FARFELOO: v podstatě ano, ale týkalo by se to i těch, kteří nepracují. nicméně, byla by to univerzální dávka, a víc by už nedostali (dnes v případě příhodné kombinace okolností mají nárok i na víc, min. krátkodobě - podpora - ale někdy i trvale - a někdo další je placen za to, aby jim to v souladu s nějakými pravidly přiznával, apod.)
z tohoto "víc by nedostali" by většina příčetných modelů ZP vyloučila starobní důchody a zdravotní důchody. (ale naopak - důležitý příklad, kde ZP pomůže, mohou být dnešní zdravotní důchody dané psychiatrickými důvody - kde to, že někdo nemusí být schopen pracovat nemusí být spojené s tím, že chce aktivně žádat o zdravotní důchod a podstupovat "léčbu" - faktické vynucování léčby tou cestou, na kterou přitom s odstupem třeba několika dalších staletí může společnost mít úplně jiný názor, je potenciálně eticky pochybné... samozřejmě i potom tam bude spousta mezních a sporných případů, ale existuje určitá skupina, které to výrazně pomůže)
ta definice "prohnání části mezd přes daně" je trochu zjednodušení, protože ale není jasné, jestli "mzdy" budou hlavní zdroj příjmu populace v budoucnosti. předpokládám, že jednak část lidí bude podnikat - ovšem z logiky věci nemůžou být všichni pořád úspěšní ve stejné míře. pro větší část lidí než dnes se navíc nenajde uplatnění v podstatě žádné. "pracovat" v dnešním slova smyslu asi bude méně lidí (spoustu úředních profesí jde automatizovat), budou za to asi brát více (aby byli vůbec motivováni pracovat).
dalším zdrojem ZP může být vlastní podnikání státu (ovšem opět: na rozdíl od éry reálného socialismu ne monopolní, ale spíše vyplývající z historického kontextu v Evropě...)
celé to nejde úplně dobře naroubovat na dnešní systém. je pravda, že představa zdanění kapitálu místo zdanění práce je trochu příbuzná komunismu - jenže ten v tom vlastně neměl nikdy jasno a v praxi se nehodlal zdržovat nějakým daněním, když mohl rovnou všechno zestátnit (krátkodobě to vypadalo výhodněji, že). navíc deklarovaným cílem komunismu je rovnost - zatímco ZP zavádí rovnost jen pro ty, kteří opravdu vůbec nepracují, a kdo se chce snažit, může samozřejmě dosáhnout na víc (výrazně víc).
s tou automatizací to taky souvisí jen částečně - ano, já ten argument vytahuju jako zajímavý a aktuálnější než dřív, ale fakticky nějakou práci, kterou bude potřeba, vždy někdo rád udělá, protože nějaká forma směny při uspokojování potřeb tu byla a bude vždycky (na dobrovolnost bych zas tolik nesázel... bude hrát roli u určitého procenta populace, ale asi jako teď). ZP se daleko víc týká věcí jako propojení (či nepropojení) ekonomické a politické moci, míry nerovnosti, svobody, distribuce rizika, apod.
prostě mezi krajními polohami ode zdi ke zdi, typu "absolutní rovnost", "stát má odpovědnost za všechno a všechny" vs. "absolutní nerovnost", "stát by neměl vůbec nic vlastnit a nic podnikat" existuje řada mezilehlých poloh (popravdě, kdyby Marx tušil, že jeho jménem jednou naženou populaci do těžkého průmyslu, aby vyráběla tanky... no nic)