FARFELOO:
Stejně je zbytečné uvažovat o zavedení ZP dokud otázka "kde se na to vezme?" bude ještě lidi napadat...
No to neni. Uvazovani o zavedeni, pripadne prosazovani a podpora NZP nestoji v opozici s otazkou "kde se na to vezme". Ale je to v az sekundarni problem.
Kdyz uvazovani privede cloveka k poznani velikosti myslenky NZP a dokonce k nutnosti jeho zavadeni, tak prave pristoupi k hledani reseni technickych otazek typu infrastruktura a financovani.
A tech moznosti je principalne nekolik. Je jen otazka, na cem se lidi dokazou shodnout. Velky problem je, ze vetsina lidi proste nechape co jsou to penize, kde se berou, ani jak funguje ekonomika. A to je pak tezky.
Uz ted pri soucasnych podminkach je mozne lidem vyplacet NZP kolem 4000kc. To jsem tady ja i Komodor jasne ukazali.

Doufám, že se nedožiju doby, kdy to bude někdo chtít zavádět proti vůli většiny... respektive naprosté většiny
Ani kdyz to bude kral?:-)
Ono je vlastne legracni, ze by mohla byt vetsina lidi pro NZP. Kdybyt to chtel nekdo zavest a dokazes si predstavit, ze by lidi na namestnich protestovali s hesly "my nechcem penize".
To je stejny jako kdyby protestovali proti snizovani dani, nebo zvysovani platu.

FARFELOO: nj, Max Weber. Jen podotýkám, že znalosti teoretické sociologie taky nebyly vždycky tou nejvyšší společenskou hodnotou :-) jinak se s tím dá těžko nesouhlasit. mimochodem, stejně jako já jsi ani jednou nepoužil slovo "spravedlnost" :-)

myslím, že nejasnost dělení mezi "capital" a "labour" ve 21.století je samozřejmě součást problému, ale ono obecně, jakýkoliv aspekt společnosti dnes ovládá "malá skupina lidí". příklad podobných výroků:
Internet a jeho klíčové servery ovládá malá skupina adminů.
Jaderné elektrárny ovládá jen malá skupina lidí.
Pouze 3% lidí pracují v zemědělství - jsme závislí na spiknutí kombajnérů!
Katolickou církev ovládá hrstka kardinálů.

Ve skutečnosti, moc má svojí vlastní logiku, a když se její triky neukážou nikomu, je systém nestabilní a závislý na tom, zda si jediná osoba najde čas (současné či nedávné Putinovo řízení Ruska), když se naopak podíl moci na moci nabídne všem, je to zas nestabilní tím, že se moc relativizuje.

Peníze mají svojí vlastní "DNA", svojí logiku (myšleno "DNA memu" - pokud má společnost mem pro peníze, je to jako když má živý organismus gen pro https://en.wikipedia.org/wiki/ATPase :-) Skupiny stoupenců ZP se tedy minimálně shodují v tom, že tenhle "gen" či "mem" nějak zachovají (protože bez něj se ZP transformuje v kombinaci přídělového systému s výměnným obchodem). Tolik k té "malé skupině" - pokud se většina rozhodne hlasovat pro znehodnocení peněz, smaže tím jak akumulované úspory, tak i dluhy.

Jak čtu další odstavce, tak souhlasím už poněkud méně. Evidentně je tu kladen důraz na poměřování vlastnictví s ostatními... jenže toto do značné míry ani není možné, protože podstatným rysem _soukromého_ vlastnictví je aspoň v některých případech možnost utajení! Tím se dostáváme k "nemůžeme si ověřit, že subjekt XYZ to bohatství má, ale věříme na to".

Dále se text ubírá směrem k tomu, že peníze by opravdu měly být zpochybněny a "základní příjem je tranzitivní nástroj pro oba tyto trendy". Tady si myslím, že liberální přístup k ZP se diametrálně liší od tohoto "komunistického".

Samozřejmě nepočítám s tím, že placenou práci nahradí práce dobrovolná a všichni budou žít za ZP. ZP je pro mě náprava stavu, kdy kombinací různých dávek a přídavků lze dosáhnout na vyšší příjem, než je minimální mzda (ze které navíc ještě zaměstnavatel odvádí daň). V tomhle je tedy moje představa ZP daleko bližší

S tím, že to poskytuje "dočasnou" "svobodu od ekonomiky" (či spíš záchrannou síť), s tím bych souhlasil. Ale rozhodně očekávám, že i v systému se ZP bude podnikání (ještě spíš než zdaněná námezdná práce) základem ekonomiky a i část hodnot vznikající mimo ekonomické tlaky bude vznikat jinak, než dobrovolně (např. soutěže z veřejných prostředků o dosažení nějakého cíle, výzkumného či jiného, o který bude veřejný sektor skutečně "soutěžit" - tzn. více subjektů investuje do účasti v soutěži, jen jeden subjekt měřitelně vyhraje)

ZP tedy vidím jako nástroj legitimizace zisku z podnikání, zajištění férovosti soutěže (konkrétně zajištění těch, kdo v soutěži prohraje). (Většina těch, kteří svět vnímají optikou námezdné práce si podle mě totiž ani neuvědomuje, že o nějakou soutěž jde...)