vlak, rychle beru kafe a kvapne odchazim do vlaku. No doslo mi to tesne pred nastupem, misto kroku do vagonu jsem se otocila na pate a zdrhla do podchodu.

Dnes přijdu dozadu na parkoviště v práci, hledám auto...auto nikde...tak zmateně pobíhám okolo, nechápu nic ...a pak si vzpomenu, že jsem zaparkoval u Albertu vedle, když jsem jel z pracovní schůzky a šel do onoho Albertu koupit technickej benzín, kterej úplně nepochopitelně neměli... možná to mě tak vykolejilo, že jsem šel do kanclu pěšky a zapomněl, že jsem tam přijel autem.. :-D

Tohle jsou důležité zápisky člověka, který strčí so batohu nezavřenou termosku s kafem. Ještěže nesladím.

Dneska jsem šla kolem cedulek s nápisem "RYTÍŘ DERATIZACE" a strávila jsem docela slušnou dobu úvahami, jak je milé, že si i lidé vykonávající ve své podstatě smutné povolání dokážou zpestřit život a mají takové ty různé tituly, hodnosti, stupně kvalifikace nebo jak to říct. Následně jsem přešla k úvahám, jak asi vypadá pasování a přidružené obřady, a teprve pak jsem pochopila, že to zřejmě bude spíš název firmy, která tam někde po okolí nastražila návnady.

Tak jsem si koupila místenku do vlaku, ale moje kupé tam není. 30, 40 a pak až 70. Začala jsem se zabydlovat v tom 70 a pak mě napadlo se podívat do aplikace, moji místenku zrušili a přesunuli o tři vagóny dál. Naštěstí se dá probíhat vlaky vnitřkem. Jenže u kupé je úzká ulička, já široká, lidi proudili sem, já tam, způsobovala jsem chaos. Nakonec jsem svoje místo našla, chci si sundat batoh, jenže ho nemám. Běžím ty tři vagóny zpátky, další motání a chaos, batoh tam byl, běžím nazpátek. Zapomněla jsem, kde sedím. Chci se podívat do mobilu, jenže ho nemám. Tak běhám od kupé ke kupé. Nakonec jsem to našla a mobil ležel na sedačce, kam jsem odhodila, když jsem zjistila, že nemám batoh...