DANYSEK: ok, ale kdo pojistí věřitele, který půjčuje nerozumně? (nebyla krize roku 2008 způsobená právě tímhle? nebo něčím volně souvisejícím?)
dnes by se bez dalších úvěrů spotřeba téměř zastavila (v tomhle se bohužel shodnu s různými zdejšími tinfoil-hat komentátory). to znamená, že nikdo nemá doopravdy zájem zastavit půjčování (zejména) na blbosti. (a riziko, jak správně říkáš, je pojištěné). to znamená, že se vytváří falešné moralizování o nezodpovědnosti dlužníků - jenže to je asi stejný bullshit, jako to, co 19.století vykládalo o alkoholismu dělníků nebo tehdejší dvojí morálka v sexu!
neříkám, že je dobře, že je v lidech vytvářeno vědomí zadluženosti - samozřejmě, je to průser, Marxova představa rozdělení na kapitalisty a proletariát byla v podstatě ještě naivně utopická, protože ve skutečnosti se společnost dělí na majetné a zadlužené... ale ještě možná spíše jen na více či méně zadlužené, nebo na schopné a neschopné splácet. A dluh = otroctví. (V tomhle má posledních 5000 let různých ekonomických systémů víceméně jasno)
otázka je, kdo se do toho průseru řítí "dobrovolně": podle mě spousta lidí ani jinou možnost nemá. navíc davovost toho chování vede k tomu, že masa zadlužených je prostě "too big to fail", jako celek. nicméně, tohle má právě ZP řešit: je to v podstatě vize konce zadlužování, protože je jasné, že banky by prostě neměly někomu, kdo žije jen ze ZP, půjčovat (otázka jistě je, kdo to zreguluje - ale ono je to dosažitelné právě ZRUŠENÍM dnešní regulace - viz Islanďané a jejich neochota, aby se veřejný sektor zaručil za závazky soukromě vlastněných bank...)
celý tenhle posun v myšlení - stejně zhoubný pro dnešní status quo, jako v minulosti teze, že lidi si mají mít možnost svobodně zvolit vyznání a později třeba i zastupitele a vládu, apod. - lze shrnout do několika bodů:
- riziko nese věřitel, ne dlužník. věřitel má přebytek a chce si vsadit na to, že někdo (v kombinaci s tržními silami) dokáže tento přebytek dále zhodnotit. tohle nemusí být realistické očekávání: mravního hazardu se dopouští věřitel, který do pracovní síly vkládá nereálné očekávání
- skutečná tržní hodnota pracovní síly neustále klesá. příjmy pracujících už dávno drží nad hranicí chudoby jen různé regulace, které jsou ale obcházeny (např. nemožnost dovézt levnou kvalifikovanou pracovní síl je obcházena offshoring, což je nakonec větší průser, než by byl ZP)
- délka života sice roste, ale současně ta část života, kdy je mozek doopravdy schopen se učit nové věci a ne jen donekonečna permutovat a obměňovat již naučené, se zas tolik neprodlužuje
- současná kultura (a teď je velká otázka, jestli to je fakt kultura, nebo přímo DNA, jak se domnívají rasisté , ale v takovém případě je to pro tyhle geny ještě větší průser) klade důraz na to, že právo (nijak dále nehandicapovaného) člověka na existenci se přímo odvíjí od schopnosti zapojit se do systému dělby práce a směny (a ti, kdo to nedokáží, jsou pak programováni k tomu trpět pocity viny, méněcenosti, depresemi, apod.).
- protože pocit vlastního selhání je přímo na nejzákladnější, biologické úrovni nepříjmený, tak lidé zoufale hledají někoho jiného, kdo "může za jejich posrané životy" (protože oni sami to určitě nejsou, a společnost rozhodně doopravdy nepřipustí šíření memů, které by z neúspěchu vinily společnost - tedy, aspoň žádá společnost, která obstála v sociální evoluci a nepřipustí opravdu masivní šíření těchto memů - jako alternativní teorii, možná, ale nemůže to připustit jako hlavní tezi)
- obecný pocit je, že "nějaká práce je lepší, než žádná práce" - to ale vede k tomu, že lidem jsou zadávány v podstatě nesmyslné úkoly ("hladové zdi")
- variací na "hladové zdi" je myšlenka, že lidi mají právo se v práci seberalizovat a dělat, co je baví (a to ještě pokud možno za alespoň minimální mzdu) - tohle je samozřejmě nesmysl, lidi by měli dělat to, co je sice nebaví, ale je to potřeba, a v závislosti na poptávce za to být placeni co nejlépe, a pak mít co nejvíce volného času na to, aby mohli dělat co je baví, a nebyli za to placeni. Bohužel: společnost na toto není nastavena a většina lidí tohle není ochotna ani přijmout (protože je fakticky nebaví nic, a hledají záchranu v stereotypu všedního dne)
Tohle všechno nepíšu jako moralista "nad věcí" (i když mám určitou výsadu mít tak trochu nezúčastněný úhel pohledu, ale hodně lidí kolem mě tuhle výsadu nemá). Píšu to jako člověk, který tyhle mechanismy pociťuje více či méně na sobě.
Věřím, že konkrétně pro mě by ZP představoval spíše jen daňovou úlevu... možná by byl ekvivalentem placené dovolené pro živnostníky a podnikatele, kdo ví. Možná bych si mezi jednotlivými činorodými obdobími hodil nějaký čas "dovolené" na ZP, nevím (nemyslím, že bych to vydržel déle, než dnes stejně trvá základní podpora v nezaměstnosti). Důvod, proč přesto, že to pro mě není osobně výhodné, dávám přednost ZP, je ale prostě ten, že nenávidím samoúčelnou aktivitu, která vede k plýtvání vzácnými zdroji: vidím zbytečnou spotřebu, ze které nikdo nemá doopravdy radost, a od ZP si slibuju šanci na zmírnění samoúčených aktivit téhle civilizace. (jinými slovy, s trochou nadsázky: méně času v dopravních zácpách, více času na lety do kosmu a tlachání na internetu a vůbec všechno příjemné v životě... přesun těžiště lidských aktivt z pracovišť do domácností a "nepracovišť" a třeba i na Internet, apod.)