FIONOR: byla to samozřejmě nadsázka. Jde ale o to, že tvrdím, že existuje určité procento lidí, pro které vytvořit pracovní místo je v jakémkoliv systému nákladnější, než jim vyplácet nějaký "důchod" (a to ve vyspělém, téměř plně automatizovaném kapitalismu ještě spíše, než v nějakém neefektivním byrokrtickém socialismu). a toto procento postupně narůstá.
další věc jsou lidi s tím tzv. "basic skill" - evidentně, kdo se v ničem nezdokonaluje, ten pak nic neumí... celkově ale počet pracovních míst v systému totální dělby práce, ve které si vystačíš s "basic skill" (dejme tomu 80% percentil v rámci normálního rozdělení) postupně klesá. souvisí to i s tím, že majetek a tím i veškerá možnost poptávat cokoliv význameného na trhu se hromadí u dejme tomu 10% neschopnějších (a reálná kontrla pak třeba u toho příslovečného 1%, které teoreticky přímo ovládá finanční trhy a kritické největší korporace - nebudu řešit, jestli si to vůbec máme možnost ověřit nebo jestli je to jen teorie předkládaná k věření). s tím, jak narůstá stratifikace společnosti, se tedy dostáváme k tomu, že nějakých dejme-tomu 80% (to procento si dosaď sám - jde o odhad, ne výpočet) nepracuje na uspokojování svých potřeb - ale na vytváření nějaké show (pojmy: simulakrum, apod.) pro těch horních "nejschopnějších" 10% - uspokojují jejich představy o tom, co je smysluplná aktivita, kterou mají být zaměstnáni.
další věc je ale i ta, že vývoj akciových a finančních trhů je stále více náhodný - je stále více náhodné, jaký podnikatelský záměr dosáhne na peníze investorů a jaký ne. je smutnou skutečností, že pokud se někdo snaží být "self made man", tak dnes uspěje s menší pravděpodobností, než někdo, jehož startupu se podařilo náhodně přilákat peníze investorů (prostě startupů je tolik, že čiré vynásobení pravděpodobnosti, že některé z nich nedělají nesmysl a současně tyto náhodou dostanou peníze, vylučuje firmy, které odstartovaly bez peněz investorů, téměř úplně ze hry). když někdo nadává na granty a dotace od EU, tak nevím, proč já bych neměl nadávat na peníze od investorů: pochopitelně mě nebaví zapojovat se do aktivit, které vydělají peníze někomu, kdo jich už tak má dost (nebaví mi projevovat konsensus). I tak to samozřejmě dělám (jinými prostředky) ale tam aspoň plán toto procento snižovat (např. skrze tlak na kapitálově silné dodavatele).
tímto se ale zpět dostáváme k otázce toho, jak střední třída (tedy buržoazie - která je podle mě definována už od té francouzské revoluce snahou nějak se vymezit proti aristokratickým elitám, nebo proti elitám obecně) může bojovat s tím, aby byla na trhu práce nucena prodávat svůj basic skill za stále klesající tržní cenu (díky inovacím) - a aby současně nesla náklady na živení toho 10% percentilu nepřizpůsobivých/nepoužitelných. Dnes je střední třída nucena vytvářet iluzi, že tyto lidi nějak zaměstnává, což je podle mě chyba: jestliže je levnější jim ty peníze rovnou dát, než vytvářet pracovní místo, které stejně nikdy nebude doopravdy vydělávat, tak je lepší jít touhle cestou.
prosazovat ZP znamená lidem zcela cynicky říct, že je sice nechci nechat umřít hlady - ale že je současně taky k ničemu nepotřebuju a nechci, aby mi do ničeho kecali. prosazování ZP pro mě tedy představuje důležitý prvek obajoby mého vlastního sebevědomí a svobody.