Ta konečně jsem se dostal k tomu, že bych napsal karťounkej report z rucvhařskýho natáčení. Zakázka se ke mně dotala trochu náhodou, ale vzhledem k tomu že jsem tam byl předevšim jako Pro Tools operátorm, tak to byla pro mě příjemná a předevšim sledovací práce. Jednalo se o kraťas, krásne naimportovanej do Pro Tools do kterýho se točily komplet ruchy, protože z nějakýho důvodu nebyl žádnej kontaktní zvuk a tak se všechno rekostruovao na obraz.
Sedmiminutovej film jsme měli asi za dvě a půl hodiny hotovej, přičemž tahle rychlost byla daná předevšim superskvělym profi přístupem ruchaře (max. 3 tejky). (Trochu záměrně nepíšu jméno, protože dodávám fotky z jeho studia a nechci aby to bylo nějak lákavý pro tipaře.) Pracovní postup byl náhrávání tematickejch ruchů pohromadě tj. všechny kroky, pak všechny zvuky při jídle, psaní atd. Předpokládám že to se dá udržet jenom třebas do 15 minut filmu. Jinak by se dělaly jednotivý scény. Práci jsem odevzával jako OMF/AAF export.
Obří ponaučení je vcelku tradiční a podobný jako při hudbě. Představa, že bych něco takovýho dělal z už nahranejch knihoven, dělal bych to minimálně celej víkend. A to bych musel mít nějakou ucelenou knihovnu někde na disku. Stahovat jednotlivý ruchy z nětu a probírat se jima (drtivá většina jsou příšerný kvality) by zabralo mnohem víc času a pro produkci by to znamenalo ve výsledku mnohem vyšší náklady tj. vyšší než pronajmutí ruchařskýho studia, ruchaře a operátora. Navíc je potřeba vzít nesourodost zvuků napříč bankama. A to i když by ty zvuky byly kvalitně nahraný. Tloušťka zvuků, jejich prostor, nutný přizpůsobení na obraz, atd. atd. atd.
Příjemná práce, která zdánlivě vypadá jako takový hraní si. Opak je pravdou.