Pri strukturování výkladu tvorby a zániku penez se nabízely dve možnosti. Zvolit
bud tradicní zpusob výkladu známý z ucebnic, který vychází z plnohodnotného
obeživa pres neplnohodnotné obeživo k úcetním penezum. Tento postup je však
v rozporu s dnešní podstatou penez, kdy peníze vznikají jako úcetní peníze
(vklady na bankovních úctech) a teprve poté klienti obchodních bank (a prípadne
také klienti centrální banky) cást vkladu konvertují na obeživo, tj.
”vybírají“ peníze z bankovních úctu. Puvod dnešního obeživa je v úcetních
penezích. Proto byla zvolena tato druhá možnost, tj. od úcetních penez k obeživu.
1.3.1 Kde, jak a kdy vznikají a zanikají peníze?
Otázka, kde, jak a kdy vznikají a zanikají peníze, je legitimní otázkou.
Vetšina
teorií bohužel považuje peníze za dané a neptá se, kde, jak a kdy peníze vznikají
a zanikají. Pokud by tuto otázku pripustily, potom by tyto teorie byly odsouzeny
k zániku.
Jak již bylo uvedeno, peníze dnes vznikají výlucne tím, že banka pripíše urcitou
cástku na úcet klienta, aniž soucasne dojde k odepsání téže cástky z úctu jiného
klienta. Znamená to, že peníze dnes vznikají jako úcetní peníze. Teprve po tomto
aktu držitelé penez (domácnosti, podniky a verejné jednotky) malou cást úcetních
penez premenínaobeživo. Proto výklad tvorby a zániku penez musí být založen
na úcetních penezích. Ostatneobeživo ani není nutné pro fungování hospodárství,
nebotzákladem všech moderních financních trhu jsou úcetní peníze.


Josef Jilek - Profesor Josef Jílek je jedním z nejznámějších českých ekonomů.Kromě výuky na Vysoké škole ekonomické v Praze v současnosti působí ještě i jako vrchní expert České národní banky na finance, přičemž v minulosti absolvoval i množství výzkumných pobytů a stáží v zahraničí. Věnuje se hlavně oblastem řízení finančních rizik, bankovnictví a finančním trhem.

Takze kdo z vas tu cerpa zastaralych popularnich ucebnic ekonomie? Neni cas si aktualizovat znalosti?

NEKROMANT NEKROMANT NEKROMANT NEKROMANT: to je pokus o trolling, nebo seš vážně tak mimo?

FIONOR: A s tím přelíváním.. je otázka spíš jestli se něco někde nehromadí a jinde není na základní životní potřeby.. a nemusí se hromadit jen nutně peníze.. :)

FIONOR: Ta poukázka nebudou peníze ve smyslu koruny ve kterých stát chce daně a se kterou se "musí" přijímat platby v obchodě.. :)

NEKROMANT: Nebo naopak, aby si peníze vytvářelo co nejvíce slušných lidí doma v obýváku.. :) NEKROMANT:

OMNIHASH: To sice ne, ale je fajn vědět že i anarchista pokud chce zničit peníze může souhlasit s tím aby se všechny peníze splatili do poslední peněžní jednotky (a tím zanikli) :)

NEKROMANT: trh není statická situace, neustále do něj přibejvaj vstupy - tebou popisovaná situace je naprosto nereálná.

OMNIHASH: Tak jasně.. ale podstatné jsou ty banky a jiné instituce jim rovné (kampeličky..).
Když by nikomu nic nedlužil tak je to stejné jako zrušení účetních záznamů a tedy i peněz.. :) nebo by ty peníze leželi na účtě jedné instituce-osoby která by si mohla koupit všechno na trhu? :) a která instituce by to byla? :) Ale asi by úzce kamarádila s armádou a drogovými kartely aby lidé byly ochotni na tom trhu rozdávat své orgány :D

OMNIHASH: Pak by se sice nedalo mluvit o stejném startu pro všechny (natož příležitostech) ale alespoň by se to k tomu přiblížilo :D

NEKROMANT: ne bance. Komukoliv

OMNIHASH: Nebo já jsem tedy radikální komunista a anarchista a splacení všech dluhů pro mě představuje zajímavý způsob jak zničit současný systém.. Dřív skoro v každé revoluci chtěli zničení účetních záznamů a přerozdělení půdy.. :D

OMNIHASH: Jako že bance splatím dluhy pytlem rýže a že pro ní budu zdarma pracovat? :) no exekuce něco takového dělají.. ale i tržní hodnota toho majetku by na splacení těch dluhů se obávám nestačila.. :)

Jeden s příkladů textů Johanisové na toto téma: Banky tvoří nové peníze (učebnicově viz multiplikovaná expanze depozit), většina peněz tak vzniká prostřednictvím dluhu a vede i k neustálému růstu množství peněz v oběhu s řadou závažných dopadů (pro inflační tlaky, na nutnost stálého růstu výroby i spotřeby, který musí držet krok s růstem peněz, na růst zadlužení apod.). Peníze sice stále narůstají, ale "drží se bohatých", což je dáno, samozřejmě mimo jiné, také principem složeného úrokování, kdy - dříve či později - všechny peníze (např. uložené v bance, byť třeba na pouhé 1 %) začnou růst exponenciálně, tj. stále rychleji.
zdroj: http://www.valencik.cz/marathon/06/mar0602.htm

NEKROMANT: Johanisová píše o vzniku peněz v souvislosti s učebnicovým termínem "multiplikovaná expanze depozit" .

JUNIPETRUS: Sry za to rozití sumatra PDF hold moc neumí kopírovat české texty..

peníze vznikají jako úc ˇetní peníze
(vklady na bankovních úc ˇtech) a teprve poté klienti obchodních bank (a pr ˇí-
padne ˇ také klienti centrální banky) c ˇást vkladu ˚ konvertují na obe ˇživo, tj.
”vybírají“ peníze z bankovních úc ˇtu ˚.

ale v té knížce "finance v globální ekonomice 1 od Josefa Jílka prostě tvrdí že peníze vycucávají centrální banky z prstů a šíří je dál ve foromě dluhu (banka je chce zpátky z úrokem, tudíž dluhy bank NELZE splatilt, protože dluhů je více než peněz v oběhu a do oběhu přibudou zase tak že se nafoukne dluh který nelze splatit..) Je to na 50té stránce z 61.. :)

Dále tam je: " peníze vznikají a zanikají v obchodních bankách" a jim na roven ˇ
postavených institucích (napr ˇíklad v družstevních záložnách)
Dále tam vyvrací že peníze by peníze vznikali výrobou (práce je podle mne ještě podmnožina výroby..).
Nejve ˇtší objem pene ˇz v bankovním systému vzniká poskytováním úvěrů. Pak tam jsou nějaké výjimky, které údajně budou vyjmenovány..
Také píše že peníze zanikají splácením úvěrů.. :)
A traké že "zánikem pene ˇz se stávající peníze zahušt ˇ ují"

Ru ˚st pene ˇžní zásoby je rozhodující pr ˇíc ˇinou inflace a tudíž ztráty kupní síly
pene

Objem nových poskytnutých hypotec ˇních úve ˇru ˚ je hlavním faktorem ovlivn ˇu-
jícím cenu nemovitostí.

Neplatí, že banky pr ˇi
poskytování úve ˇru ˚ používají zdroje. K tomu, aby banka poskytla úve ˇr, nepotr ˇe-
buje ani korunu vkladu. Každé poskytnutí úve ˇru o urc ˇitém objemu znamená tvorbu
zdroje ve stejné výši. Naopak, banky poskytováním úve ˇr vytvár ˇejí zdroje.
S odkazem na zdroj Knut Wicksell 1898 v knize Úrok a ceny

Obchodní banky potr nepotrebuji vklady
na k tomu, aby me ˇly dostatec ˇnou likviditu na rezervním úc ˇtu u centrální
banky nebo na cizome ˇnových nostro úc ˇtech u zahranic ˇních obchodních bank.
Pak píše k čemu jim jsou vklady dobré...

Prostě zatím v té knížce nic z toho co jsem tvrdil nebylo vyvráceno :)
Našli bychom tam termín Úvěrová expanze (credit expansion)
A že: Úvěrová expanze obecně má tendenci růst exponenciálně-
Ale to tvrdí i ta Naďa Johanisová a o termínu Úvěrová expanze také píše..

Není tedy jasné jestli peníze tvoří komerční banky nebo ČNB.. :)

JUNIPETRUS: Nerozumim co tim myslis, kolik bylo zlata pred 500 kc ? Asi nejaky koan :)
Nesmis zapominat, ze tu hraje roli i poptavka, takze mnozstvi zlata stouplo, ale zaroven stouplo mnozstvi odvetvi, ktere ho poptavaji, takze je logicke, ze se jeho cena nesnizuje. To a same plati u ropy. Kdyby u obou komodit nedochazelo k rozmachu moznosti jejich ruzneho vyuziti, potom by klasicky jejich premnozeni vyvolalo pad ceny a poptavky. U bytu to a same, tam to udrzuje populacni narust. S praci to trochu ulitavas.

JUNIPETRUS: Nekritizuji tebe, ale to co píšeš :) Jsme rád že si tím upozornil že tržní hodnota nemusí být hodnotou užitnou nebo jinou.. :)
Ale tržní hodnotu ovlivňuje to jak je daná věc vzácná a rozšířená zvlášť..
Sluníčky z paprsů se neprodávají protože to zatím ještě nenapadlo komodifikovat a těžko by se to hlídalo.. S vodou to je už horší.. :) Vzduch se také snaží zpoplatnit a komodifikovat.. Na slunce určitě také přijde.. Ilona Švihlíková mluví o "dobývání renty". To se týká hlavně toho jak zneužívat daně nebo prodávat veřejné statky.. :)

JUNIPETRUS: Dovolím si s tebou nesouhlasit. Nabídka a poptávka je často ovlivněna právě na základě množství toho či onoho. :)
Je do dobře vidět na úšlém zisku z kopírování audiovideo děl.. a to krátké video o králících je super.. (aby se dali prodávat, musíš je mít pod kontrolou a jinde jich musí být omezené množstvé.. a musíš umět jim nadtad cedulku s cenou..- prostě je komodifikovat).

Příklad se zlatem (neívm kolik je zlata a kolik ho bylo) ale poptávka bude růst víc než je nabídka takže tržní cena stoupá..
Ropa - čím víc se straší že dojde a jak je potřeba tím cena stoupá.. (zase nesmí tak moc stoupnout aby utekli k alternativám a furt na ní byly závislí).

Byty nerozebírám a práce je fakt divný příklad..:)
Věrim ze pro tech 10 stastnych co by melo auto by byli mozna radej aby byli jedini.. mohli by z toho tezit :)
Válka je velmi výnosný obchod :))

Těch pásků možná že jo. Záleží na tom jak moc je nákladné vyrábět dnes a jak dřív.. Třeba elektroniky jsou dražší než byly dřív když je jich méně potřeba (a čím jich je méně potřeba tím sou nižší úspory z rozsahu..) :)

TILOPA: Tak jo, jedna vec jsou naucene fraze a druha vec je realita.
Tak v prve rade je treba rozlisovat mezi hodnotou a cenou. To neni jedno a totez, i kdyz jista souvislost tu je. Ty si pletes hodnotu s cenou.(mozna to povazujes za synonym)

Tvoje teze znela: cim je neceho vic, tim to ma mensi hodnotu.
Ja rikam, ze to je nesmysl.
Je ale pravda, ze v ramci trhu muze platit, ze cim je neceho vic, tim se zmensuje jeho cena. Ale neplatito automaticky. priklad: elektriny se vyrobi stale vic, a presto ceny jsou kazdy rok drazsi.

Ceny nesouvisi sami o sobe na mnozstvi toho ci onoho. Ceny jsou vytvareny poptavkou a nabidkou

Tak schvalne, kolik bylo zlata treba pred 500kc a kolik ho je ted? Shodnem se,ze mnozstvi zlata za tu dobu znacno vzrostlo. Podle tve teorie by vlastne zlato uz nemelo mit zadnou cenu.
Kolik se vytezilo ropy pred 200lety a kolik ted. Podle tve teorie byl prvnich tisich galonu strasne hodnotnych, a s kazdym dalsim galonem ropa ztracela na hodnote.

Kolik bylo bytu a domu pred 20lety v cr a ted? Kazdy rok pribyvalo o nekolik tisic bytu(http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989) . Chces rict, ze byty jsou stale mene hodnotnejsi(levnejsi)?

Chces rict, ze kdyz je prace obecne hodnotnejsi, kdyz pracuje jeden, nez kdyz pracujou dva?

Koneckoncu vsiml si o co se snazi skoro vsechny sveta? O hospodarsky rust? Proc to delaji. Podle ekonomiky, ktere rostou snizuji hodnoty vseho, ceho je druhym rokem vic. Ale zda se, to lidem moc nevadi.
Je pro ne vyhodnejsi tisice levnych aut, nez 10 drahych(hodnotnych)

A mozna kdyz rikas, ze cim je neceho vic, tim je mene hodnotych, tak by melo platit i opak - cim je neceho min - tim to ma vetsi hodnotu. Pak bylo fajn, penize proste postupne nicit, nebo nicit auta, domy, a vsechno ziskavalo vetsi hodnotu, nebo ne?

Vis co to jsou treba magneticke pasky?Ty se jeste pred 25 lety prodavaly po milionech.
Dnes uz se skoro nevyrabi, jejich mnozstvi razantne poklesla, myslis, si ze vzrostla jejich hodnota(cena)?