VYHULENY_UFO: nemá cenu to furt opakovat, když moje vysvětlování přes substituovatelnost zboží na trhu neustále ignoruješ... za velkých krizí přicházela o práci např. dřív substituovatelná kancelářská síla, než kvalifikovaní dělníci - zhruba stejně, jako nekvalifikovaní dělníci (ne náhodou fašismus nacházel oporu právě u střední třídy, která Velkou krizi pocítila nejvíce... jakkoliv se to populistická hnutí, stalinistická i fašistická, snažila prezentovat tak, že bez práce jsou "dělníci".
určitá práce se prostě dělá proto, že někde existuje nějaká úřední regulace nebo někdo je v takovém mocenském postavení, aby mohl tu zbytečnou práci zadat. a dělá mu dobře, že někdo dělá "radši něco, než nic", že "udržuje pracovní návyky", apod.
např. jestli se mi jako podnikateli vyplatí někoho zaměstnávat na stálou pracovní dobu (a když má padla, tak mi uteče) - nebo jestli má padla, ale potřebuju, aby reagoval na podnět, který nikdo jiný nedokáže řešit. Samozřejmě, ohodnocení podle stráveného času vyhovuje těm, kteří o moc víc, než přijít ráno do práce nedokážou. Co je ale fakticky důležitější, je schopnost zareagovat na nějaký problém, vyřešit podnět, apod. Tohle je ale otázka, jestli je "pracovní návyk" - bohužel jsem se s "pracovními návyky" setkal na řadě levelů, a i proto jsem před tímto prostředím utekl. Důležitá je schopnost dodržet slovo (to může zahrnovat i dodržení termínu, uznávám - ale stálá pracovní doba vás nepřipraví na nutnost vstát k řešení problému uprostřed noci, nebo dotahovat to co je potřeba dořešit, dokud to není vyřešené...), dokázat se dohodnout o férové ceně, nelhat, neslibovat nesplnitelné...
určitě existuje spousta důležitých "občanských ctností", které souvisí s obchodem, podnikáním ... prostě s fungováním občanské společnosti. stálá pracovní doba je ale do jisté míry historická náhrážka těch ctností, kdy někoho, kdo nebyl v dané situaci (s danou výchovou a vzděláním a zkušeností) schopen samostatně fungovat, tak jste ho aspoň zavřeli na pracovišti a někoho jiného pověřili hlídáním toho, aby něco dělal (takovéto jak ve výkopu dva lidi něco kopou lopatama a dvacet dalších to nábožně pozoruje - no jasně, protože na to dané místo se ani víc než nevejdou... ale v pracovní době jsou všichni :-)).
Naštěstí pro myšlenku individualismu - právě tyto kolektivně davové činnosti jsou často automatizovatelné, robotizovatelné či decentralizovatelné, apod. A jedinci bez stálé pracovní doby jsou schopní se koordinovat pomocí sofistikovaných systémů dělby práce (tickety, CRM, kalendáře). Takže zrovna "návyk chození do práce" je v éře mobilů a flexibility a práce na zakázku fakticky dost relativně zbytečný - jo, jsou případy, že někdo musí držet pohotovost od-do a reagovat (ale stále častěji ve stále větším množství oborů se tato pohotovst drží klidně i z domova)