• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SPIRITMEDITATORExistuje nahrazka masa? Nebo maso je nahrazka jidla(hmota)? Aneb jedl by nekdo maso nijak neupravovany, cerstve uloveny?
    YARRDESH
    YARRDESH --- ---
    FIONOR: ocividne jsi urazil sam sebe, predstava, ze pred par lety se vsichni zvladali starat o prasata, ac ve mestech ci obecne v jinych kastach, nez zemedelci, to zvladal malokdo, je dehonestujici sama o sobe :) vedle studia o existenci mest bych doporucil napriklad uterni vecery uvah nad tim, proc vlastne nekoho urazis a jak to pak casto dopada.
    ALUCARD153
    ALUCARD153 --- ---
    To je právě to o co tu jde. Když se tady zkoušel nějaký vegeš ohánět etikou, či ekologií, tak pořád pastvinky, sluníčka, motýlci a na konec se dostaneme ke klecovým chovům a masu z druhého konce světa :D
    SOLEI
    SOLEI --- ---
    FIONOR: Mluv o plemeni prosím.
    FIONOR
    FIONOR --- ---
    ALUCARD153: kdybych poznal rozdíl, tak ano, ale třeba vejce z volných chovů chutnají stejně jako z klece, jen jsou dražší
    ale je fakt, že za dovoz hovězího z Argentiny si priplatim - ale imho je to spíš o odrůdě než o péči
    FIONOR
    FIONOR --- ---
    YARRDESH: když tě očividně urazím, zacneš přednášet o Římě?

    a mimochodem, oprosti se od prasat - to vyl vždy trochu luxus, protože kromě masa není nijak užitečné
    malá zvířata (slepice, králíci) nebo velká užitná (krávy, ovce, koně) jsou zajímavější, protože je nemusíš sníst hned, abys měl užitek
    ALUCARD153
    ALUCARD153 --- ---
    KONZUM23: A všichni papáte to super maso z pastvinek...
    ALUCARD153
    ALUCARD153 --- ---
    MANFRED: Ono jde s části i o to, že kdybychom se stravovali jako naši předkové (což nepovažuji za nějak ultra super vzor "zdravého" života, stejně jako Indii) tak by to bylo ještě ok. To že si někdo dá maso mi žíly netrhá. Chápu, že dřív to byl neocenitelný zdroj energie, který se velmi těžko nahrazoval v tehdejších podmínkách, dnes to však bez problémů jde, alespoň pro měn. Akorát mi připadají dementní prohlášení typu: "Jak nemám maso každých pět hodin tak chcípnu a to sem na to šel vědecky." viz ten malý atomový hřib. A pak ti valí do hlavy, že na tom freš mase nic špatného není, že je to jen o něm, takže ráno stejk, oběd stejk, večeře teda hambáč aby se neřeklo. Tohle mi připadne dost unreal, jak pro člověka, tak pro planetu.
    YARRDESH
    YARRDESH --- ---
    FIONOR: chces rici, ze pred par desitkami let nebyla mesta a vsichni zili na venkove s chlevem? mezi zastupce mest bych zde zminil napriklad Rim, ktery byl zalozen jiz v 7 stoleti pred nasim letopoctem, panecku
    FIONOR
    FIONOR --- ---
    YARRDESH: ani ne, tvoji rodiče to zvladli
    FIONOR
    FIONOR --- ---
    pointa je: jablka, soju nebo jiné plodiny můžu sklidit jen ve vymezeném období, poté, co se o plodiny celý rok starám
    o zvířata se starám také, ale s výjimkou třeba jehňat, je mohu zpracovat kdykoliv během roku
    tahle volnost je vykoupena průběžnou drobnou investicí krmiva, ale mrva nepřijde nazmar, takže win-win
    YARRDESH
    YARRDESH --- ---
    MANFRED: vidim to obdobne, starat se o prase je prace jak svine :)
    MANFRED
    MANFRED --- ---
    Ono to jídlo se bude muset vyvinout k nějaký jiný variantě.
    Naši předkové museli jíst výživná jídla, aby mohli fugovat. Fyzickou, dlouhodobou práci by prostě jinak nezvládli, tudíž do sebe bez toho, aniž by nakynuli di kuliček, mohli cpát vysoký příjem energie a živin.
    Dneska už povětšinou pracujeme spíše a hlavou a namáhanou skupinu svalů máme akorát na zadku a ruce svírající myšítko, všude se dojede, čas se tráví čučenim do bedny či jiného nesmyslu a populace už zdařile fyzicky degeneruje. Kdo se stravuje dále podle podle starých návyků a nehejbe se, hezky se zaobluje a postonává. Což třeba mě, kterej ty hodiny u myšítka vynahrazuju fyzickou zátěží, ani tak nepřijde, ale je to prostě tak (proto taky mužu žrát jako moji předkové a nepropadnu podlahou).
    Další generace, pokud tedy nedojde něco, potřebnýho k dalšímu krásnýmu gradování fyzický degradace, případně nedají-li si do držky a nezhubí se,budou muset jíst pořád míň a míň kaloricky, podstatný bude aby to tělo statického typu dobře trávilo a vyměšovalo (k tomu se zrovna vlákniny hezky hoděj), a dalo se to vypěstovat v množství aby to stačilo pro všechny (pravda, pak už rozloha pro nějaký pěstování jinejch plodin dojde).
    Což je ovšem mě, žijícímu dneska a nestaticky, upřímně u prdele a mužu si tudíž hezky propíct husičku k obídku s hřejivým vědomím, že jsem tim přispěl několika zlejm kapitalistum který maso produjou.

    FIONOR: Nedělej si iluze.Třetinu populace by zabila ta s prasetem spojená práce, třetina by blbym krmenim zabila to prase a 20% by ho pak nedokázalo nechat zabít :-)
    JVCNC
    JVCNC --- ---
    to uz zalezi na samotne vyrobe, u mene narocne a mene objemove vyroby je ten problem ze se casto nepouziva nejaka ta automatizace (napr manufaktura atd.) a s rostoucim objemem rostou naklady, ktere nejsou fixni (dalsi zamestnaci na vetsi vyrobni kapacitu) kdezto u automatizovane linky je tomu obracene, udrzba, obsluha atd. stoji vicemene fixni naklady (zamestnance platis i kdyz se stouraji v nose), linka porizena na uver, tedy mesicni naklady jsou +- fixni at uz linka jede nebo ne a pak provoz na polovicni kapacitu je drazsi nez na plnou kapacitu (kdyz vynecham naklady na energii ktere jsou pri vydelecnem provozu zanedbatelne oproti fixnim nakladum a lince bez provozu) coz je obecne problem velkovyroby ve vsech odvetvich, jak se stroje zastavi, tak penize nevydelavaji ale sprtrebovavaji.

    to uz jsem ale ponekud odbocil od tematu.
    YARRDESH
    YARRDESH --- ---
    FIONOR: co to je za argument? prosty vesnican to zvladne. prumerny mestak to nezvladne. potom ovsem prumerny vesnican zvladne i vyrobu soji, kterou stejne pro to prase bude muset vyrabet. chybne k tomu stavis na roven zpracovani soji v pomazanku, coz neni vyroba soji. prumerny vegetarian to zvladne. staci mixer, hrnec, koreni. krapet jednodussi, nez se leta starat o cunika. chces rict, ze krmivo vesnican praseti koupi? potom si mestak muze koupit pomazanku. placas paty pres devaty. rekni mi, kde jsi dospel k tomu, ze narocnost zdroju na vyrobu prasete je vetsi, nez narocnost zdroju na vyrobu soji, kterou stejne budes pro to prase vyrabet zaroven s nim. ze se opakuju. bylo by smutny po tobe chtit cisla.
    FIONOR
    FIONOR --- ---
    YARRDESH: vyrobit prase není náročné vůbec - zvládne to i prostý vesničan
    zpracovat soju (na kterou má část populace alergii, podobně jako je to u dalších zelených věcí - což je divné, o alergii na maso jsem neslyšel) aby z ní bylo něco jiného než jen jiné fazole už vyžaduje know-how a občas i chemii
    YARRDESH
    YARRDESH --- ---
    JVCNC: pochopitelne pravdu diz, pri velkovyrobe jsou naklady na jednotlivy vysledny produkt mensi nez pri malovyrobe, z duvodu hmatatelnych i virtualnich (obchodnich). nicmene samotny proces vyroby je nejen na vstupni zdroje, ale i na narocnost/cenu samotneho procesu vyroby sojove pomazanky mene narocny, nez u "vyroby" prasete. vysledna cena je ovsem zalezitost uplne jina - coz atomouska zda se ze v jeho otazce matlo.
    JVCNC
    JVCNC --- ---
    YARRDESH: ona ta pomazanka ze soji je drazsi taky z duvodu drazsi vyroby, to ze je vstupni surovina levnejsi neznamena levnejsi vyrobu. levnejsi vyrobu dela tez vetsi objem vyroby a ten je u zivocisne pomazanky mnohem vetsi. kapitalismus do toho hraje z vetsi casti az u obchodnika ktery urcuje konecnou cenu z nejvetsi casti, tez z te ceny taky inkasuje nejvetsi podil.
    YARRDESH
    YARRDESH --- ---
    ATOMOUSEK: ad 1) pouziji tva slova a nenahlizis na to komplexne. ziskani zivocisne stravy vyuziva taktez globalni zdroje a vzhledem k narocnosti chovu jich vyuziva pochopitelne vice. svazim-li pro veganskou stravu soju z mist po amazonskych destnych pralesech, svazim ji odtamtud pro to, ze se tam pestuje pro enormni spotrebu hospodarskymi zviraty po celem svete.
    ad 2) stejna odpoved jako u 1)

    ad 3) me prijde, ze to naopak vidis naprosto zjednodusene, nebo nechces videt.
    nejprve ke krave a cloveku. pokladas otazku, kolik travy clovek musi snist, aby se mu zvetsil telesna hmotnost jako krave. to je chybna a spatne polozena otazka. clovek travu nezere. nelze to tedy srovnavat. druhak proc se bavime o prirustku u cloveka? uvazujeme u cloveka preci udrzitelny stav zivota, tedy preziti, ani ztraceni, ani pribirani, zatimco u jatecni kravy uvazujeme jeji rust az do porazky - budme ferovi. bavime se tedy o denni spotrebe. ac jsi tuto otazku naprosto zmatlal, budu shovivavy a budu to s tebou tedy hrat - na poli rozlohy pole, ktere je treba obdelavat pro plodiny jak lidske, tak kravske. neb se zda shodneme akorat na tom, ze na poli rostou rostliny, coz neni mnoho pro diskuzi. dohledal jsem si kravu, dokonce jsem ustoupil a dohledal, kolik krava potrebuje k pouhemu preziti a ne stadiu rustu a hle -

    Kukuřičná siláž – 10 – 25 kg.
    Silážované cukrovarské řízky – do 15 kg.
    Ovesná senáž – 10 – 15 kg.
    Jetelotravní senáž – 6 – 15 kg.
    Sena – 2 – 6 kg
    Sláma 1 – 3 kg.
    Melasa – 1 – 2 kg.
    Zelená píce - 40 - 60 kg


    Nemohu si pomoct, ale pokud uvazim plochu nutnou na pestovani 60kg pice denne u kravy a rekneme 0,5kg rostlinne stravy pro cloveka, nemohu se nesmat tve puvodni zcestne uvaze. ale budme ferovi a pouzijme opet tvoji vetu o vetsi slozitosti problemu. ano je to tak. at uz jde o zelenou lidskou potravu, nebo krmivo pro hospodarska zvirata, je treba nutno uvazovat zavlazovani, sekani, sber, energii vynalozenou na dopravu krmiva k mistu urceni(coz ovsem vzhledem k mnozstvi potrebnemu pro lidi a k mnozstvi potrebnemu na krmiva vychazi neprospesne pro masny prumysl), a zde jde jiz jen o zver, vodu na jejich nekolikalety chov, energii na provozovani farem po leta chovu, platy zamestnancu farem, benal na nasledny transport smrti na jatka, provoz jatecnich stroju, kafilerky etc. povez mi tedy, v cem je ta veganska strava narocnejsi na zdroje? zda se, ze neni. ja se na pete docetl, ze na vyrobu 1 kalorie ziskane z zivocisneho proteinu je treba v souctu 11x vice energie nez na vyrobu 1 kalorie ziskane z rostlinneho proteinu. vim, ze peta je pro-vegansky zdroj, ale nyni mas ukol ty, nalezt zdroj, ktery neni pro-masojedsky a uvede ten pomer na jinou miru. nicmene z logiky pomeru hmotnosti krmiva pro cloveka a zver na den to bude vzdycky naprosty debakl pro masny prumysl.

    tva druha otazka je vlastne zmatena faktem, ze vec na vyrobu levnejsi je pro spotrebitele drazsi - ano je to tak, kapitalismus nebyl nikdy spravedlivy. a proto me 100g pomazanka ze soji stoji vic, nez 100g pomazanky z ziveho tvora, ktery na svych 100g vahy te soji projedl mnohonasobne vice, nez ja v pomazance. coz se pochopitelne zmeni, az bude produkce masa historickou marginalitou, vnimana jako nadale nepotrebna, ukoncena vyvojova vetev.
    BLOODRAT
    BLOODRAT --- ---
    PUPEK: Netrefil.Tahle diskuse je o konfrontaci zástupců obou stran nad polemizací o nahraditelnosti jednoho přirozeného zdroje potravy druhým.
    BLOODRAT
    BLOODRAT --- ---
    OTZ: Na dailymail, oblíbeném to zdroji novinek to bylo už před čtrnácti dny, ale koukám, že do překladu článku, který toto vyvrací a vyšel jinde jako prakticky okamžitá reakce už se redakci Novinek nechtělo.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam